Rozvodné skříně – jaká velikost

Produkty teprve připravujeme.

Můžete se ale podívat na ostatní kategorie.

Skrinka pro rozdělovač vypadá na první pohled jako nepodstatná drobnost - kus plechu nebo plastu, do kterého se rozdělovač schoval, aby nebyl vidět. V praxi je to ale jedno z nejčastějších míst, kde se při stavbě nebo rekonstrukci udělá chyba, kterou lze napravit jen rozborem. Skrinka se kupuje nebo osazuje do příčky ještě předtím, než je jasné, kolik okruhů bude mít rozdělovač, jaké příslušenství se do něj bude montovat a zda se v budoucnu bude něco přidávat. Výsledkem bývá skrinka, do které se rozdělovač fyzicky nevejde, nebo se vejde jen tesně a bez jakékoli rezervy pro servis, elektrotermické hlavice či budoucí rozšíření.

V tomto článku si rozobereme, od čeho se velikost skrinky pro rozdělovač odvíjí, jaké rozměry jsou v praxi běžné pro 2 až 6cestné rozdělovače, jaký je rozdíl mezi podomítkovou a nadomítkovou skrinkou z hlediska potřebného prostoru, a na konkrétních příkladech z montážní praxe si ukážeme, kde se nejčastěji chybuje. Cílem je, abyste uměli skrinku objednat nebo připravit příčku ještě předtím, než přijde rozdělovač na stavbu - ne až potom, kdy se zjistí, že se nevejde.

Proč se velikost skrinky nedá odhadnout "od oka"

Rozdělovač pro podlahové vytápění nebo smíšené systémy (radiátory + podlahovka) není jednotný kus - skládá se z vlastního tělesa rozdělovače (obvykle dvě trubky, přívodní a návratová, s odbočkami pro jednotlivé okruhy), armatur na obou stranách (kulové kohouty, případně s teploměrem), průtokových měrnic na jednotlivých okruzích, a často i elektrotermických hlavic, které se montují na hlavice ventilů a připojují se na místní termostat nebo centrální regulaci. Každý z těchto prvků si bere místo - nejen do šířky, ale i do hloubky a výšky.

Běžná chyba při odhadování "od oka" je, že se počítá jen se samotným tělesem rozdělovače, tedy s délkou kovové části, kterou vidno na obrázku produktu. V realitě však je třeba připočítat prostor na:

armatury a spojovací materiál na obou koncích rozdělovače (obvykle 5-8 cm na každou stranu navíc oproti délce samotného tělesa),
elektrotermické hlavice, které na hlavici ventilu přidávají přibližně 4-5 cm výšky/hloubky navíc oproti běžnému kohoutu bez hlavice,
potrubí přicházející do skrinky zdola, zboku nebo shora (podle toho, jak je vedeno v podlaze nebo ve zdi),
servisní prostor pro ruce - aby jste mohli fyzicky otočit kohoutem, dotáhnout průtokomer nebo odpojit hlavicu bez toho, abyste museli vyjmout celý rozdělovač ze skrinky.

Když se tyto rezervy nepřipočítají, výsledkem je rozdělovač, který se do skrinky i "vejde", ale dvířka skrinky se nedají zavřít, nebo se dají zavřít jen s vypnutými hlavicemi, které potom při zavírání narážejí na plech. V praxi jsme se setkali i s případem, kdy kvůli tomuto rozdílu bylo třeba řezat příčku znovu, protože skrinka byla objednána podle rozměrů "z katalogu" bez rezervy - taková oprava může na stavbě znamenat ztracený den práce a poškozenou omítku kolem.

Od čeho závisí šířka skrinky - počet okruhů

Nejdůležitější parametr, který určuje šířku skrinky, je počet okruhů rozdělovače. Každý okruh znamená další odbočku s kohoutem a průtokovým měřičem na přívodní straně a další kohout (případně s hlavicí) na návratové straně. Rozestup mezi jednotlivými odbočkami je u běžných nerezových rozdělovačů obvykle kolem 50 mm, takže s každým dalším okruhem roste potřebná délka tělesa rozdělovače přibližně o tuto hodnotu, plus rezerva na armatury na okrajích.

