Servis, plnění a časté poruchy solárních systémů

Solární systém na ohřev vody patří mezi zařízení, která si po správné montáži většinou vystačí s minimem pozornosti - kolektory na střeše nemají pohyblivé části, které by se rychle opotřebovaly, a samotný princip (slunce ohřívá kapalinu, ta předá teplo ve výměníku) je jednoduchý a spolehlivý. Například to ide o uzavřený tlakový okruh s čerpadlem, řídicí elektronikou, ventily a desítkami metrů potrubí vystaveného extrémním teplotním výkyvům - od mrazu v zimě po vysoké teploty stagnující kapaliny v létě, kdy je zásobník plný a kolektor se "nemá kam" odlehčit. Přesně v těchto místech vznikají nejčastější poruchy.

Tento článek je praktickým průvodcem servisem, plněním a řešením poruch solárního systému na ohřev vody - od pravidelné kontroly, přes doplnění a odvzdušnění okruhu, až po typické příznaky, podle kterých poznáte, že něco není v pořádku ještě dříve, než se projeví na účtu za energie nebo na teplotě vody v kohoutku. Vysvětlíme, co si můžete zkontrolovat sám, a kdy má smysl zavolat servisního technika.

Připomínáme také, že solární systém je ve většině českých domácností doplňkovým zdrojem tepla - nejvíc pokryje ohřev teplé užitkové vody v letních měsících, zatímco hlavní zdroj (kotel nebo tepelné čerpadlo) přebírá dohřev v přechodných obdobích a v zimě. Právě proto se jeho drobné poruchy někdy projeví pozdě - dokud slunce je dostatečné a systém funguje aspoň částečně, výpadok jedné komponenty si majitel nemusí všimnout. Pravidelná kontrola je proto na místě i tehdy, když se venku "nic neděje".

Jak je solární systém postavený a proč to má vliv na servis

Solární kapalina přenáší teplo z kolektoru do zásobníku pomocí obehového čerpadla.

Aby dávaly následující kapitoly smysl, připomeňme si stručně, z čeho se teplovodní solární sestava skládá. Solární kolektory na střeše ohřívají tepelně nosnou kapalinu - směs vody a nemrznoucí látky, která díky příměsi nezamrzne ani při nízkých zimních teplotách. Tato kapalina cirkuluje v uzavřeném okruhu do solárního zásobníku s výměníkem, kde předá teplo užitkové vodě, a zpět k kolektoru. Cirkulaci zajišťuje čerpadlová jednotka, kterou zapíná řídicí jednotka podle teplotního rozdílu mezi kolektorem a zásobníkem. Systém doplňuje, nenahrazuje plnohodnotně, hlavní zdroj tepla - v praxi to znamená, že i když některá část selže, dům nezůstane bez teplé vody, protože kotel nebo tepelné čerpadlo dohřeje zbytek.

Z pohledu servisu má tato stavba jednu důležitou vlastnost - jedná se o řetězec více komponentů (kolektor, potrubí, čerpadlová jednotka, řídicí jednotka, zásobník, expanzní nádoba), přičemž porucha kterékoliv z nich se venku projeví stejně - nedostatečným ohřevem vody. Proto má smysl znát alespoň základní příznaky u jednotlivých komponentů, aby se dalo problém zúžit dříve, než přijde technik.

Plnění a odvzdušnění solárního okruhu

Solární okruh je uzavřený, tlakový systém se vlastní expanzní nádobou (expanzomatom), která kompenzuje objemovou roztažnost tepelně nosné kapaliny při vysokých teplotách - když se kapalina v létě v kolektoru silně zahřeje, potřebuje kam "expandovat", jinak by tlak v okruhu nebezpečně narostl. Plní se a odvzdušňuje ruční nebo elektrickou plnicí pumpou přes plnicí a vypouštěcí ventily, podobně jako klasický vytápěcí okruh v domě.

