Kolik ušetří tepelné čerpadlo oproti plynu a elektřině

Produkty teprve připravujeme.

Můžete se ale podívat na ostatní kategorie.

Kolik ušetří tepelné čerpadlo oproti plynu a elektricitě

Otázka „kolik mi tepelné čerpadlo skutečně ušetří“ je jednou z nejčastějších, které lidé kladou při rozhodování o výměně vytápění. Odpověď není jedno číslo platné pro každý dům – závisí to na tom, čím křitíte nyní, jaká je tepelná ztráta domu, jaký je vytápěcí systém (radiátory nebo podlahové topení) a jaké jsou aktuální ceny energií ve vašem regionu. V tomto článku si projdeme reálný výpočet krok po kroku, ukážeme si, proč tepelné čerpadlo může být levnější než plyn i přesto, že elektrina je dražší než plyn na kilowatthodinu, a povíme si také o situacích, kdy se úspora oproti očekávání nedostaví.

Důležité upozornění na úvod: v tomto článku nenajdete konkrétní nabídku tepelných čerpadel ani ceny konkrétních modelů – kategorie Tepelná čerpadla je aktuálně dočasně bez dostupného zboží. Cílem textu je dát vám nástroj, abyste si sami mohli spočítat, zda a kolik by vám tepelné čerpadlo ušetřilo, když se rozhodnete pro nákup buď u nás, nebo jinde.

Princip úspory: proč je tepelné čerpadlo levnější, i když je elektrina dražší než plyn

Základ pochopení úspory je jednoduchý fyzikální fakt: tepelné čerpadlo nevytváří teplo přímou přeměnou elektriny na teplo (jako přímotop nebo elektrický kotel), ale odčerpává teplo z okolí – ze vzduchu, z země nebo z vody – a na to potřebuje jen část energie, kterou by potřebovalo přímé elektrické vytápění. Poměr mezi dodaným teplem a spotřebovanou elektrinou se nazývá COP (Coefficient of Performance) pro okamžitý výkon, nebo SCOP (Seasonal COP) pro průměr za celou vytápěcí sezónu, který je pro reálné porovnání důležitější.

Pokud má tepelné čerpadlo sezónní SCOP 3,5, znamená to, že z 1 kWh elektriny dokáže vyrobit 3,5 kWh tepla – zbývající 2,5 kWh „vytáhne“ zdarma z okolního prostředí. Toto je přesně důvod, proč i při ceně elektriny okolo 0,17 – 0,19 €/kWh dokáže být výsledná cena tepla nižší než při zemním plynu za 0,09 – 0,11 €/kWh.

Při plynovém kotlu je to naopak – účinnost kondenzačního kotle je vysoká (typicky 90 – 94 %), ale všechna energie musí přijít přímo z paliva, žádné „zdarma“ teplo z okolí se nezíská. To je jádro celého porovnání.

Reálný příklad výpočtu pro běžný rodinný dům

Abychom se vyhli abstraktním procentům, pojďme na konkrétní, běžný případ: rodinný dům s podlahovou plochou přibližně 120 – 140 m², s roční potřebou tepla na vytápění a ohřev teplé vody dohromady 15 000 kWh za rok. Toto je celkem typická hodnota pro středně izolovaný dům starší výstavby s běžnými okny, ne pasivní standard, ale ani neizolovaná stavba.

Do výpočtu vstupují tyto orientační ceny energií (průměr, který používáme pro porovnání – ve vašem konkrétním případě se mohou lišit podle dodavatele a regionu, proto je vhodné si dosadit vlastní ceny z faktury):

Zemní plyn: cca 0,10 €/kWh včetně distribuce
Elektrina běžná sazba: cca 0,19 €/kWh
Elektrina při sazbě/tarifu vhodné pro tepelné čerpadlo (viz níže): cca 0,15 – 0,17 €/kWh

Variant A – zemní plyn (kondenzační kotel, účinnost 92 %)

Potřebné množství plynu = 15 000 kWh tepla ÷ 0,92 účinnost = 16 304 kWh plynu.
Roční náklad = 16 304 kWh × 0,10 €/kWh = přibližně 1 630 €/rok.

