Časté otázky o tepelných čerpadlech

Produkty teprve připravujeme.

Můžete se ale podívat na ostatní kategorie.

Nejčastější otázky ohledně tepelných čerpadel

Tepelné čerpadlo je dnes nejčastěji doporučovaným zdrojem vytápění pro novostavby i rekonstrukce na Slovensku, ale zároveň se jedná o zařízení, o němž se šíří nejvíce polopravd a mýtů. Vlastníci domů se ptají, zda jim čerpadlo ušetří peníze, zda bude fungovat i při mrazech pod mínus deset stupňů, zda je hlučné, jak dlouho vydrží a zda se vyplatí i ve starším domě s radiátory. V tomto článku jsme sesbírali otázky, které nám nejčastěji kladete při konzultaci, ve formulářích i přímo v prodejně, a odpovídáme na ně upřímně – včetně situací, kdy se tepelné čerpadlo naopak nevyplatí nebo kdy je třeba počítat s kompromisem. Kategorie tepelných čerpadel je u nás momentálně dočasně bez zásob na skladě, proto v článku nenajdete konkrétní modely ani ceny produktů – jedná se čistě o poradenský obsah, který vám pomůže získat jasnou představu, než se rozhodnete kontaktovat dodavatele nebo montážní firmu.

Jak tepelné čerpadlo vlastně funguje

Před tím, než se pustíme do konkrétních otázek, je dobré pochopit základní princip – většina nedorozumění totiž vzniká právě z toho, že si lidé představují tepelné čerpadlo jako elektrický kotl, který jen jinak vypadá. Není to tak. Tepelné čerpadlo nevytváří energii, ono ji přenáší z jednoho místa na druhé – z venkovního prostředí (vzduch, zem, spodní voda) do vytápěcí soustavy domu. Dělá to pomocí chladícího okruhu, který znáte i z lednice, jen opačně: lednice odebírá teplo zevnitř a vyhazuje ho ven, tepelné čerpadlo odebírá teplo z venkovního prostředí a vkládá ho do domu.

Celý cyklus má čtyři základní kroky, které se donekonečna opakují:

Vypařovací – chladivo s velmi nízkým bodem varu přebírá teplo z venkovního vzduchu, země nebo vody a vypařuje se už při nízkých teplotách.
Kompresor – plynné chladivo se stlačí, čímž se výrazně zvýší jeho teplota (toto je jediný krok, který reálně spotřebuje elektrinu).
Kondenzační – horké chladivo předá teplo do vytápěcí vody (radiátory, podlahové topení, zásobník TÚV) a samo se znovu zkapalní na kapalinu.
Rozšiřovací ventil – tlak chladiva prudce klesne, ochladí se a celý cyklus se opakuje od začátku.

Přesně proto, že elektrina se spotřebuje jen na pohon kompresoru a ne na přímou výrobu tepla, dokáže tepelné čerpadlo z jedné kilowatthodiny elektriny „vyrobit“ tři až pět kilowatthodin tepla. Tому poměru se říká výkonové číslo nebo COP (coefficient of performance) a jedná se o klíčové číslo, ke kterému se v článku ještě několikrát vrátíme.

Jaký je rozdíl mezi vzduch-voda, zem-voda a voda-voda

Toto je pravděpodobně nejčastější otázka, kterou dostáváme – podrobně se jí věnujeme i v samostatném článku Tepelné čerpadlo vzduch-voda vs. zem-voda, zde si však shrňme klíčová čísla, která rozhodují při výběru.

Vzdušná čerpadla (vzduch-voda) odebírají teplo přímo z okolního vzduchu. Jsou nejlevnější na nákup, nejjednodušší na montáž (není třeba zemních prací ani vrtů) a proto i nejrozšířenější – tvoří převážnou většinu instalací v rodinných domech na Slovensku. Jejich nevýhodou je, že s klesající venkovní teplotou klesá i jejich výkonové číslo, o čemž podrobně píšeme níže.