V praxi to u běžně dostupných rozdělovačů (2 až 6cestné provedení) vypadá orientačně takto - jde o typické, zaokrouhlené hodnoty používané při navrhování skriniek, ne o přesnou technickou specifikaci jednoho konkrétního výrobku:

2cestný rozdělovač - potřebná šířka skrinky od cca 550 mm
3cestný rozdělovač - potřebná šířka skrinky od cca 650 mm
4cestný rozdělovač - potřebná šířka skrinky od cca 750 mm
5cestný rozdělovač - potřebná šířka skrinky od cca 850 mm
6cestný rozdělovač - potřebná šířka skrinky od cca 950 mm

Tyto hodnoty jsou dolní hranicí, tedy skrinkou "na tesno" - doporučujeme vždy přidat aspoň 5-10 cm rezervy navíc, hlavně pokud se v budoucnu nepočítá s výměnou příčky a chcete mít možnost rozdělovač později rozšířit nebo doplnit například o směšovací modul pro podlahovku, který si bere další prostor ve skříňce navíc oproti samotnému rozdělovači.

Následující graf zobrazuje tento rostoucí vztah mezi počtem okruhů a potřebnou šířkou skrinky:

Pokud plánujete v budoucnu podlahovku dokoupit například v další místnosti, nebo si nejste jisti konečným počtem okruhů (běžné při postupné rekonstrukci domu po místnostech), doporučujeme zvolit skrinku o jednu "velikostní kategorii" větší, než momentálně potřebujete - tedy například skrinku pro 4cestný rozdělovač i tehdy, když aktuálně montujete 3cestný. Rozdíl v ceně skrinky je zanedbatelný v porovnání s náklady na dodatečné zvětšování výklenku ve zdi.

Příklad z praxe - dokupování okruhů po etapách

Při jedné rekonstrukci rodinného domu, kterou jsme sledovali, si investor nejprve nechal vyhotovit jen 2cestný rozdělovač pro koupelnu a chodbu s tím, že do obývacího pokoje a kuchyně plánoval podlahovku doplnit "později, když budou peníze". Skrinka byla osazena přesně na míru 2cestnému rozdělovači, tedy cca 550 mm. O dva roky později, kdy přišlo na rozšíření, se zjistilo, že do původní skrinky se už nedá přidat žádný další okruh - jednoduše tam nebylo místo. Řešením bylo osazení druhé, samostatné skrinky vedle původní, což znamenalo další zásah do příčky, další potrubní rozvody a méně přehledné řešení, než kdyby se původně zvolila větší skrinka s rezervou.

Hloubka skrinky - kde se nejčastěji chybuje

Když šířka skrinky se dá poměrně snadno odvodit z počtu okruhů, hloubka je parametr, na který se zabývá častěji - a právě tady vznikají největší problémy, protože hloubku skrinky určuje murivo nebo příčka, tedy něco, co se po zamurání už jen těžko mění.

Hloubka skrinky musí počítat s těmito vrstvami (v směru od zadní stěny skrinky směrem ven, k dvířkám):

samotné těleso rozdělovače včetně armatur na přívodu a návratu,
elektrotermické hlavice, pokud se montují (přidávají přibližně 40-50 mm hloubky navíc oproti holému kohoutu),
rezervu pro kabeláž vedenou k hlavicím a pro budoucí manipulaci (alespoň 15-20 mm),
samotná dvířka skrinky s jejím rámem (při nadomítkových skrinkách několik centimetrů, při zapuštěných dvířkách méně).

Běžnou chybou je, že se příčka nebo výklenek připraví na hloubku „přesně podle rozdělovače bez hlavic“ – tedy podle údaje, který investor nebo montér viděl v katalogovém listu samotného tělesa rozdělovače. Když se později montují elektrotermické hlavice (například kvůli místní regulaci prostřednictvím termostatu), zjistí se, že dveře skříně se už nezavřou, protože hlavice vyčnívají příliš dopředu.

Orientačně doporučujeme pro podomítkovou skříň počítat s hloubkou výklenku v příčce minimálně 110–120 mm, pokud se počítá s elektrotermickými hlavicemi na části nebo všech okruzích – i když samotné těleso rozdělovače je tenčí. Pokud se hlavice vůbec nemontují (například u ručně regulovaných okruhů), postačí obvykle hloubka okolo 80–90 mm.