Variant B – přímé elektrické vytápění (elektrokotel nebo přímotopy, účinnost cca 99 %)

Potřebná elektrina = 15 000 kWh ÷ 0,99 = 15 152 kWh.
Roční náklad = 15 152 kWh × 0,19 €/kWh = přibližně 2 879 €/rok.

Variant C – tepelné čerpadlo se sezónním SCOP 3,5

Potřebná elektrina = 15 000 kWh ÷ 3,5 = 4 286 kWh.
Roční náklad při ceně 0,17 €/kWh = 4 286 × 0,17 = přibližně 729 €/rok.

Výsledek tohoto konkrétního příkladu:

Tepelné čerpadlo oproti plynu: úspora cca 901 €/rok (1 630 € − 729 €), tedy o cca 55 % nižší roční náklad na teplo.
Tepelné čerpadlo oproti přímé elektrině: úspora cca 2 150 €/rok (2 879 € − 729 €), tedy cca 75 % nižší náklad.

Proč se výsledky liší dům od domu – co nejvíce ovlivňuje reálnou úsporu

Vyšší uvedené čísla jsou modelový příklad. V praxi vidíme výrazně odlišné výsledky a víme, proč – reálná úspora závisí od několika konkrétních faktorů, které je třeba při rozhodování zohlednit:

1. Teplotní spád vytápěcí soustavy (radiátory vs. podlahovka)

SCOP tepelného čerpadla není konstanta – závisí na tom, na jakou teplotu vody musí čerpadlo ohřívat. Čím nižší požadovaná teplota vytápěcí vody, tím vyšší SCOP a tím vyšší úspora:

Vytápěcí systém	Typický teplotní spád	Typický SCOP	Roční náklad (15 000 kWh, 0,17 €/kWh)
Podlahové/stěnové vytápění	30 – 35 °C	4,0 – 4,5	cca 567 – 638 €
Nízko-temperační radiátory (novější, předimenzované)	40 – 45 °C	3,3 – 3,7	cca 689 – 773 €
Starší radiátory (původní, podimenzované)	55 – 65 °C	2,4 – 2,8	cca 911 – 1 063 €

Vidíte, že i v posledním, nejhorším řádku (staré radiátory, vysoký spád) je tepelné čerpadlo stále levnější než plyn (1 630 €) – ale úspora je o mnoho menší, než u podlahovky. Pokud plánujete tepelné čerpadlo do domu se starými, podimenzovanými radiátory, je často výhodnější nejprve aspoň částečně předimenzovat radiátory nebo přejít na nižší vytápěcí teplotu, než čekat zázrak od samotného čerpadla.

2. Kvalita izolace a skutečná tepelná ztráta domu

Pokud je tepelná ztráta domu vyšší, než jsme předpokládali (např. 22 000 kWh/rok místo 15 000 kWh/rok u neizolovaného domu se starými okny), úspora v eurech se úměrně zvětší, ale investice do izolace se zpravidla vyplatí udělat současně nebo před instalací tepelného čerpadla – levnější teplo neznamená, že se vyplatí ho mít bez rozmyslu.

3. Tarif a cena za elektřinu

Mnoho dodavatelů elektřiny nabízí výhodný tarif pro odběrná místa s tepelným čerpadlem (často v kombinaci s dvojtarifním měřením, kde je část dne levnější elektřina vhodná např. pro ohřev zásobníku teplé vody). Rozdíl mezi běžným a výhodným tarifem může v našem modelovém příkladě dělat rozdíl až 100 – 150 € ročně. Vyplatí se proto při instalaci tepelného čerpadla současně vyřešit i u dodavatele elektřiny vhodný tarifní produkt.