Přesně zde je nejčastější důvod, proč solární systém přestane efektivně ohřívat vodu, i když venku vypadá v pořádku - vzduch uvězněný v potrubí nebo v kolektoru. Vzduchová bublina brání plynulému proudění kapaliny, čerpadlo i když běží, ale teplo se nepřenáší tak, jak by mělo. Projevuje se to typicky nerovnoměrným ohřevem (v jasné slunečné den je voda jen teplá), hlučnějším chodem čerpadla (bublání, klokotání v potrubí) nebo kolísáním tlaku na manometru čerpadlové jednotky. Řešením je odvzdušnění okruhu a případné dočerpání kapaliny na správný tlak - přesně na to slouží plnicí pumpa napojená na plnicí ventily čerpadlové jednotky.

Odvzdušnění a doplnění kapaliny není operace na jeden pokus - vzduch se z rozvetveného potrubí někdy uvolňuje postupně, takže má smysl znovu zkontrolovat tlak a chod systému po několika dnech. Pokud se tlak v okruhu opakovaně ztrácí (musíte doplňovat kapalinu častěji než jednou za delší dobu), téměř vždy to signalizuje netěsnost někde v systému, ne běžný provozní úbytek - v takovém případě je třeba hledat únik, ne jen doplňovat kapalinu donekonečna.

Řídicí jednotka a obehové čerpadlo - nejčastější poruchy

Řídicí (solární) jednotka porovnává teplotu na kolektoru a ve zásobníku pomocí čidel - když je kolektor teplejší než zásobník o nastavený rozdíl, zapne obehové čerpadlo solární skupiny. Jedná se tedy o mozek celého systému, a většina "záhadných" poruch solárního ohřevu se dá vystopovat právě sem - buď k samotné jednotce, nebo k jej čidlům a jejich připojení.

Typické příznaky poruchy řídicí jednotky nebo čidel:

• Čerpadlo nebeží vůbec, i když je slunečno a kolektor je zřejmě teplý na dotyk (v technické místnosti, ne na střeše) - problém může být v čidle na kolektoru, v jeho kabeláži, nebo přímo v jednotce.
• Čerpadlo běží nepřetržitě, i když slunce nesvítí nebo je zásobník už dávno plně zahřát - nejčastěji špatně vyhodnocený nebo poškozený teplotní rozdíl mezi čidly, nebo špatně nastavený spínací rozdíl na jednotce.
• Displej jednotky nezobrazuje teploty, nebo zobrazuje zjevně nesmyslné hodnoty (například extrémně vysoké nebo záporné čísla mimo reálný rozsah) - typický příznak odpojeného nebo poškozeného čidla.
• Čerpadlo se spouští a hned zase vypíná v krátkých intervalech (takzvané "cyklování") - často souvisí buď se vzduchem v okruhu, nebo s příliš citlivě nastaveným spínacím rozdílem na jednotce.

Při řešení má smysl postupovat od nejjednodučšího - zkontrolovat, zda je jednotka pod napětím, zda jsou konektory čidel pevně zasunuté a nekorodují, a až následně uvažovat o výměně čidla nebo jednotky. Protože řídicí jednotky a čerpadlové skupiny jsou relativně dostupnou součástkou, u staršího systému se často vyplatí jednotku rovnou vyměnit za novou, než dlouho hledat drobnou závadu v desetiletí staré elektronice.

Samotné čerpadlo v čerpadlové jednotce je mechanická součástka, a proto se u něj může postupem let projevit opotřebení - hlučnější chod, vibrace, nebo naopak úplné zastavení i přes správný pokyn z řídicí jednotky. Protože čerpadlová jednotka obsahuje čerpadlo, uzavírací ventily, teploměry, manometry i pojistný ventil v jednom kompaktním bloku, servis i případná výměna jsou díky tomu jednodušší - nemusí se rozbraňovat celý okruh součástku po součástce, stačí odpojit a vyměnit celý blok.