Zemní čerpadla (zem-voda) odebírají teplo z půdy pomocí plošného kolektoru uloženého v hloubce asi 1,2 až 1,5 metru, nebo pomocí vertikálních vrtů do hloubky 80 až 150 metrů. Teplota země je v průběhu roku oveľa stabilnější než teplota vzduchu (typicky 8 až 12 °C i v zimě), proto tyto čerpadla dosahují vyšší a stabilnější výkonové číslo. Nevýhodou jsou vysoké vstupní náklady na zemní práce nebo vrty a nutnost dostatečně velkého pozemku při plošném kolektoru.

Čerpadla voda-voda odebírají teplo ze spodní vody pomocí sací a vsakovací studny. Dosahují spravidla nejvyšší a nejstabilnější výkonové číslo ze všech tří typů, protože teplota spodní vody je po celý rok téměř konstantní (7 až 12 °C), ale vyžadují dostatečnou výdatnost a kvalitu vody a povolení od příslušného úřadu.

Orientační průměrné roční výkonové číslo (SCOP) při běžné provozu s podlahovým vytápěním se pohybuje takto: vzduch-voda 3,2 až 3,8, zem-voda 4,3 až 4,8, voda-voda 4,5 až 5,2. Tyto rozdíly se přímo promítají do provozních nákladů – čím vyšší výkonové číslo, tím méně elektriny čerpadlo spotřebuje na stejné množství tepla.

Který typ je pro mě ten pravý?

Pokud máte běžný pozemek ve zástavbě bez velké zahrady a chcete rychlou montáž bez zemních prací, vzdušné čerpadlo je prakticky jedinou reálnou volbou a pro většinu domácností je i ekonomicky smysluplné. Pokud máte větší pozemek, plánujete novostavbu s podlahovým vytápěním a chcete nejnižší možné provozní náklady, vyplatí se zvážit zemní kolektor nebo vrt – vyšší vstupní investice se vám v průběhu 8 až 12 let vrátí na nižší spotřebě elektriny. Podrobný postup výběru najdete v článku Jak vybrat tepelné čerpadlo a k výpočtu potřebného výkonu v článku Jaký výkon tepelného čerpadla potřebujeme.

Funguje tepelné čerpadlo aj při velkých mrazech?

Toto je otázka, která odrádza nejvíce lidí od koupi - a je úplně oprávněná, protože fyzikálně je pravda, že s klesající venkovní teplotou klesá i výkon a účinnost vzduchového tepelného čerpadla. Moderní čerpadla s tzv. stříkáním chladiva (EVI technologie nebo dvoustupňová komprese) však dnes běžně fungují i při teplotách okolo mínus dvacet až mínus dvadvacet pět stupňů Celsia, jen s nižší účinností.

Konkrétní orientační hodnoty výkonového čísla (COP) pro běžné vzduchové čerpadlo v závislosti od venkovní teploty vypadají přibližně takto: při plus sedmi stupních COP okolo 4,0, při nule stupňů COP okolo 3,2, při mínus sedmi stupních COP okolo 2,4, a při mínus patnácti stupních COP klesá na přibližně 1,8. I při COP 1,8 je čerpadlo stále efektivnější než přímé elektrotopení (kde je poměr vždy 1:1), ale rozdíl oproti letním měsícům je cítit.

Přesně proto se při návrhu vždy počítá s tzv. bivalentním bodem - venkovní teplotou, pod kterou čerpadlo samo o sobě už nestíhá pokrýt celou tepelnou ztrátu domu a nastupuje záložní zdroj (nejčastěji vestavěná elektrická spirála v čerpadle). Při správně navrženém systému se tento záložní zdroj v našich klimatických podmínkách spouští jen pár desítek hodin za rok, obvykle během nejsilnějších mrazů, a na celkové roční spotřebě se prakticky neprojeví.