4. Venkovní teplota a typ tepelného čerpadla

Vzduchové tepelné čerpadlo (vzduch-voda) má nižší COP při mrazivých dnech (při −15 °C může COP klesnout na 1,8 – 2,2), zatímco zemní (zem-voda) nebo vodní čerpadlo má stabilnější výkon po celou zimu, protože zdrojová teplota (zem, spodní voda) se během roku mění o mnoho méně. SCOP uvedený výrobcem už tuto sezónní proměnlivost průměruje, ale v mimoriadne chladných oblastech (horské oblasti Slovenska) může být reálný SCOP o něco nižší, než katalogová hodnota pro středoevropské klimatické pásmo.

Návratnost investice – kdy se tepelné čerpadlo „vyplácí“

Úspora na provozu je jen polovina rovnice – druhou je vstupní investice. Nákupní cena kompletní instalace vzduch-voda tepelného čerpadla (jednotka, montáž, případná úprava vytápěcí soustavy, zásobník TUV) se na slovenském trhu běžně pohybuje v rozmezí orientačně 8 000 – 16 000 € podle výkonu, značky a náročnosti montáže; zemní čerpadla se zemním kolektorem nebo vrtáním bývají dražší o náklady na zemní práce nebo vrt. Tyto částky jsou jen orientační rozsah – přesnou cenu vám vždy dá konkrétní cenová nabídka od realizační firmy pro váš dům.

Při porovnání s plynem (úspora cca 900 €/rok z našeho příkladu) a investicí např. 12 000 €, vychází jednoduchá (nediskontovaná) návratnost přibližně 13 – 14 let bez dotace. Při porovnání s přímou elektřinou (úspora cca 2 150 €/rok) je návratnost výrazně kratší, přibližně 5,5 – 6 let. Reálná návratnost se dá zkrátit i státní podporou – na Slovensku v minulosti fungovaly a postupně se obnovují programy jako Zelená domácnostiam nebo dotace přes Obnov dom, které mohou pokrýt řádově tisíce eur z investice. Protože podmínky a výše dotací se v čase mění, aktuální stav si vždy ověřte přímo na stránce Slovenské inovační a energetické agentury (SIEA) nebo u svého dodavatele před podepsáním smlouvy.

Tepelné čerpadlo vs. priama elektrina – proč je tento rozdíl tak velký

Mnoho lidí, kteří dnes kouří přímo topnými tělesy, akumulačními kamny nebo elektrickým kotlem, se diví, proč je rozdíl oproti tepelnému čerpadlu ještě větší než oproti plynu. Odpověď je jednoduchá – přímá elektrická energie má „SCOP“ prakticky rovný 1 (1 kWh elektriny = necelá 1 kWh tepla po odečtení ztrát), zatímco tepelné čerpadlo dodá z téže kilowatthodiny elektriny 3 až 4,5-násobně více tepla. Pokud tedy dnes kouříte elektrinou přímo, tepelné čerpadlo je z ekonomického hlediska téměř vždy jednoznačně nejsilnější argument ze všech porovnání v tomto článku.

Kdy se úspora nemusí dostavit podle očekávání

Aby byl článek poctivý, je třeba zmínit i situace, kde reálná úspora zaostává za teoretickým výpočtem:

Nedimenzovaná topná tělesa – pokud tepelné čerpadlo kvůli starým malým radiátorům musí běžet na vysokou teplotu vody (60 °C a více), SCOP výrazně klesá a úspora oproti plynu se může zmenšit na 20 – 30 %.
Nesprávně nadimenzovaný výkon čerpadla – příliš malé čerpadlo bude častěji dohřívat pomocí vestavěného elektrického dohřevu (bivalentní zdroj), který má SCOP prakticky 1 – to může výrazně zhoršit roční průměr.
Zanedbaná příprava teplé vody – pokud má domácnost vysokou spotřebu TÚV (velká rodina, časté koupání), je třeba počítat s tím, že příprava teplé vody má zpravidla nižší SCOP než vytápění prostoru, protože zásobník se musí ohřát na vyšší teplotu (alespoň 50 – 55 °C kvůli prevenci lézií).
Vysoká cena elektriny v daném regionu/u daného dodavatele bez výhodné sadby – pokud platíte za elektrinu výrazně nad průměr bez tarifu pro tepelné čerpadlo, část úspory se ztrácí.