Únik tepelné kapaliny, poškozené potrubí a izolace

Rozvod mezi kolektorem a technickou místností vede buď klasickým měděným či nerezovým potrubím, nebo předizolovanou flexi trubkou 2v1, kde je přívod i spádka spolu s izolací v jednom ohybném plášti. Oba řešení mají své typické poruchy, které se vně projeví podobně - poklesem tlaku v okruhu, skvrnami vlhkosti kolem spojů, nebo (při průchodu potrubí přes střechu či fasádu) zatekaním.

Nejčastější místa úniku tepelné kapaliny:

• Skrutkované nebo lisované spoje potrubí, zejména tam, kde trubka prochází přes střešní konstrukci nebo šachtu - opakované teplotní roztažení a smršťování časem uvolní i původně správně utažený spoj.
• Ohybný vlnovec v místě, kde je opakovaně namáhán ohybem (například těsně u vstupu do kolektoru) - nerezový vlnovec je odolný vůči vysokým teplotám solární kapaliny, ale mechanické přeložení na ostrý úhel může časem vést k mikrotrhlině.
• Pojistný ventil čerpadlové jednotky, který při příliš vysokém tlaku (například při poškozeném expanzním nádobě) začne postupně mírně odpouštět kapalinu - to se projeví jako pomalý, opakovaný pokles tlaku bez viditelné mokré skvrny na potrubí.
• Poškozená izolace potrubí na střeše nebo v nevykurovaném prostoru - sama o sobě únik nezpůsobí, ale zvyšuje tepelné ztráty a při mrazivém počasí může v extrémním případě přispět k zamrznutí nedostatečně chráněné části okruhu.

Při podezření na únik je prvním krokem vizuální kontrola všech dostupných spojů a samotné čerpadlové jednotky (manometr, pojistný ventil) - vlhká skvrna, zaschnutá stopa po odpařené kapalině nebo pokles tlaku na manometru jsou spolehlivé indikátory. Kolektor a rozvod na střeše si běžný vlastník zkontroluje jen vizuálně ze země nebo z okna povaly, ne přímým vstupem na střechu - tam už jde o práci pro servisního technika s příslušným vybavením.

Pokud se při servisu řeší celý úsek rozvodu najednou (například při rekonstrukci střechy nebo při přesunu technické místnosti), vyplatí se zvážit i předizolovanou flexi trubku 2v1 místo klasického potrubí - protože má přívod i spádka spolu s izolací v jednom ohybném plášti, zkracuje čas montáže, protože se nemusí izolovat dodatečně na střeše ani v šachtě. To je výhoda zejména při servisním zásahu, kde se počítá s omezeným časovým oknem (například mezi dvěma bouřkami nebo během víkendu).

Více o obou řešeních rozvodu, včetně toho, kdy se vyplatí které z nich, najdete v článku Solární potrubí a nerezové vlnovce - jak fungují.

Kontrola uchycení kolektorů a mechanické poškození

Kolektory se kotví špecializovanou montážní konstrukcí podle typu střechy - šikmá střecha s různými krytinami (škridla, plech, bobrovka), plochá střecha s nastavitelným sklonem (zvyčejně aspoň 15° kvůli samočistění dešti) nebo fasáda či zem. Tato konstrukce musí přesně odpovídá rozměrům konkrétního typu kolektoru - a právě proto je při servisu důležité vědět, jaký typ kolektoru a jakou montážní konstrukci má daný systém, ještě dříve, než se objednává náhradní díl.

Při servisní inspekci po bouřce zohleďte, o jaký typ kolektoru jde.

Z hlediska mechanického poškození je rozdíl mezi typy kolektorů významný. Ploché kolektory mají absorpční plochu pokrytou tvrzeným sklem v izolovaném rámci – jsou mechanicky odolnější, například vůči krupobití, a ve většině případů běžně postačují na ohřev teplé užitkové vody v našich klimatických podmínkách. Vakuové (trubkové) kolektory mají vyšší účinnost zejména při nízkých venkovních teplotách a nižší intenzitě slunečního záření, jsou ale dražší a křehčí – jednotlivé skleněné trubky jsou citlivější na mechanický náraz. Při servisní inspekci po bouřce nebo krupobití má proto smysl zkontrolovat kolektor vizuálně (praskliny, zamlžené nebo poškozené sklo/trubky) a zároveň i stav a dotáhnutí samotné montážní konstrukce.

