Kolik ušetřím přechodem na kondenzační kotel

Produkty teprve připravujeme.

Můžete se ale podívat na ostatní kategorie.

Kolik ušetřím přechodem na kondenzační kotel

Pokud v domě ještě topíte starým atmosférickým nebo nízko- teplotním kotlem, otázka „vyplatí se mi to vůbec vyměnit“ lze zodpovědět poměrně konkrétně. Nejde o žádnou exotickou technologii ani experiment – kondenzační kotle jsou na trhu téměř tři desítky let a jejich reálná úspora oproti starším typům je dobře zdokumentovaná. V tomto článku si ukážeme, odkud úspora fyzikálně pochází, v jakém rozsahu se reálně pohybuje, jak vypadá jednoduchý modelový výpočet pro průměrnou slovenskou domácnost a za jak dlouho se investice do nového kotla typicky vrátí.

Rozdíl ve výkonu – odkud úspora pochází

Starý atmosférický nebo nízko- teplotní kotel spaluje plyn a horké spalinové plyny jednoduše odvádí komínem ven. Spolu s nimi však odchází i vodní pára, která při spalování zemního plynu vzniká – a ta v sobě nese významné množství tepla, takzvané skupenské (kondenzační) teplo. Toto teplo se u klasického kotla nikdy nevyužije, jednoduše unikne komínem ven. Účinnost těchto starších kotlů se proto běžně pohybuje v rozmezí 70 až 90 %, nejčastěji okolo 84 %.

Kondenzační kotel dělá přesně to, co naznačuje jeho název – ochladí spaliny natolik, že v nich obsažená vodní pára skondenzuje zpět na kapalinu, a uvolněné teplo se ještě předtím, než spaliny opustí kotel, předá do topného okruhu. Díky tomu dosahuje kondenzační technika účinnost až 98 % vůči takzvané výhřevnosti plynu, a protože se v odborné literatuře a technických listech často počítá i vůči spalovacímu teplu (které už kondenzační teplo zahrnuje), setkáte se i s údaji 105 až 109 %. Nejde o chybu ani marketingový trik – jen o jiný způsob výpočtu, který reálně odráží, že kotel dokáže využít teplo, které by jinak unikalo komínem.

Přesně tento rozdíl mezi „teplo, které unikne“ a „teplo, které se eště využije“, je jádrem celé úspory. Čím větší je rozdíl mezi účinností starého kotla a nového kondenzačního kotla, tím větší je i potenciální úspora na spotřebě plynu.

Kolik % reálně ušetřím

V praxi se při výměně starého nekondenzačního kotla za kondenzační nejčastěji uvádí úspora na plynu v rozsahu 15 až 30 %. Tato hodnota není náhodná – vyplývá přímo z rozdílu účinností obou technologií a z toho, jak je topný systém provozován.

Přesná úspora se u konkrétní domácnosti liší především podle tří faktorů:

Stav a věk původního kotla – čím starší a opotřebovanější kotel, tím nižší je jeho reálná účinnost (u zanedbaných nebo podrozměřených kotlů může klesnout i pod spodní hranici zmíněného rozsahu 70 %), a tím větší je prostor na úsporu. Při velmi starém nebo špatně nastaveném kotlu se setkáváme i s úsporami vyššími než 30 %.
Teplota topné vody – kondenzace (a tedy i úspora) funguje nejúčinněji vtedy, když se teplota vody vracené zpět do kotla (vratná voda) drží nízko, ideálně pod přibližně 55 °C. Pokud topný systém pracuje s vysokými teplotami, část potenciální úspory se nevyužije.
Způsob regulace – kotel řízený jednoduchým termostatem zapni/vypni šetří méně než kotel spojený s ekvitermickou regulací, která postupně přizpůsobuje teplotu topné vody venkovní teplotě a udržuje tak co nejnižší (a tedy nejefektivnější) teplotu vratné vody po celou topnou sezónu.

