kondenzace

Kondenzace může být:

• všeobecně: zhuštění; stlačení
• ve fyzice:
  • proces, při kterém přechází látka z plynné do kapalné fáze, viz skvapalňování
  • v širším smyslu: přechod látky do „hustějšího“ stavu, tedy z plynného do pevného i kapalného skupenství, nebo např. zahuštění roztoku odpařením rozpouštědla
• v astronomii: zhustění mezihvězdné hmoty do hvězdy vlivem vlastní gravitace a odpudivého tlaku záření okolitých hvězd, viz kondenzace (astronomie)
• v chemii: reakce, při které vzniká z více monomerů polymer za odštěpení jednoduché látky (např. vody), viz kondenzační reakce
• v informatice: reorganizace knihovny spočívající ve fyzickém vyradení neplatných programů nebo datových souborů, viz kondenzace (informatika)
• v jazykovědě: zhuštění vět použitím polovětné konstrukce místo vedlejší věty, viz kondenzace (jazykověda)

Přeměna plynného skupenství na kapalné • je to opačný děj, než je vypařování • nastává při teplotě rosného bodu • může nastat při ochlazení plynu, jsou-li částice plynu dostatečně blízko sebe a jsou-li přítomna kondenzační jádra. • při kondenzaci plynná látka odvzdá svému okolí teplo.

Princip

Kondenzace je metoda, kterou se odstraňují výpary rozpouštědel z proudu odpadních plynů pomocí snižování teploty pod rosný bod. V závislosti od rozsahu teploty existují různé metody kondenzace:

• kondenzace chladiacim médiom až na kondenzačnú teplotu 25 º C,
• kondenzace chladivom až na kondenzačnú teplotu 2 º C,
• kondenzace solankou až na kondenzačnú teplotu –10 ºC,
• kondenzace amoniakovou solankou až na kondenzačnú teplotu –40 ºC (jeden stupeň), resp. –60 ºC (dva stupně),
• kryogénna kondenzace až na kondenzačnú teplotu –120 ºC (v praxi často od –40 do –80 ºC v kondenzačnom zariadení),
• kondenzace s uzavretým cyklom inertného plynu.

Kondenzace se provádí pomocí přímého nebo nepřímého chlazení. Při přímém chlazení jde o přímý kontakt mezi plynem a chladiacou kapalinou, zatímco nepřímé chlazení se zajišťuje prostřednictvím výměníku tepla. Upřednostňuje se nepřímá kondenzace, protože přímá kondenzace vyžaduje přídavný oddělovací stupeň. Kondenzační systémy jsou různé, od jednoduchých samostatných kondenzátorů až po komplexní, multikondenzátorové systémy navržené s cílem maximálního opětovného získávání energie a páry.

Kondenzace s uzavretým cyklom inertného plynu je určená na čištění plynů s vysokou koncentrací pár. Stálý objem inertného plynu, zvyčajne dusíka, se plynule recykluje okolo ohřívací a kondenzační jednotky. Část směsi dusíka a pár se plynule vpuští do upravovacieho modulu, v němž súprava výměníků tepla chladí a kondenzuje páry.

Konstrukce a provoz kondenzátorů výrazně závisí od chladiacího média použitého v procesu. V zařízeních na kondenzaci chlazenou kapalinou se používají dva typy výměníků tepla:

Konvenční kotlový výměník tepla, který je chlazený buď vodou, nebo vzduchem. Efektivita kondenzace se může zvýšit dvojstupňovým chodem, použitím vody v prvním stupni a chlazenou kapalinou (voda, solanka atď.) jako chladiacím médiem v druhém stupni. Dvojstupňový systém se skládá z těchto částí 

• rekuperátor, v němž se používá proud chlazeného čistěného plynu jako chladiací prostředek,
• chladič na další ochlazení plynu s použitím proudu mrazené vody nebo chlazeného čistěného vzduchu,
• hlavní kondenzátor,
• ventily a trubice.