Kolik skutečně ušetřím oproti plynu nebo přímé elektrice

Přesnému porovnání nákladů se věnujeme do hloubky v článku Kolik ušetří tepelné čerpadlo oproti plynu a elektrice, tu uvedeme aspoň orientační přehled pro běžný rodinný dům s tepelnou ztrátou odpovídající roční spotřebě tepla přibližně 12 až 15 megawatthodin (typický zateplený dům okolo 120 až 150 m² užitné plochy).

Při takovéto spotřebě se roční náklady na vytápění orientačně pohybují takto: zemní plyn (včetně paušálu a účinnosti kotle) přibližně 1 050 eur ročně, přímé elektrovytápění (akumulační panely nebo přímoohřívací panely) přibližně 2 000 eur ročně, tepelné čerpadlo s průměrným SCOP kolem 3,8 a při výhodné sazbě za elektřinu pro tepelná čerpadla přibližně 550 eur ročně. Tyto čísla jsou, samozřejmě, jen orientační - skutečná spotřeba závisí na kvalitě zateplení domu, velikosti radiátorů nebo podlahového topení, nastavení teplot v jednotlivých místnostech a od aktuálních cen energií, které se mění.

Důležité je nezapomenout, že tepelné čerpadlo má oproti plynovému kotli i vyšší vstupní investici (samotné zařízení, montáž, případně úprava vytápěcí soustavy). Návratnost této rozdílové investice se při přechodu z plynu na tepelné čerpadlo při současných cenách energií pohybuje typicky mezi 6 až 10 lety, při přechodu z přímého elektrovytápění je návratnost podstatně rychlejší, obvykle do 4 až 6 let.

Je tepelné čerpadlo hlučné?

Venkovní jednotka vzduchového tepelného čerpadla je v podstatě ventilátor a kompresor ve skříni a určitou hlučnost tedy vždy produkuje - fyzikálně to jinak nejde. Moderní jednotky určené do obytných zón se však při běžném výkonu pohybují v hladině akustického tlaku přibližně 35 až 45 decibelů měřených ve vzdálenosti tří metrů, což se dá přirovnat k tichému rozhovoru nebo šumu chladničky. Při plném výkonu během největších mrazů může hlučnost krátkodobě stoupnout na 50 až 55 decibelů.

V praxi je mnohem důležitější správné umístění jednotky než její samotný technický údaj o hlučnosti. Časté chyby, se kterými se setkáváme: jednotka umístěná těsně pod oknem koupelny, jednotka postavená do rohu mezi dvěma zdi (zvuk se odráží a zesiluje), nebo jednotka připevněná přímo na fasádu bez antivibračních podložek, čímž se hluk přenáší do konstrukce domu a je slyšet i uvnitř. Při návrhu doporučujeme vždy počítat s odstupem aspoň dva až tři metry od oken obytných místností a od hranice sousedního pozemku, ideálně i s konzultací hlukové studie, pokud je jednotka blízko souseda.

Jak dlouho tepelné čerpadlo vydrží a co zahrnuje servis

Životnost kvalitního tepelného čerpadla se při pravidelné údržbě pohybuje obvykle mezi 15 až 20 lety, kompresor jako nejnáročnější součást se při poctivém provedení a správném dimenzování dožívá podobného věku jako celé zařízení. Kratší životnost je zvykem důsledkem špatného dimenzování (příliš malé nebo příliš velké čerpadlo vůči tepelné ztrátě domu, časté zapínání a vypínání) nebo zanedbané údržby.

Běžná roční údržba zahrnuje kontrolu tlaku chladiva, čištění vypařovače a venkovního výměníku od nečistot a listí, kontrolu elektrických spojů a pojistných prvků, a u čerpadel se zemním kolektorem i kontrolu nemrznoucí směsi v primárním obvodu. Podrobný přehled najdete v samostatném článku Údržba a servis tepelného čerpadla. Pokud jde o poruchovost, nejčastější problémy, se kterými se v praxi setkáváme, shrnujeme v článku Nejčastější poruchy tepelných čerpadel - typicky jde o zamrznutí venkovní jednotky při špatně nastaveném rozmrazovacím cyklu, pokles tlaku chladiva při netěsnosti, nebo chybu oběhového čerpadla ve vnitřní jednotce.