Důležité je vnímat tyto čísla jako reálný, ověřený rozsah, ne jako zaručený slib – přesná úspora u konkrétního domu vždy závisí od kombinace výše uvedených faktorů, a proto se dvěma sousedy s rovně starým kotlem může výsledek lišit i o několik procentních bodů.

Stejný ilustrační příklad, jaký rozoberáme v textu níže.

Modelový příklad

Aby úspora nezůstala jen u abstraktních procent, podívejme se na jednoduchý ilustrativní výpočet. Běžný zateplený rodinný dům na Slovensku spotřebuje na topení a ohřev teplé užitkové vody řádově 1 000 až 1 800 m³ zemního plynu ročně. Vezměme si jako modelový případ dům se spotřebou 1 500 m³ za rok, který dosud topil starším atmosférickým kotlem.

Při úspoře na spodní hranici typického rozsahu, tedy 15 %, by se roční spotřeba snížila z 1 500 m³ na přibližně 1 275 m³. Při střední hodnotě kolem 20 % by spotřeba klesla na 1 200 m³. A při úspoře na horní hranici typického rozsahu, tedy 30 %, by dům spotřeboval už jen přibližně 1 050 m³ ročně.

Jinak řečeno – v tomto modelovém domě by výměna kotla znamenala úsporu 225 až 450 m³ plynu ročně, tedy zhruba jednu pětinu až necelou třetinu dosavadní spotřeby. Protože se cena plynu v průběhu času mění, záměrně zde neuvádíme výpočet v eurech – přesnou úsporu v eurech si můžete jednoduše dopočítat vynásobením ušetřených kubíků aktuální cenou plynu ve vaší smlouvě. Princip však zůstává stejný bez ohledu na aktuální cenu energie: čím vyšší je cena plynu, tím citlivější je úspora v penězích, ale procentuální podíl ušetřené spotřeby se cenou plynu nemění.

Pokud má dům navíc nízko- teplotní topná tělesa – typicky podlahové topení – nebo je kotel připojen k ekvitermické regulaci, reálná úspora se spravidla posouvá blíže k horní hranici uvedeného rozsahu, případně ji i překročí. Důvod je jednoduchý: podlahové topení pracuje s nízkou teplotou topné vody (často 30 – 40 °C), což jsou přesně podmínky, při kterých kondenzační kotel dosahuje svou nejvyšší účinnost. Kombinace kondenzační kotel + podlahovka nebo kondenzační kotel + ekvitermika tak z fyzikálního hlediska představuje nejefektivnější řešení, jaké je při běžném rodinném domě dostupné.

Jak rychle se investice vrátí

Při rozhodování, zda se výměna vyplatí, je potřeba počítat nejen s cenou samotného kotla, ale i s vedlejšími náklady spojenými s instalací. Kondenzační kotel totiž vyžaduje odvod kondenzátu a spravidla i jiný typ tahu než měl starý atmosférický kotel – nejčastěji plastový (nebo plastohliníkový) komínový systém odolný vůči kondenzátu, protože klasický kamenný komín není na tento účel vhodný. K tomu může přibýt úprava rozvodů, případně revize plynového zařízení. Tyto související náklady spolu běžně představují desítky procent navíc k ceně samotného kotla, proto je dobré je počítat předem a ne je objevit až při fakturaci od montážní firmy.

Návratnost investice se při výměně velmi staršího, málo účinného kotla za kondenzační při běžné intenzitě topení (typický rodinný dům, celá topná sezóna) pohybuje řádově v průběhu několika let. Přesné období je vždy individuální a závisí především na:

rozdílu mezi účinností původního a nového kotle (čím starší/horší původní kotl, tím rychlejší návratnost),
aktuální a budoucí ceny plynu (při vyšší ceně plynu se investice vrací rychleji),
intenzity a délky vytápěcí sezóny (větší, méně izolovaný dům s delší sezónou vytápění dosáhne rychlejší návratnost v absolutních eurech, protože ušetří více kubíků),
a od toho, zda byla výměna kotle spojena i s jinou úpravou (např. přechod na nízko- teplotní systém), která úsporu dále zvyšuje.