Žádný z těchto bodů neznamená, že se tepelné čerpadlo „nevyplatí“ – ukazuje jen, že skutečná úspora vždy závisí od kvality návrhu a realizace, nejen od katalogového čísla SCOP na krabici.

Co se stane s úsporou, když energie zdraží nebo zlevní

Modelový výpočet výše počítá s cenami platnými v době psaní článku, ale ceny plynu i elektriny se během let mění – někdy výrazně. Dobrá zpráva je, že tepelné čerpadlo je vůči tomuto riziku překvapivě odolné, protože spotřebuje jen zlomek energie oproti přímému vytápění. Podívejme se, co se stane s ročním rozdílem nákladů, pokud by se ceny obou energií pohybovaly o stejné procento nahoru:

Pokud by elektrina i plyn zdražily stejně o 20 %, náklady na plyn by vzrostly z 1 630 € na cca 1 956 €, náklady na tepelné čerpadlo z 729 € na cca 875 €. Absolutní úspora by se zvětšila z 901 € na cca 1 081 € ročně – tepelné čerpadlo tedy při současném růstu cen energií svou výhodu nejen udrží, ale typicky ji v eurech ještě zvětší, protože spotřebuje menší absolutní množství energie.
Opačný případ – pokud by elektrina zdražela výrazněji než plyn (například kvůli změně distribučních tarifů), rozdíl se může zúžit. Proto se vyplatí sledovat aktuální ceníky a při větším rozdílu se obrátit na dodavatele elektriny ohledně výhodnějšího tarifního produktu pro tepelné čerpadlo.
Historicky byla volatilita cen zemního plynu na velkoobchodních trzích v posledních letech výrazně vyšší než volatilita elektriny pro domácnosti, což je jeden z dalších (nefinančních, ale souvisejících) argumentů ve prospěch tepelného čerpadla – menší závislost na jednom, cenově nestabilním palivu.

Při dlouhodobém rozhodování (návratnost investice se počítá na 10 – 20 let) je proto rozumné nezírat jen na aktuální cenový rozdíl, ale počítat i s tím, že tepelné čerpadlo snižuje citlivost domácnosti na výkyvy cen jednotlivých paliv, protože spotřebuje mnohem méně primární energie na stejné množství tepla.

Porovnání i s dalšími zdroji tepla – kde je tepelné čerpadlo a kde ne

Pro úplnost je dobré zařadit tepelné čerpadlo i do širšího kontextu vedle plynu a elektriny, i když to nejsou hlavní porovnání tohoto článku:

Tuhé palivo (dřevo, uhlí, pelety) – cena tepla z kvalitního automatického peletového kotle bývá řádově porovnatelná nebo o něco vyšší než u tepelného čerpadla, ale s výrazně vyššími nároky na obsluhu, skladování paliva a údržbu spalovací komory. Dřevo v kamínku je nejlevnější z hlediska paliva, ale nejnáročnější na obsluhu a nejméně komfortní.
Dálkové teplo (centrální vytápění) – cena se liší město od města a dodavatele od dodavatele, porovnání je třeba dělat individuálně podle konkrétního ceníku tepla v dané lokalitě.

Toto porovnání slouží jen k orientaci – hlavní téma článku, tedy porovnání vůči plynu a elektrině, zůstává pro většinu domácností na Slovensku nejrelevantnější, protože právě tyto dva zdroje nejčastěji nahrazují.

Jak si spočítat vlastní odhad úspory

Pokud chcete mít vlastní, na míru vypočítaný odhad, postupujte takto:

Zjistěte si roční spotřebu tepla svého domu – nejjednodušší z faktury za plyn (spotřeba v m³ × 10,55 kWh/m³ × účinnost vašeho kotle) nebo z faktury za elektrinu, pokud kouříte přímo.
Zjistěte nebo odhadněte předpokládaný SCOP pro váš typ vytápěcí soustavy (radiátory vs. podlahovka) podle tabulky výše – realizační firma vám může po prohlídce domu dát přesnější odhad na základě projektové dokumentace a tepelných ztrát.
Vydělte roční potřebu tepla předpokládaným SCOP – dostanete odhadovanou roční spotřebu elektriny tepelného čerpadla.
Vynásobte cenou elektriny, kterou budete reálně platit (včetně případné výhodné tarify) – dostanete odhadovaný roční náklad.
Porovnejte se svým současným ročním nákladem na vytápění a ohřev vody.