Uvolněná nebo zkorodovaná montážní konstrukce se nemusí projevit okamžitě – kolektor může dlouho vydržet ve mírně posunuté poloze, dokud se při silnějším větru nebo dalším cyklu mrazu a rozmrazování situace nezhorší. Doporučuje se proto při každé větší servisní inspekci (například po zimním období nebo po výrazné bouřce) zkontrolovat i viditelné kotvicí prvky, nejen samotný kolektor a rozvody.

Porovnání orientačních cen vybraných náhradních dílů zmíněných v článku.

Podrobný přehled možností uchycení podle typu střechy najdete v článku Uchycení kolektorů – šikmá střecha, plochá střecha, fasáda. Při výběru náhradní konstrukce je klíčové znát přesný typ a rozměr původního kolektoru, protože konstrukce je vyráběna na míru konkrétnímu modelu.

Solární zásobník – údržba výměníku a nejčastější problémy

Solární zásobník má oproti běžnému bojleru navíc aspoň jeden výměník tepla napojený na solární okruh, často i druhý výměník na dokurování kotlem. Voda se v něm ohřívá nepřímo – solární kapalina cirkuluje odděleně v uzavřeném okruhu a nepřichází do přímého kontaktu s užitkovou vodou. Právě tato konstrukce s více výměníky má z pohledu servisu jednu důležitou vlastnost – pokud zásobník nehřeje dostatečně, problém nemusí být vůbec v solární části, ale například v tom, že je aktivní pouze jeden z výměníků.

Typické příznaky problému přímo na zásobníku:

• Voda se ohřívá pomaleji než obvykle, i když je slunečno a čerpadlo zřetelně běží – možný náznak usazenin na straně výměníku, které zhoršují přestup tepla z kapaliny do vody.
• Zásobník je nerovnoměrně teplý – nahoře teplý, dole studený – což může souviset s polohou solárního výměníku nebo s nedostatečnou cirkulací.
• Zvýšený hluk při ohřevu (praskání, bublání přímo v zásobníku) – často souvisí s usazeninami, podobně jako u klasického bojleru.

Protože výměník je součástí zásobníku a není běžně přístupný na jednoduché domácí čištění, kontrola a případné odstranění usazenin patří mezi úkony pro servisního technika. Při výběru nebo výměně zásobníku doporučujeme přečíst si i samostatný článek Jaký solární zásobník potřebujeme, kde je vysvětleno, jak se jednotlivé typy zásobníků liší podle počtu výměníků a způsobu zapojení na hlavní zdroj tepla.

Jak často servisovat solární systém a co si můžete zkontrolovat sám

Jednoduché kontroly zvládnete sami, zásah na střeše či rozmontování zásobníku patří technikovi.

Solární systém nevyžaduje servis tak často, jako například plynový kotol, ale pravidelná vizuální a funkční kontrola se vyplácí – nejlépe na jaře (před letním obdobím, kdy solární ohřev pokrývá největší podíl spotřeby teplé vody) a na podzim (před nástupem mrazů). Mezi úkony, které si většina vlastníků zvládne sama bez speciálního nářadí, patří:

• Kontrola tlaku v solárním okruhu na manometre čerpadlové jednotky a porovnání s hodnotou z předchozí kontroly - výrazný pokles signalizuje únik.
• Vizualizovaná kontrola dostupných spojů potrubí, čerpadlové jednotky a jej pojistného ventilu - hledání mokrých skvrn nebo stop po vyschlé kapalině.
• Kontrola displeje řídicí jednotky - zda zobrazuje reálné teploty na kolektoru a ve zásobníku, a zda se čerpadlo chová logicky (běží, když svítí slunce a zásobník ještě není plně zahřát, neběží, když slunce nesvítí).
• Vizualizovaná kontrola kolektoru ze země nebo z okna patra - trhliny, zamlžené sklo, viditelně uvolněná nebo korozií poškozená montážní konstrukce.