Okrem čistě finanční návratnosti je třeba připočítat i benefity, které se těžko vyjadřují v eurech – vyšší komfort regulace, tichší provoz, delší očekávanou životnost moderního zařízení a fakt, že nízko- teplotní kotle už roky nevyrábějí, takže servis a náhradní díly k starému kotlu budou časem stále obtížnější dostupné.

Doporučené modely

Pokud zvažujete konkrétní kondenzační kotl na porovnání ceny a parametrů, tady jsou dva ověřené modely různých výkonových kategorií:

Protherm Gepard Condens 18/25 MKV – kompaktní kondenzační kotl vhodný jako přímá náhrada běžného atmosférického či nízko- teplotního kotle v menším až středně velkém rodinném domě, kombinovaný režim vytápění i přípravy teplé vody. Cena od 1 322,00 €.

ATTACK CONDENSING 20 Premium – výkonnější kondenzační kotl s prémiovou výbavou, vhodný i pro větší domy nebo domácnosti s vyššími nároky na přípravu teplé vody. Cena od 1 731,00 €.

Rozsah úspory z textu výše v článku.

Tři faktory rozebrané v článku výše.

Princip výpočtu návratnosti investice.

Časté otázky

Za kolik let se mi vrátí nový kondenzační kotl?
Při výměně výrazně staršího, málo účinného kotle za kondenzační se investice při běžné intenzitě vytápění typicky vrátí během několika let. Přesné období závisí na rozdílu v účinnosti obou kotelů, od ceny plynu a od toho, kolik se ve v domě reálně vytápí – čím starší a horší byl původní kotl, tím rychlejší je návratnost.

Ušetrím i když mám radiátory a ne podlahovku?
Ano. Kondenzační kotl přináší úsporu i při klasických radiátorech, protože i radiátorový systém dokáže z velké části pracovat s nižší teplotou vytápěcí vody, než se historicky používalo. Úspora bývá o něco nižší než při podlahovém vytápění (kde je kondenzace nejefektivnější), ale stále se pohybuje v rámci běžného rozsahu 15 až 30 %.

Je úspora zaručená?
Ne, žádný výrobce ani prodejce nemůže zaručit přesné procento úspory pro konkrétní dům – jde vždy o reálně ověřený rozsah, ne o fixní slib. Skutečná úspora závisí na stavu původního kotle, teplotě vytápěcí vody, způsobu regulace a od zvyklostí domácnosti při vytápění.

Oplatí se měnit kotl, který ještě funguje?
Pokud starý nízko- nebo atmosférický kotl ještě funguje, ale má za sebou už mnoho výkurovacích sezón, oplatí se zvážit výměnu spíše preventivně než čekat na poruchu – kromě úspory na plynu se totiž postupně zvyšuje i riziko horší dostupnosti náhradních dílů, protože se tyto starší typy kotlů už nevyrábějí.

Musím spolu s kotlem měnit i komín?
Ve většině případů ano – kondenzační kotl produkuje kondenzát a vyžaduje jiný typ odvodu spalin než měl původní atmosférický kotl, nejčastěji plastový komínový systém odolný vůči vlhkosti. Tento náklad je třeba počítat spolu s cenou kotla jako součást celkové investice.

Ovlivňuje velikost domu výšku úspory?
Procentuální úspora na spotřebě plynu (15 – 30 %) se velikostí domu výrazně nemění, protože vychází z rozdílu účinností kotlů. Absolutní úspora v m³ plynu i v eurech je však vyšší ve větších nebo méně izolovaných domech, které mají vyšší celkovou spotřebu a delší výkurovací sezonu.

Související témata

Máte otázku k výběru kotla?

Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve vaší domácnosti? Napište nám – rádi poradíme.