Impedance

Impedance je elektrická veličina, která popisuje celkový odpor elektrického obvodu vůči proudu procházejícímu tímto obvodem. Impedance zahrnuje rezistanci (odpor) a reaktanci (odpor vůči změně proudu) a je základním pojmem v teorii elektrických obvodů a elektrické inženýrství.

Definice impedance je následující:

Impedance (označovaná písmenem "Z") elektrického obvodu se měří v ohmech (Ω) a je komplexní veličinou, což znamená, že má reálnou část (rezistanci) a imaginární část (reaktanci). Rezistanci (R) měří odpor proudu v obvodu, zatímco reaktanci (X) měří odpor vůči změně proudu, což může být způsobeno indukcí nebo kapacitou v obvodu.

Impedance se často používá v analýze a návrhu elektrických obvodů, zejména v případech, kdy se pracuje s komplexními signály, jako jsou například signály ve frekvenční oblasti, jako je při analýze obvodů v rádioelektronice nebo výpočtu přenosových funkcí ve elektronickém návrhu.

Pro rezistor, který má pouze rezistanci a žádnou reaktanci, je impedance stejná jako rezistanci a je měřena v ohmech. Pro induktor nebo kondenzátor, které mají reaktanci, je impedance komplexní hodnotou a závisí na frekvenci proudu procházejícího obvodem. Impedance je důležitým pojmem v širokém spektru aplikací, včetně elektroniky, elektrotechniky, rádioelektroniky a analogie systémů.