Sušiče rukou a ručníků do koupelny

Produkty teprve připravujeme.

Můžete se ale podívat na ostatní kategorie.

Sušiče rúk a uterákov do koupelny

Koupelna je místnost, kde se vlhkost tvoří nejrychleji a nejdelší dobu trvá – po sprchování, koupání nebo praní rukou zůstává vzduch i textilie nasycené vodou ještě hodiny po tom, co místnost opustíme. Právě proto se sušiče uteráků (často nazývané také rebríkové radiátory, koupelní rebríka nebo elektrické sušiče uteráků) staly běžnou součástí moderní koupelny – nejen jako doplňkový zdroj tepla, ale především jako praktické řešení na sušení textilu a odvlhčení prostoru. V tomto článku se podíváme na to, jaké typy sušičů existují, jak vybrat správný výkon, na co si dát pozor při montáži a připojení na vodu nebo elektřinu, a které doplňkové komponenty budete při instalaci pravděpodobně potřebovat.

Proč mít v koupelně sušič uteráku

Běžný vešák na uteráky řeší jen to, kam uterák odložit – ne to, jak rychle a hygienicky vyschně. Vlhký uterák, který visí na háčku nebo je přehozený přes okraj vany, vysychá pomalu, často 8 až 12 hodin, a během této doby je ideálním prostředím pro množení bakterií a plísní. Koupelní sušič uteráku naopak udržuje povrch teplý (typicky 40 až 60 °C), čímž krátí čas vysušení na 1 až 3 hodiny a zároveň průběžně odvádá vlhkost z celé místnosti. Vedlejším, ale často oceňovaným efektem je i mírné dohřátí koupelny v přechodných měsících, kdy ještě není zapnuté hlavní vytápění, ale ráno je koupelna nepríjemně chladná.

Z praxe víme, že nejčastějším důvodem, proč si zákazník sušič dokupuje dodatečně (ne hned při rekonstrukci), je právě opakovaný problém s vlhkostí a zápachem z uteráků, případně s orosenými stěnami po sprchování. Pokud plánujete rekonstrukci koupelny od základů, jednoznačně doporučujeme myslet na sušič uteráku už ve fázi projektování rozvodů – dodatečné vedení elektřiny nebo vody ke stěně je vždy komplikovanější a dražší než při hrubé stavbě.

Typy sušičů uteráků

Na trhu se setkáte zásadně s třemi kategoriemi sušičů, které se liší způsobem vytápění, náklady na provoz a nároky na montáž.

1. Elektrické sušiče uteráků

Elektrický sušič je samostatné těleso s vlastní elektrickou šroubou nebo vytápěcí tyčí (tzv. topná tyč), které se připojuje přímo do zásuvky nebo pevného elektrického rozvodu. Výhodou je nezávislost na vytápěcí soustavě domu – funguje i mimo vytápěcí sezónu, tedy i v létě, kdy je to právě nejvíce užitečné (sušení plavek, uteráků po koupání). Většina modelů má vestavěný termostat a časovač, takže se dá nastavit například na 1 – 2 hodiny ráno a večer bez toho, aby běžel zbytečně celý den.

Nevýhodou je vyšší provozní cena za kWh v porovnání s teplem z kotla, pokud už tak kúrite, a nutnost mít v blízkosti sušiče bezpečný elektrický přívod splňující normy pro vlhké prostory (více níže v části o bezpečnostních zónách).

2. Vodné (hydronické) sušiče připojené na vytápěcí soustavu

Vodný sušič uteráku je v podstatě speciálně tvarovaný radiátor (rebríkový výměník), který je zapojený do stejného okruhu jako ostatní radiátory v bytě nebo domě. Teplonosná látka (voda z kotla nebo tepelného čerpadla) proudí přes rebríka a zahřívá je. Největší výhodou je prakticky nulový dodatečný náklad na provoz během vytápěcí sezóny – teplo už tak či tak vyrábíte, sušič jen využívá část této energie. Nevýhodou je, že mimo vytápěcí sezóny (léto) sušič bez dalšího zásahu nezahřívá, protože v okruhu není horká voda.

