kondenzační kotel

Je to kotel, který využívá tzv. režim kondenzace vodní páry obsažené ve spalinách. Kondenzační kotel využívá i teplo obsažené ve spalinách, které by jinak odešlo komínem ven. Pokud snížíme teplotu spalin v kotli pod rosný bod (tzv. bod kondenzace), uvolní se ve výměníku kotle skupenské teplo kondenzace vodní páry.

Kondenzační kotel není žádné perpetuum mobile ani nevysvětlitelná technologie. Je to výsledek požadavku na co nejvyšší účinnost při spalování plynu. Nekondenzační technika odchází do historie a na přímé spalování plynu je dnes nejběžnější kondenzační kotel. Aby jste lépe pochopili, jak funguje, uvádíme základní fakta. 

Označení kotle jako „kondenzační“ vychází z kondenzace (srážení) vodní páry ze spalin. Při spalování zemního plynu s vzduchem obsahují spaliny dvě hlavní složky: CO2 a vodu.

Voda je ve spalinách obsažena ve formě vodní páry. V minulosti se tato vodní pára nedala využít, a proto byla bez užitku odváděna komínem do ovzduší. Teplota spalin se pohybovala od 120 do 180 °C.

Narůstající cena paliva vytvořila tlak na co nejvyšší účinnost při spalování plynu.

Logickým krokem bylo tedy využití právě této vodní páry ze spalin.

To se dosáhlo konstrukčními změnami kotle, a to hlavně: 

•  – přizpůsobením hořáku a výměníku tak, aby se přímo ve spalovacím prostoru mohla nacházet voda,
•  – připojením spalovací komory přes sifon na kanalizaci pro odvedení kondenzátu,
•  – úpravou komínové části pro přítomnost vody.

Takto vznikl kondenzační kotel. Teplota spalin klesla na hodnoty od 40 do 65 °C.

Celková účinnost kotle se zvýšila těmito složkami:

Teplo získané kondenzací 11% + Snížením teploty spalin 7% = zvýšení účinnosti o 18%.

V minulosti se s energií kondenzátu nepočítalo, a proto z matematického hlediska dnes vychází účinnost kotle až 108%. Avšak pokud o celé energii obsažené v zemním plynu uvažujeme fyzikálně, je účinnost kondenzačního kotle 98%. Na celkovou účinnost má vliv i správná montáž, o které si přečtěte více v článku.

Na první pohled je vyhotovení klasického a kondenzačního kotle u mnohých výrobců úplně stejné. Neskušený zákazník nespozná rozdíl.

Prvním rozdílem je ale cena. Kondenzační kotel je kvůli své konstrukci dražší než jednoduchý atmosférický kotel.

Druhý rozdíl je už zmíněný odvod kondenzátu (zvyčejně hadičkou z kotle v dolní části). Třetím rozdílem je vyhotovení komína, kde je při kondenzačním kotli použita plastová polypropylenová trubka. Kondenzační kotel má vždy ventilátor, protože teplota spalin je nízká a komín by neměl dostatečný tah.

Ventilátory se ale montují i do klasických kotlů, tzv. turbo. Slouží také k překonání odporu komínové části. Proto se netřeba nechat zlákat nízkou cenou klasického turbo kotle, provozní náklady už za pár let „vrátí“ rozdíl ceny.