Bernoulliho rovnice

Bernoulliho rovnice je fyzikální rovnice, která popisuje zachování energie v proudícím tekutém nebo plynném prostředí. Rovnice je pojmenována po švýcarském matematikovi a fyzikovi Daniele Bernoullim, který ji poprvé formulovat.

Bernoulliho rovnice ve základní formě říká, že celková mechanická energie v proudícím tekutém nebo plynném prostředí je konstantní v případě, že nejsou přítomny vnější síly jako tření nebo odpor. Tato energie se skládá ze tří částí: kinetické energie pohybu tekutiny, potenciální energie gravitačního pole a tlakové energie.

Matematicky se Bernoulliho rovnice vyjadřuje následovně:

P + ½ ρv² + ρgh = konstanta

kde:

• P je tlak tekutiny nebo plynu,
• ρ je hustota tekutiny nebo plynu,
• v je rychlost tekutiny nebo plynu,
• g je gravitační zrychlení,
• h je výška nad referenční úrovní.

Rovnice tedy vyjadřuje vyvážený vztah mezi tlakem, rychlostí a výškou v proudícím prostředí. Pokud se změní některý z těchto faktorů, potom se změní i ostatní energie v rovnici.

Bernoulliho rovnice je užitečným nástrojem na analýzu toků tekutin nebo plynů v různých situacích, například při studiu proudění kapaliny v trubce, pohybu vzduchu nad křídlem letadla, nebo při výpočtech tlakových rozdílů ve systémech vodovodů a vzduchotechniky.