Jaký je rozdíl mezi nízko- a kondenzačním kotlem

Co je rozdíl mezi nízko- a kondenzačním kotlem

Když dnes hledáte nový plynový kotel, prakticky ve všech nabídkách narazíte na slovo „kondenzační". Nízko- (někdy nazývané také atmosférické nebo klasické) kotle se běžně prodávaly ještě před pár lety a ve mnoha domácnostech na Slovensku stále slouží. Rozdíl mezi oběma typy není jen marketingová nalepka – jde o odlišný fyzikální princip spalování plynu, který má přímý dopad na účinnost, způsob odvodu spalin a to, kolik za vytápění skutečně zaplatíte. V tomto článku si vysvětlíme, jak oba typy kotlů fungují, v čem se liší a kdy má smysl uvažovat o výměně jednoho za druhý.

Jak funguje nízko- (klasický) kotel

Nízko- kotel spaluje zemní plyn klasickým způsobem – plamen ohřívá výměník, kterým proudí vytápěcí voda, a horké spaliny následně odcházejí komínem ven. Kotel je nastaven tak, aby teplota vratné vody (tedy vody vracené z radiátorů zpět do kotla) nikdy neklesla pod určitou hranici, zvyčejně okolo 55 °C. Tento limit není náhodný – má zabránit tomu, aby se vodní pára obsažená ve spalinách začala zrážet (kondenzovat) přímo ve výměníku a v komíně. Kondenzát je totiž kyselý a běžný ocelový nebo litinový výměník ani murovaný komín na něj nejsou stavěné, pára by je postupně poškodila korozií.

Přesně proto musí spaliny z nízko- kotla opouštět zařízení stále dostatečně horké – běžně mají na výstupu teplotu 110 až 150 °C. To je zároveň hlavní důvod nižší účinnosti: teplo, které je „navázáno" ve horkých spalinách a ve vodní páře, jednoduše unikne komínem ven nevyužité. Skutečná využitelná účinnost takového kotla se proto pohybuje v rozmezí 70 až 90 %, v praxi se nejčastěji setkáte s hodnotou okolo 84 %. Kotel tedy z každých 100 % energie obsažené v plynu přemění na teplo pro vytápění zhruba 84 %, zbytek je ztráta.

Odvod spalin proto musí být řešen murovaným nebo systémovým komínem s dostatečnou tepelnou odolností – buď s přirozeným tahem (spaliny stoupají komínem samy v důsledku své teploty a rozdílu tlaků), nebo jako tzv. turbo verze s nutným tahem, kde ventilátor spaliny aktivně vytláčí ven. V obou případech ale komín musí znést vysokou teplotu a nesmí se v něm tvořit kondenzát, proto se nepoužívá obyčejný plastový dymovod.

Princip, kterým kondenzační kotel získá teplo navíc.

Jak funguje kondenzační kotel

Kondenzační kotel pracuje se stejným palivem, ale s opačnou filozofií. Místo toho, aby se horkým spalinám „vyhýbal" kondenzaci, cíleně je ochlazuje natolik, že vodní pára v nich obsažená skondenzuje zpět na kapalnou vodu – přesně tak, jako pára z hrnce skondenzuje na chladném pokrovce. Tento fázový přechod (pára → voda) přitom uvolní další teplo, tzv. kondenzační (latentní) teplo, které nízko- kotel nechává bez užitku uniknout komínem. Kondenzační kotel toto teplo navíc zachytí ve výměníku a předá ho zpět do vytápěcí vody.

Aby k tomuto jevu vůbec došlo, kondenzační kotel musí spaliny ochladit výrazněji než klasický kotel – na výstupu mají spravidla jen 20 až 50 °C, tedy téměř místnostní teplotu. Díky tomu dokáže využít podstatně větší část energie z plynu. Fyzikální maximum účinnosti se udává až 98 %, ale v technických listech výrobců se běžně setkáte i s hodnotami 105 – 109 %. Ty nejsou chybou ani marketingovým trikem – vyplývají z toho, že účinnost se v tomto případě počítá vzhledem k tzv. výhřevnosti plynu (teplo bez kondenzačního tepla páry), zatímco kondenzační kotel reálně získává i energii „navíc", kterou tento základní výpočtový standard vůbec nezohledňuje. Zjednodušeně: kondenzační kotel dokáže z toho samého množství plynu vyrobit výrazně více tepla než nízko- kotel.

Když spaliny opouští kondenzační kotel už výrazně vychlazené, není třeba na jejich odvod murovaný komín – postačí lehký plastový koncentrický dymovod (roura v rourě, kde vnitřkem odcházejí spaliny a mezery se nasává spalovací vzduch). Plast tuto nízkou teplotu bez problému znese, čím se instalace zjednoduší i zlevní, hlavně tam, kde se původní murovaný komín vůbec nemusí využít.

Kondenzace má však i svou „daň" – vzniklý kondenzát je kyselý, jeho pH se pohybuje přibližně v rozmezí 3 až 5 (tedy podobně kyselý jako například ovocná šťáva). Tento kondenzát je třeba průběžně odvádět z kotla do kanalizace, zvyčejně přes sifon a někdy i přes neutralizační nádobku, která kyselost částečně sníží, než kondenzát odjde do odpadu. Nízko- kotel žádný takový kondenzát neprodukuje, takže odvod do kanalizace ani neutralizaci neřešíte.

Porovnávací tabulka

Následující tabulka shrnuje hlavní rozdíly obou typů kotlů na jednom místě.