Podomítková vs. nadomítková skříň – rozdíl v nárocích na prostor

Výběr mezi podomítkovou (zapuštěnou do příčky) a nadomítkovou (montovanou na povrchu stěny) skříní má přímý vliv na to, jak se počítá potřebný prostor:

Podomítková skříň vyžaduje výklenek v zdivu nebo sádrokartonové příčky přesně na míru – šířka, výška i hloubka musí být připraveny dopředu, ještě před omítkou nebo opláštěním příčky. Výhodou je estetický vzhled (ze stěny vyčnívají jen dveře), nevýhodou je, že jakákoli chyba v odhadu se opravuje jen broušením nebo řezáním příčky.
Nadomítková skříň se montuje přímo na povrch stěny, takže nevyžaduje žádný zásah do zdiva dopředu – stačí volná stěna a přívod potrubí (zpravidla zespoda, z podlahy). Tato volba je méně náročná na přesné plánování, protože skříň lze vyměnit za větší i dodatečně bez zásahu do stěny, ale skříň vždy o něco vyčnívá do prostoru místnosti (běžně 12–15 cm od stěny).

Při rekonstrukcích, kde není jisté, kolik okruhů nakonec bude, nebo kde se pracuje po etapách, se vyplatí zvážit nadomítkovou skříň právě kvůli této flexibilitě – dá se vyměnit bez broušení. Při novostavbách, kde je počet okruhů znám dopředu z projektu vytápění, je podomítkové řešení běžnější kvůli vzhledu.

Doporučený postup při výběru skříně

Aby jste se vyhli situaci, kdy skříň nesedí na rozdělovač nebo naopak, doporučujeme postupovat v tomto pořadí – nejprve rozdělovač a jeho příslušenství, potom skříň, a až nakonec příprava příčky nebo výklenku:

Jak se mění hloubka výklenku s elektrotermickými hlavicemi

Následující schéma ukazuje skutečný rozdíl v potřebné hloubce výklenku pro podomítkovou skříň – bez elektrotermických hlavic a s nimi. Jak je vidět, rozdíl přibližně 30–40 mm se na první pohled zdá málo, ale právě tento rozdíl nejčastěji způsobuje, že se dveře skříně po osazení hlavic nedají dovřít.

Výška skříně

Výška je parametr, na který se při plánování zvykle myslí nejméně, protože se mění málo bez ohledu na počet okruhů – samotné těleso rozdělovače má vždy podobnou výšku danou průměrem trubek a armatur. Běžně doporučovaná výška vnitřního prostoru skříně je okolo 450 mm. Tato výška však narůstá, pokud se do skříně montuje i směšovací modul pro podlahovku (čerpadlová skupina s třícestným ventilem, která snižuje teplotu vody z kotla na teplotu vhodnou pro podlahové vytápění) – v takovém případě je potřeba počítat s výškou od 550 mm vyšší, protože směšovací skupina se montuje zpravidla nad nebo vedle samotného rozdělovače.

Pokud víte dopředu, že budete kombinovat rozdělovač se směšovacím modulem, je to další důvod, proč zvolit skříň s rezervou – dodatečné přidání směšovací skupiny do skříně, která byla navržena jen pro samotný rozdělovač, je jednou z nejčastějších příčin dodatečných úprav na stavbě.

Doporučené produkty k tématu

Při výběru velikosti skříně se vyplatí vycházet přímo z konkrétního rozdělovače, který plánujete použít – níže jsou příklady běžných nerezových rozdělovačů a příslušenství, které přímo ovlivňuje potřebné rozměry skříně.

Nerezový rozdělovač 2 cestný pro podlahové vytápění – nejmenší běžné vyhotovení, na které postačí skříň od cca 550 mm šířky. vhodné pro menší byty nebo jednotlivé místnosti (např. koupelna + chodba). Cena od 53,68 EUR.

Nerezový rozdělovač 3 cestný pro podlahové vytápění – oblíbená střední velikost, vyžaduje skříň od cca 650 mm šířky. Dobrá volba, pokud plánujete přidat ještě jeden okruh do budoucna – při této velikosti se vyplatí objednat rovnou skříň o kategorii větší. Cena od 69,39 EUR.