Při montáži vodného sušiče je klíčové správné připojení na rozvod – včetně uzavíracích ventilů, případně i tlakového redukčního ventilu, pokud je tlak ve vytápěcím okruhu vyšší, než na jaký je těleso sušiče dimenzované. Právě tady se vyplatí sahat po ověřeném komponentu, například:

Tlakový redukční ventil 1/2", PN 25bar, pracovní rozsah 1-6 bar, T max.+40 °C, manometer 0-10 bar - při připojování vodného sušiče uteráku na vytápěcí okruh nebo rozvod TÚV pomáhá udržet tlak v bezpečném rozsahu 1 – 6 bar, což prodlužuje životnost telesa i těsnění. Vestavěný manometr 0 – 10 bar umožňuje průběžně kontrolovat skutečný tlak bez dalšího měřícího přístroje. Cena od 90,73 EUR.

3. Kombinované sušiče

Kombinovaný sušič spojuje oba předchozí principy – těleso je zapojeno do vytápěcího okruhu, ale obsahuje i vloženou elektrickou vytápěcí tyč. Díky tomu funguje jako vodný sušič během vytápěcí sezóny (levný provoz) a jako elektrický sušič mimo sezónu (nezávislost na vytápění). Jedná se o nejuniverzálnější, ale i cenově nejnáročnější řešení – k ceně tělesa se přičítá i elektrická tyč a její montáž.

Nižší je zjednodušené porovnání tří typů podle nejčastějších sledovaných kritérií.

Jak vybrat správný výkon

Při elektrických i kombinovaných sušičích je klíčovým parametrem výkon v (W). Příliš slabé těleso uteráky příliš nevysuší ani nedokáže cítit zahřát vzduch, příliš silné zbytečně přeplatíte na nákupní cene i na provozu. Orientačně se dá vycházet z plochy koupelny a počtu uteráků, které chcete současně sušit:

Malá koupelna / WC (do 4 m²), 1 – 2 ručníky: postačí výkon přibližně 150 – 300 W.
Střední koupelna (4 – 8 m²), rodina 2 – 3 osoby: doporučený výkon 300 – 500 W.
Větší koupelna (nad 8 m²) nebo domácnost s více ručníky/plášti: 500 – 800 W, případně dvě menší tělesa.

Při vodních sušičích se místo elektrického výkonu uvádí tepelný výkon v W při konkrétním teplotním spádu (nejčastěji 75/65/20 °C nebo 55/45/20 °C – tedy teplota na vstupu, výstupu a v místnosti). Nižší teplotní spád (typický pro tepelná čerpadla a nízko- teplotní kotle) znamená nižší skutečný výkon tělesa při stejné velikosti, proto při kombinaci s tepelným čerpadlem doporučujeme vybrat těleso o jednu velikostní kategorii větší, než byste vybírali při klasickém plynovém kotli.

Následující schéma zjednodušeně znázorňuje orientační výkon podle velikosti koupelny, jak jsme ho uvedli výše – jde o pomůcku pro první odhad, nikoli o náhradu přesného tepelně-technického výpočtu.

Montáž – elektrická přípojka, bezpečnostní zóny a vlhkost

Koupelna patří mezi prostory s vysokým rizikem úrazu elektrickým proudem právě kvůli kombinaci vody, vlhkosti a vodivých povrchů (kovové batérie, potrubí). Proto elektrická instalace v koupelně podléhá přísnějším pravidlům než v běžné obytné místnosti – rozděluje se na tzv. ochranné zóny (často označované jako zóna 0, 1 a 2) podle vzdálenosti od vany, sprchy nebo umývadla, přičemž v každé zóně jsou povoleny pouze zařízení s příslušným krytím (IP kódem).