Prakticky to znamená jednoduchý kompromis: nízko- kotel vás vyjde levněji při koupi, ale za stejné teplo spálí více plynu. Kondenzační kotel si za vyšší vstupní investici „vyžádá" o něco více peněz hned na začátku, ale rozdíl se vám postupně vrací na nižších účtech za plyn. Právě proto se dnes kondenzační kotle prodávají téměř výhradně – nařízení EU o ekodizajnu (tzv. ErP směrnice) totiž od roku 2015 v praxi omezilo prodej vytápěcích zařízení se nízkou účinností, mezi které patří i klasický nízko- kotel. Výjimky existují jen pro specifické případy, například tam, kde není možné vyřešit odvod kondenzátu.

Příklady kotlů pro porovnání

Chcete-li si rozdíl představit na konkrétních produktech, dobře poslouží porovnání dvou kotlů od stejného výrobce a z podobné výkonové třídy – jeden nízko- a jeden kondenzační.

Protherm Gepard 18/24 MOV – nízko- (atmosférický) kotol, jeden z mála modelů, který se i přes osvědčené požadavky na ekodizajn stále prodává jako výjimka pro specifické instalace. vhodný zejména do objektů s existujícím kamenným komínem, kde výměna za kondenzační technologii není z technických důvodů možná. Cena od 1 195,02 €.

Protherm Gepard Condens 18/25 MKV – kondenzační kotol z téže produkční řady, srovnatelný výkonem i určením (byty, rodinné domy), ale s výrazně vyšší účinností a nižší provozní spotřebou plynu díky využití kondenzačního tepla spalin. Cena od 1 322,00 €.

Hodnoty z porovnávací tabulky níže v článku.

Dva další rozdíly z porovnávací tabulky.

Ekonomické porovnání z tabulky níže.

Časté otázky

Je kondenzační kotlový vždy lepší?

Z hlediska účinnosti a provozních nákladů ano – kondenzační kotlový téměř vždy spotřebuje méně plynu na stejné množství tepla. Nízko- má své opodstatnění jen v úzké skupině případů, například tam, kde chybí možnost odvodu kondenzátu do kanalizace nebo kde je z technických či památkových důvodů nutné zachovat původní kamenný komín bez zásahu.

Dá se kondenzační kotlový napojit na radiátory jako nízko-?

ANO. Kondenzační kotlový funguje spolehlivě i s klasickými radiátory, ale aby naplno využil svou výhodu (nízkou teplotu spalin a kondenzaci), potřebuje co nejnižší teplotu vratné vody – ideálně pod 50 – 55 °C. Při vyšší teplotní soustavě (například starších předimenzovaných radiátorů nastavených na 70/55 °C) je efekt kondenzace menší, ale kotlový stále funguje a stále je efektivnější než nízko- ekvivalent. Nejvíce profituje v kombinaci s podlahovým vytápěním nebo většími nízko- radiátory.

Proč mají kondenzační kotly nižší teplotu spalin?

Protože je to přímá podmínka toho, aby vůbec mohla nastat kondenzace. Vodní pára ve spalinách se skondenzuje na vodu jen tehdy, když spaliny ochladíte pod tzv. rosný bod (při zemním plynu přibližně 55 – 57 °C). Kondenzační kotlový proto záměrně odebírá teplo ze spalin až do této hranice a nižší – právě to je zdroj jeho vyšší účinnosti. Nízko- musí naopak teplotu spalin držet nad touto hranicí, aby ke kondenzaci nedošlo a nepoškodila výměník ani komín.

Proč nízko- nesmí mít příliš studenou vratnou vodu?

Teplota spalin v kotlovu úzce souvisí s teplotou vody, která se do něj vrací z vytápěcího okruhu. Pokud by vratná voda byla příliš studená, ochladila by i spaliny pod rosný bod a způsobila nežádoucí kondenzaci ve výměníku, který na to není konstrukčně připraven. Proto nízko- udržuje minimální teplotu vratné vody (typicky okolo 55 °C) – odtud pochází i samotný název „nízko-", který se vztahuje na spodní hranici provozní teploty, ne že by kúřil „nedostatečně".

Oplatí se dodatečně instalovat nízko- místo kondenzačního?

Běžně ne. Díky platné evropské legislativě o ekodizajnu se nové nízko- prodávají jen ve výjimečných případech a pro většinu domácností kondenzační kotlový vychází výhodněji i přes vyšší vstupní cenu – rozdíl v ceně se zpravidla vrátí na nižší spotřebě plynu během několika vytápěcích sezón.

Musí mít kondenzační kotel vždy plastový týč?

V převážné většině ano, protože jde o nejjednodušší a nejlevnější řešení odpovídající nízké teplotě spalin. V některých instalacích se však kondenzační kotel napájí i na existující omítnutý komín, který se vyvložkuje odolnou plastovou nebo nerezovou vložkou určenou právě pro nízko-teplotní spaliny s kondenzátem – to je běžné při rekonstrukcích, kde se původní komín ponechává z konstrukčních důvodů.

Související témata

• Proč se nízko-teplotní kotle už neprodávají a co místo nich
• Kolik ušetřím přechodem na kondenzační kotel
• Lze nízko-teplotní kotel vyměnit za kondenzační
• Jaký týč a komín potřebuje nízko-teplotní kotel

Máte otázku k výběru kotla?

Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve vaší domácnosti? Napište nám – rádi poradíme.