Závěr

Na modelovém, ale realistickém příkladu rodinného domu s potřebou tepla 15 000 kWh/rok vychází tepelné čerpadlo se SCOP 3,5 na náklad přibližně 729 € ročně, oproti 1 630 € při zemním plynu (úspora cca 55 %) a 2 879 € při přímé elektrině (úspora cca 75 %). Skutečná úspora ve vašem konkrétním domě se může lišit podle teplotního spádu vytápěcí soustavy, kvality izolace, ceny elektriny a tarify, a podle toho, jak přesně je čerpadlo nadimenzované a nastavené. Právě proto se vyplatí počítat s vlastními čísly z faktur, ne jen s obecným příkladem – a nechat si udělat odbornou prohlídku a návrh od realizační firmy před rozhodnutím.

Časté otázky

Oplatí se tepelné čerpadlo i ve starém neizolovaném domě?

Ano, ale úspora oproti plynu bude zpravidla nižší než v izolovaném domě, protože vyšší potřebná teplota vytápěcí vody snižuje SCOP. Ve většině případů je stále levnější než plyn i přímá elektrina, ale pokud je to finančně možné, kombinace alespoň částečné izolace (střecha, okna) spolu s tepelným čerpadlem přináší nejvýraznější efekt.

Je tepelné čerpadlo vždy levnější než plyn?

Ve většině běžných případů ano, pokud má čerpadlo vhodný SCOP (alespoň 3,0 a více) a elektrina není výrazně dražší než průměr. Při extrémně vysokém teplotním spádu (staré nedimenzované radiátory bez úpravy) a nevýhodné sadbě elektriny se rozdíl může zúžit na desítky eur ročně – v tom případě je třeba udělat přesnější individuální výpočet.

Jak dlouho trvá, kým se tepelné čerpadlo zaplatí?

Při porovnání s plynem to v našem modelovém příkladu vychází na přibližně 13 – 14 let bez dotace, při porovnání s přímou elektrinou přibližně 5,5 – 6 let. S dotací se návratnost zkrátí. Životnost kvalitního tepelného čerpadla (15 – 20 let) je přitom delší než tato návratnost, takže se investice během provozu zpravidla vícekrát vrátí.

Má smysl tepelné čerpadlo u starých radiátorů, nebo musím mít podlahovou vytápění?

Podlahové vytápění není podmínkou, ale pokud radiátory původně počítaly s vysokou vytápěcí teplotou (60 °C a více), vyplatí se alespoň část radiátorů předimenzovat nebo přejít na nižší vytápěcí teplotu, aby SCOP zůstal co nejvyšší. Konkrétní stav vašeho systému nejlépe posoudí realizační firma přímo na místě.

Ovlivňuje ohřev teplé vody úsporu?

Ano – příprava teplé vody vyžaduje vyšší teplotu (typicky aspoň 50 – 55 °C) než většina moderních topných systémů, takže SCOP pro TÚV bývá nižší než pro vytápění prostoru. U domácností s vysokou spotřebou teplé vody je třeba s touto nižší efektivitou počítat při odhadu celkové roční úspory.

Kde si mohu ověřit aktuální výšku státní dotace na tepelné čerpadlo?

Podmínky a výše podpory (například programy typu Zelená domácnostiam alebo Obnov dom) se v čase mění, proto doporučujeme vždy si aktuální stav ověřit přímo na stránce Slovenskej inovačnej a energetickej agentúry (SIEA) nebo se informovat u realizační firmy před podepsáním smlouvy.

Související témata

Späť na kategóriu: Tepelné čerpadlá

Máte otázku k této tématu?

Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve vaší domácnosti? Napište nám – rádi poradíme.