Úkony, které vyžadují servisního technika, jsou především doplnění a odvzdušnění solární kapaliny přes plnicí ventily (vyžaduje plnicí pumpu a znalost správného postupu), jakýkoliv zásah přímo na střeše (kontrola kolektoru zblízka, jeho uchycení nebo připojení), výměna čidel nebo řídicí jednotky, a kontrola/čištění výměníku ve solárním zásobníku.

Kdy zavolat servisního technika a kdy si poradit sám

Jednoduché pravidlo, které se vyplatí mít na paměti - pokud problém souvisí výhradně s tím, co je viditelné a dostupné v technické místnosti (například manometr, displej řídicí jednotky, viditelná spojení u čerpadlové jednotky), lze to většinou nejprve zkontrolovat a diagnostikovat sám. Jakmile je potřeba zásahu na střeše, přímého odčerpání a doplnění kapaliny, nebo rozebrání zásobníku, jde už o práci pro servisního technika - jednak kvůli bezpečnosti (práce ve výškách, horká kapalina pod tlakem), jednak kvůli tomu, že špatně provedený zásah (například špatně odvzdušněný okruh nebo špatně utažené spojení) může způsobit větší škodu, než měla původní porucha.

Při objednávání servisu je užitečné vopřed si připravit co nejvíce informací - typ a přibližné stáří systému, typ kolektoru (plochý nebo vakuový), naměřené hodnoty na manometru a displeji řídicí jednotky, a popis toho, jak přesně se problém projevuje (například "voda je teplá i v sluneční dny" nebo "čerpadlo běží nepřetržitě"). Zkrátí to čas diagnostiky a technik si může vopřed připravit náhradní díly.

Reálné příklady z praxe

Rodinný dům s plochými kolektory na šikmé střeše, systém starý přibližně deset let. Vlastník si všiml, že i během jasných letních dní je voda v koupelně jen teplá, přestože dříve byla v této době zřetelně teplejší. Při kontrole v technické místnosti zjistil, že tlak na manometru čerpadlové jednotky je výrazně nižší, než si pamatoval z předchozích let, a že čerpadlo při chodu vydává tiché bublavé zvuky, které dříve neslyšel. Po zavolání servisu se potvrdilo, že v okruhu byl vzduch a zároveň mírně poklesla hladina tepelné kapaliny - příčinou byl pomalu netěsný spoj u přechodu potrubí přes střechu, kde se v průběhu let opakovaným teplotním namáháním mírně uvolnil. Spoj byl utažen, okruh doplněn a odvzdušněn přes plnicí ventily čerpadlové jednotky, a systém se vrátil k původnímu výkonu.

Byt v paneláku se společným (blokovým) solárním systémem pro více bytů, vakuové kolektory na ploché střeše bytovky. Správce domu si všiml, že ohřev teplé vody je nerovnoměrný - v některých dnech zřetelně horší než v jiných, i když se počasí výrazně neměnilo. Při kontrole řídicí jednotky se ukázalo, že displej občas zobrazoval nezmyslně vysokou teplotu na jednom z čidel, což způsobovalo, že jednotka špatně vyhodnocovala teplotní rozdíl mezi kolektorem a zásobníkem a čerpadlo se spouštělo a vypínalo nepravidelně (cyklovalo). Příčinou byla zkorodovaná koncovka kabeláže čidla na kolektoru, vystavená vlhkosti u přechodu přes střešní konstrukci. Po výměně poškozeného úseku kabeláže a ověření funkčnosti čidla se řídicí jednotka opět chovala předvídatelně a ohřev se zjednotil.

Nejčastější otázky o servisu, plnění a poruchách solárních systémů

Jak poznám, že v solárním okruhu chybí kapalina nebo je tam vzduch?
Typickým příznakem je kolísající nebo nižší tlak na manometru čerpadlové jednotky, bublavý nebo klokotavý zvuk při chodu čerpadla, a nerovnoměrný nebo slabší ohřev vody i v sluneční dny. V takovém případě je potřeba okruh doplnit a odvzdušnit přes plnicí ventily.