Dá se tepelné čerpadlo použít i se starými radiátory?

Toto je otázka, která dělí odbornou i laickou veřejnost nejvíce. Krátká odpověď zní: ano, ale s výhradami. Tepelné čerpadlo pracuje nejúčinnější při nízké teplotě výstupní vody (typicky 30 až 40 °C), zatímco staré radiátory byly navrženy na provozní teplotu 70/55 °C nebo dokonce 90/70 °C u starších systémů. Pokud se tepelné čerpadlo připojí k původním, podrozměřeným radiátorům bez jakékoli úpravy, nebude buď schopen dosáhnout požadovanou tepelnou pohodu při větších mrazech, nebo bude muset pracovat při vyšší výstupní teplotě, čímž se výrazně sníží jeho výkonové číslo a tedy i úspora.

V praxi existují tři řešení: výměna části radiátorů za větší nebo nízko-teplotní (s větší plochou výměny), doplnění ventilátorových konvektorů (fan-coilů) do nejnáročnějších místností, nebo kombinace radiátorů s částečnou podlahovkou v novopristavěných či rekonstruovaných prostorech. Tématu se podrobně věnujeme v článku Tepelné čerpadlo a podlahové kúrenie alebo radiátory. Ve všeobecnosti platí, že čím lépe je dům zateplený a čím větší je vytápěcí plocha (podlahovka, velkoplošné radiátory), tím nižší teplotu vody čerpadlo potřebuje a tím vyšší účinnost dosahuje.

Co jsou podmínky montáže a co všechno je třeba zřídit

Montáž tepelného čerpadla není jen o postavení vnější jednotky - jde o zásah do celé vytápěcí soustavy a často i do elektrické přípojky domu. Kompletní postup s pořadím kroků rozebíráme v článku Montáž tepelného čerpadla - čo treba vedieť, v krátkosti jde o tyto kroky: výpočet tepelné ztráty domu a návrh výkonu čerpadla, volba umístění vnější jednotky s ohledem na hluk a přístup vzduchu, případná úprava elektrické přípojky (mnohé čerpadla potřebují trojfázové připojení a vlastní jistič), zapojení do vytápěcí soustavy a zásobníku teplé užitkové vody, spuštění a nastavení ekvitermické křivky, a nakonec revize elektroinstalace.

Při větších instalacích (zejména při zemních vrtech) je třeba počítat i s ohlášením geologických prací a v některých případech i s vyjádřením vodohospodářského orgánu. Při čerpadlech voda-voda je potřeba povolení na odběr a vsakování podzemní vody. Doporučujeme tyto kroky řešit ještě před objednáním zařízení, ne až po něm, abyste se vyhli zbytečným prodlevám.

Existuje dotace nebo příspěvek na tepelné čerpadlo?

Áno, na Slovensku se postupně otevírají různé dotační programy na výměnu vytápěcího zdroje za tepelné čerpadlo, zejména v rámci programů na snížení energetické náročnosti domácností. Podmínky, výšky příspěvku a to, kdy jsou výzvy právě otevřené, se však mění poměrně často, proto aktuální stav a přesné podmínky přehledně shrnujeme v samostatném, průběžně aktualizovaném článku Dotácie a podpora na tepelné čerpadlá. Doporučujeme si před podáním žádosti ověřit aktuální podmínky přímo na stránce příslušného ministerstva nebo implementační agentury, protože výzvy mají spravidla omezenou kapacitu a přesné termíny.

Najčastejšie mýty o tepelných čerpadlách

Na závěr této části shrňme několik rozšířených omylů, se kterými se v poradně střetáváme opakovaně.

Mýtus: Tepelné čerpadlo nefunguje pod nulou. Nepravda - jak jsme ukázali výše, moderní čerpadla fungují i při mínus dvacet a více stupňů, jen s nižším výkonovým číslem.