Pro elektrický sušič ručníků to v praxi znamená:

Těleso musí mít krytí minimálně IP24 (ochrana před stříkající vodou ze všech směrů), při umístění blíže k sprše nebo vaně se vyžaduje vyšší krytí, například IP44.
Zásuvka nebo pevný přívod musí být umístěn mimo nejpřísnějších zón (typicky min. 60 cm od okraje vany/sprchového koutu, přesné vzdálenosti stanovuje projekt elektroinstalace), a měla by být pojistěna proudovým chráničem (RCD) s vybavovacím proudem 30 mA.
Přívodní kabel by měl vést ve zdi v chráněné trase (chránička), ne volně po povrchu, kvůli mechanické ochraně i estetice.

Tato pravidla nejsou formalitou – jde o reálnou ochranu před úrazem, proto elektrickou přípojku pro sušič v blízkosti vody vždy zverte kvalifikovanému elektrikáři s revizní správou, nikoli svépomocné instalaci. Toto pravidlo platí bez výjimky i tehdy, když je samotná montáž telesa na stěnu (uchytení na kotvicové šrouby) jednoduchá a běžně zvládnutelná svépomocně.

Montáž – vodní připojení

Při vodním i kombinovaném sušiči je potřeba těleso napojit na existující vytápěcí okruh, nejčastěji pomocí rohových ventilů s možností odvzdušnění a uzavření (kvůli budoucímu servisu bez nutnosti vypustit celou soustavu). Běžný postup montáže vypadá takto:

Při kroku napojení na okruh se oplatí použít kvalitní flexibilní připojovací hadici místo pevného měděného nebo ocelového kolena – flexibilní hadice dovolí drobné vyrovnání odchylky mezi vývodem ve zdi a připojovacím místem tělesa bez nutnosti přesného orezání a ohýbání trubky. Osvědčila se například nerezová roztažná hadice na pitnou vodu s kovovými koncovkami, která snese i vyšší provozní tlaky a teploty běžné ve vytápěcích okruzích:

Nerezová roztažná hadice PROFI S na pitnou vodu s nerezovými koncovkami - praktická volba na připojení vodního sušiče ručníků k rozvodu, protože se dá roztažit a doladit přesnou délku přímo při montáži, čím ušetříte řezání a spájkování měděné trubky. Kovové koncovky odolávají vyšším teplotám běžným ve vytápěcím okruhu lépe než běžné plastové verze. Cena od 11,07 EUR.

Při rekonstrukci koupelny, kde zároveň řešíte i vanu nebo sprchový kout, se oplatí naraz dořešit i odvod vody – tedy sifon. I když sifon přímo nesouvise s funkcí sušiče ručníků, v praxi jde téměř vždy o součást téže objednávky a téže montážní akce, proto ho zmiňujeme i zde:

Sifón vaňový automat s napouštěním přepadem, chrom - pokud při rekonstrukci WC zároveň řešíte vanu, je tento automatický sifón s přepadem ověřenou volbou, kterou montážní firmy běžně doporučují spolu s instalací sušiče ručníků ve stejném stavebním období. Chromované provedení ladí s většinou moderních kohoutků a doplňků. Cena od 102,08 EUR.

Provozní náklady – kolik stojí sušič vlastně

Pro lepší představu ukažme konkrétní výpočet na modelovém elektrickém sušiči s výkonem 300 W, který běží průměrně 4 hodiny denně (např. 2 hodiny ráno a 2 hodiny večer, ovládáno časovačem):

Spotřeba za den: 300 W × 4 h = 1,2 kWh
Při ceně elektřiny přibližně 0,15 €/kWh: 1,2 kWh × 0,15 € ≈ 0,18 €/den
Za 150 dní vytápěcí sezóny (kdy sušič využíváte nejintenzivněji): přibližně 27 € za sezónu
Za zbylých cca 215 dní v roce při méně intenzivním využití (např. 2 h denně): dalších přibližně 14 € ročně
Odhadovaný celkový roční náklad na provoz: přibližně 41 €