Mohu si sám doplnit a odvzdušnit solární okruh?
Jedná se o uzavřený tlakový systém a zásah vyžaduje plnicí pumpu (ruční nebo elektrickou) a znalost správního postupu přes plnicí ventily čerpadlové jednotky. Pokud nemáte s podobným zásahem zkušenosti, doporučujeme ho přenechat servisnímu technikovi - špatně provedené doplnění může způsobit další problémy.

Proč se mi čerpadlo spouští a hned zase vypíná (cykluje)?
Nejčastěji jde buď o vzduch v okruhu (je třeba odvzdušnit), nebo o příliš citlivě nastavený spínací rozdíl na řídicí jednotce, která porovnává teplotu kolektoru a zásobníku. Je třeba ověřit obě varianty.

Co znamená, že čerpadlo běží nepřetržitě, i když slunce nesvítí?
Zvyčejně jde o poruchu čidla nebo jeho kabeláže, případně o špatné vyhodnocení teplotního rozdílu řídicí jednotkou. Řešením je kontrola, případná výměna čidla nebo samotné jednotky.

Jaký je rozdíl mezi plochým a vakuovým kolektorem při servisu a odolnosti?
Ploché kolektory mají absorpční plochu pokrytou tvrzeným sklem v izolovaném rámci, jsou mechanicky odolnější například vůči krupobití a běžně postačují na ohřev TUV v našich podmínkách. Vakuové kolektory mají vyšší účinnost při nízkých teplotách a slabším záření, jsou však dražší a křehčí - jednotlivé trubky jsou citlivější na mechanické poškození.

Kolikrát ročně je třeba kontrolovat solární systém?
Doporučuje se alespoň dvakrát ročně - na jaře před letní sezónou a na podzim před nástupem mrazů - zkontrolovat tlak v okruhu, viditelná spojení, displej řídicí jednotky a stav kolektoru alespoň vizuálně ze země.

Proč zásobník ohřívá vodu pomaleji než dříve, i když čerpadlo funguje?
Příčinou mohou být usazeniny na straně výměníku tepla ve solárním zásobníku, které zhoršují přenos tepla z kapaliny do vody. Kontrola a případné čištění výměníku patří mezi úkony pro servisního technika.

Dá se poškozený úsek potrubí nebo vlnovce jednoduše vyměnit?
Ano, poškozený úsek nerezového potrubí (vlnovce) nebo klasického potrubí lze vyměnit za nový bez nutnosti měnit celý rozvod. Při větším servisním zásahu, například při rekonstrukci střechy, se někdy vyplatí přejít rovnou na předizolovanou flexi trubku 2v1, která zkracuje čas montáže.

Jak zjistím, zda je problém v řídicí jednotce, nebo přímo v čerpadle?
Pokud displej řídicí jednotky zobrazuje logické teploty a dává čerpadlu pokyn na chod, ale čerpadlo přesto nebeží (nebo běží nezvykle hlučně nebo se slabým průtokem), problém je pravděpodobně v samotném čerpadle. Pokud naopak teploty na displeji jsou nezmyslné nebo čerpadlo běží i v případě, kdy by podle logiky běžet nemělo, problém je spíše v jednotce nebo v čidlech.

Související témata

• Jak vybrat solární systém na ohřev vody
• Ploché vs. vakuové solární kolektory
• Jaký solární zásobník potřebujete
• Solární potrubí a nerezové vlnovce - jak fungují
• Řídicí jednotky a čerpadlové skupiny solárních systémů
• Uchycení kolektorů - šikmá střecha, plochá střecha, fasáda
• Solární ohřev jako doplněk k kotlu
• Montáž solárního systému - postup krok za krokem
• Nejčastější otázky o solárních systémech a kolektorech

Máte dotaz k solárním systémům nebo kolektorům?

Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve vaší domácnosti? Napište nám – rádi poradíme.

Jméno a příjmení Nevyplňujte toto pole:

Email

Zpráva