Mýtus: Čím větší výkon čerpadla, tím lépe. Naopak - předimenzované čerpadlo se bude častěji zapínat a vypínat (takzvané cyklování), což zkracuje jeho životnost a zvyšuje spotřebu. Správné dimenzování na přesnou tepelnou ztrátu domu je klíčové, více v článku o výběru výkonu.

Mýtus: Tepelné čerpadlo je bezúdržbové. Jako každé technické zařízení potřebuje pravidelnou roční kontrolu - zanedbaná údržba je nejčastější příčinou předčasných poruch i poklesu účinnosti.

Mýtus: Tepelné čerpadlo se oplatí každému. Při velmi malé spotřebě tepla, výborně zatepleném pasivním domě s nízkými náklady na plyn, nebo naopak při nutnosti drahé rekonstrukce celé vytápěcí soustavy může být návratnost neúměrně dlouhá. Vždy se oplatí udělat si reálný přepočet konkrétního domu, ne se spoléhat na obecná čísla z internetu.

Časté otázky

Musím při tepelném čerpadlu vyměnit i zásobník teplé vody?

Většinou ano, nebo je to alespoň silně doporučeno. Tepelné čerpadlo potřebuje zásobník s větší teplovýměnnou plochou (větší nebo dvojitý výměník), protože ohřívá vodu při nižší teplotě výstupu než plynový kotol. Původní malý zásobník připojený na plynový kotol zpravidla nedokáže efektivně využít nižší teplotu z čerpadla a ohřev teplé vody by trval neúměrně dlouho nebo by byl nedostatečný.

Dá se tepelné čerpadlo skombinovat s existujícím plynovým kotlem?

Áno, takové řešení se nazývá bivalentní nebo hybridní provoz. Tepelné čerpadlo pokrývá vytápění počas většiny roku, kdy jsou venkovní teploty mírné a jeho výkonové číslo vysoké, a při extrémních mrazech nebo při špičkovém odběru teplé vody přebírá část zátěže původní plynový kotol. Toto řešení se oplatí zejména při rekonstrukcích, kde se nechce měnit celá vytápěcí soustava najednou.

Jak dlouho trvá montáž tepelného čerpadla?

Při jednodušší instalaci vzduchového čerpadla na existující vytápěcí soustavu jde zpravidla o dva až čtyři pracovní dny včetně elektroinstalačních prací a spuštění. Při zemních vrtech se doba prodlužuje o dodatečný týden až dva na samotné geologické práce, které probíhají nezávisle na montáži samotné jednotky.

Potřebuji stavební povolení na tepelné čerpadlo?

Při běžné výměně zdroje vytápění v existujícím rodinném domě se zpravidla stačí ohlášení stavebnímu úradu (drobná stavba nebo stavební úprava), ne plnohodnotné stavební povolení. Při zemních vrtech je navíc potřeba ohlášení geologických prací. Přesné požadavky se mohou lišit podle obce, proto doporučujeme si to ověřit přímo na místním stavebním úradu ještě před zahájením prací.

Zvládne tepelné čerpadlo i chlazení v létě?

Většina modernějších tepelných čerpadel vzduch-voda dokáže pracovat i v reverzním režimu a v kombinaci s podlahovým vytápěním nebo fan-coily může v létě mírně chladit interiér. Nejde o plnohodnotnou klimatizaci s intenzivním ochlazením jako při splitové jednotce, ale o příjemné snížení teploty o několik stupňů, které mnohým domácnostem plně postačuje.

Co se stane, když tepelné čerpadlo vypadne z provozu počas mrazů?

Kvalitní čerpadla mají vestavěnou zálohu ve formě elektrické vytápěcí spirály, která při poruše nebo při extrémních mrazech přebírá vytápění automaticky, takže dům nezůstane bez tepla. Při bivalentním provozu s plynovým kotlem přebírá záložní funkci právě kotol. V každém případě doporučujeme mít ve systému nastavenou funkční zálohu už od začátku, ne ji řešit až po první poruše.

Souvisiace témy

Máte dotaz k této témě?

Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve svém domácnosti? Napište nám – rádi poradíme.