Při vodním sušiči napojeném na topný okruh je situace jiná – během vytápěcí sezóny je dodatečný náklad jen nepatrný zlomek celkových nákladů na vytápění (teplo, které by tak či onak „uniklo“ z kotla do domu, se jen část přesměruje do plotění), skutečně řádově v jednotkách eur za sezónu navíc. Mimo sezóny čistě vodní sušič bez elektrické tyče vůbec nezahřívá, zatímco kombinovaný variant běží v elektrickém režimu porovnatelně s čistě elektrickým sušičem.

Následující graf shrnuje výše uvedené odhadované roční náklady pro tři varianty – čistě elektrický sušič (300 W, uvedený scénář), vodní sušič v sezóně (odhad několik eur navíc k už zaplaceným nákladům na vytápění) a kombinovaný sušič (součet vodního provozu v sezóně a elektrického mimo sezóny).

Uvedené hodnoty jsou orientační modelové výpočty při konkrétních vstupních parametrech (výkon, doba provozu, cena elektřiny) – vaše skutečná spotřeba se bude lišit podle toho, jak často a jak dlouho sušič používáte, jaká je vaše sázka za elektřinu a jaké je nastavení termostatu. Slouží však dobře k porovnání relativního řádu nákladů mezi jednotlivými typy.

Nejčastější chyby při výběru a montáži

Podrozměřený výkon

Nejčastější stížnost, se kterou se v praxi setkáváme, je „sušič zahřívá, ale ručník stále nevyschne“. Téměř vždy jde o podrozměřený výkon vzhledem k velikosti místnosti nebo počtu současně sušených textilií – řešením je buď výkonnější těleso, nebo doplnění druhého menšího sušiče.

Umístění příliš daleko od zdroje vlhkosti

Pokud je sušič umístěn na opačné straně místnosti než sprcha nebo van, proudění vzduchu kolem tělesa nestíhá odvádět vlhký vzduch od zdroje, takže odvlhčovací efekt je slabší, než by mohl být. Ideální je těleso umístit tak, aby přirozené proudění teplého vzduchu směřovalo od zdroje vlhkosti ven z místnosti nebo alespoň k větracímu otvoru.

Podceněné krytí (IP) u elektrických modelů

Výběr tělesa s nedostatečným krytím pro danou zónu je nejen v rozporu s normou, ale i skutečné bezpečnostní riziko. Při jakékoliv pochybnosti o tom, do jaké zóny těleso umísťujete, se poraďte s elektrikářem před koupí, ne až po ní.

Chybějící uzavírací ventily u vodního připojení

Pokud se vodní sušič napojí na okruh pevně bez uzavíracích ventilů, jakýkoliv budoucí servis (výměna těsnění, odvzdušnění, výměna celého tělesa) si vyžádá vypuštění celé topné soustavy. Investice do kvalitních rohových ventilů s možností uzavření se vždy vyplatí už při prvním potřebném zásahu.

Podceněný tlak v okruhu

Především v bytových domech s vlastní kotelní nebo výměníkovou stanicí může být tlak v topném okruhu vyšší, než na jaký je běžné těleso sušiče rozměřené. V takovém případě je vhodné tlakový redukční ventil, který tlak sníží na bezpečnou hodnotu ještě před vstupem do tělesa sušiče.

Údržba sušičů ručníků

Údržba je u obou typů poměrně nenáročná, liší se však v detailích:

Elektrické sušiče: pravidelně (alespoň jednou ročně) zkontrolujte stav přívodního kabelu a zástrčky, případně nechte provést revizi spotřebiče. Povrch čistěte jemnou hadříkem, nikdy neabrazivními prostředky, které by mohly poškodit povrchovou úpravu (chrom, bílý lak).
Vodní sušiče: jednou za rok, nejlépe na začátku vytápěcí sezóny, zkontrolujte odvzdušnění tělesa (vzduchová bublina v horní části plotění se projeví studeným místem i přesto, že zbytek tělesa je teplý). Zkontrolujte také těsnost spojů kolem ventilů a připojovací hadice.
Oba typy: udržujte okolí tělesa bez překážek (nevesťte na ně příliš mnoho vrstev textilií najednou, které brání proudění vzduchu), pravidelně utírejte prach, který se na teplém povrchu může spekout.

Závěr – který typ zvolit

Pokud WC využíváte intenzivně po celý rok včetně léta a chcete nezávislost na vytápěcí sezóně, elektrický sušič je jednodušší a levnější volbou na nákup, s vyššími, ale stále rozumnými provozními náklady. Pokud už máte nebo plánujete teplovodní vytápění a chcete nejlevnější provoz během sezóny, vodní sušič napojený na okruh je ekonomičtější volbou, ale bez funkce mimo sezónu. Kombinovaný sušič je kompromisem pro ty, kdo chtějí teplý plotěnec po celý rok bez ohledu na to, zda právě vytápějí – za cenu vyšší nákupní investice a náročnější montáže se dvěma připojeními.

Časté otázky

Mohu si elektrický sušič ručníků nainstalovat sám?

Samotné upevnění tělesa na stěnu (kotvicové šrouby, hmoždinky) zvládne šikovný domácí mistr. Elektrické připojení k napájení v blízkosti vody by však vždy měl provádět kvalifikovaný elektrikář, který zajistí soulad s bezpečnostními zónami a normami pro vlhké prostory – jde o přímé riziko úrazu elektrickým proudem při chybné instalaci.

Dá se vodní sušič ručníků použít i v létě?

Čistě vodní sušič bez elektrické vložky mimo vytápěcí sezóny nezahřívá, protože v okruhu není horká voda. Řešením je buď dokoupit kombinovaný sušič s vloženou elektrickou tyčí, nebo doplnit samostatný malý elektrický sušič jen na letní měsíce.

Jaký výkon sušiče potřebuji pro běžnou koupelnu v bytě?

Pro běžnou koupelnu o rozloze 4 – 8 m² a pro domácnost 2 – 3 osob je orientačně postačující výkon 300 – 500 W. Přesnější výpočet zohledňuje i počet současně sušených ručníků a to, zda má sušič sloužit také jako zdroj tepla.

Je třeba tlakový redukční ventil u každého vodního sušiče?

Ne vždy – záleží na skutečném tlaku ve vašem topném okruhu a na maximálním tlaku, na který je těleso sušiče dimenzováno (uvedeno v technické dokumentaci výrobce). Pokud je tlak v okruhu na horní hranici nebo nad rozsahem tělesa, redukční ventil je vhodný – v opačném případě není nutný.

Kolikrát je třeba odvzdušňovat vodní sušič ručníků?

Doporučuje se kontrolovat alespoň jednou ročně, ideálně na začátku topné sezóny, a vždy po jakémkoliv zásahu do topné soustavy (např. doplnění vody, výměna jiného radiátoru), protože v těchto případech se do okruhu nejčastěji dostane vzduch.

Oplatí se kombinovaný sušič, pokud už mám teplovodné topení?

Pokud vám postačuje teplý rebríček jen během topné sezóny, je vodní sušič levnější a jednodušší volbou. Kombinovaný sušič se vyplatí hlavně tehdy, když chcete stejný komfort (teplý, suchý ručník) i v létě, aniž byste museli dokoupit samostatné elektrické těleso.

Související témata

Úplný sortiment koupelního vybavení najdete v hlavní kategorii Koupelna, sanitární technika, kohoutky.

Máte otázku k této tématu?

Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve vaší domácnosti? Napište nám – rádi poradíme.