Nerezový rozdělovač 4 cestný pro podlahové vytápění – běžná volba pro menší rodinný dům nebo byt s více vytápěnými místnostmi, potřebná šířka skříně od cca 750 mm. Při tomto počtu okruhů už obvykle jde o skříň s výrazně větším nárokem i na hloubku, pokud se plánují elektrotermické hlavice na všech okruzích. Cena od 85,32 EUR.

Elektrotermická hlavice 230 V – právě tento prvek nejčastěji způsobí, že hloubka skříně nestačí. Pokud plánujete místní regulaci, počítejte s hloubkou výklenku minimálně 110–120 mm místo 80–90 mm bez hlavic. Cena od 16,36 EUR/ks.

Elektrotermická hlavice 24 V – nízkonapěťová alternativa k 230 V hlavici, rozměrově se z hlediska nároků na hloubku skříně chová stejně, takže platí stejné doporučení na rezervu v hloubce výklenku. Cena od 16,36 EUR/ks.

Avansa 2003 – místní termostat, který se připojuje na elektrotermické hlavice ve skříni rozdělovače. Při plánování kabeláže do skříně je třeba počítat i s rezervou na vedení a svorkovnici pro regulaci tohoto typu. Cena od 20,05 EUR.

Praktické tipy přímo z montáží

Vždy si nechte udělat projekt rozdělovače dříve, než se murují příčky

Pokud je to co i len trochu možné, pořadí kroků na stavbě by mělo být: projekt vytápění (počet okruhů, délky, rozložení místností) → výběr rozdělovače → výběr skříně → příprava výklenku nebo příčky. V praxi se bohužel často stane opačné pořadí – příčka se vymuruje podle obecného odhadu „někde tady bude rozdělovač“, a až následně se řeší, jaký rozdělovač a jakou skříň tam vlastně osadit. Tato zkratka se téměř vždy vypomstí buď dodatečným řezáním muriva, nebo kompromisným (menším, než by bylo ideální) rozdělovačem.

Počítejte s budoucím rozšířením, i když ho právě neplánujete

Při rodinných domech, kde se podlahové vytápění realizuje po etapách (například nejprve přízemí, poschodí později), se vyplatí hned na začátku zvolit rozdělovač a skříň na plný, konečný počet okruhů – i když se část okruhů v první fázi nezapojí. Je to levnější a jednodušší, než dokupovat druhý rozdělovač a druhou skříň později.

Nezapomeňte na prostor před skříní, nejen v ní

Kromě samotných rozměrů skříně je důležité promyslet i to, co bude před skříní – dvířka se musí dát otevřít na celou šířku, aby se dalo pohodlně pracovat s kohoutky a průtokoměry. Skříň umístěná například hned vedle vany nebo za dveřmi, které se při otevření zastaví přesně před dvířky skříně, je běžná chyba při dispozičním návrhu koupelny.

Při nadomítkové skříni počítejte s vyčníváním do místnosti

Pokud se rozhodnete pro nadomítkovou skříň (například v technické místnosti nebo v sklepě, kde nezáleží tak na estetice), nezapomeňte, že skříň bude vyčnívat přibližně 12–15 cm od stěny do prostoru místnosti. Při úzkých chodbách nebo technických místnostech to může omezit průchod nebo umístění jiného vybavení (například pračky, kotla).

Časté otázky

Jaká je minimální šířka skříně pro 4-cestný rozdělovač?

Orientačně od 750 mm, pokud počítáte s rezervou na armatury a servisní prostor. Bez jakékoli rezervy se samotné tělo rozdělovače vejde i do menšího prostoru, ale v praxi se nedoporučuje jít na hranici – dvířka se potom těžko zavírají a chybí prostor na servis.

Musím počítat s větší skříní, pokud budu mít elektrotermické hlavice?

Ano, hlavně z hlediska hloubky. Elektrotermické hlavice přidávají k tělu rozdělovače přibližně 40-50 mm navíc oproti běžnému kohoutu bez hlavice, takže doporučená hloubka výklenku pro podomítkovou skříňkovou skříň stoupá z cca 80-90 mm na 110-120 mm.

Je lepší podomítkový nebo nadomítkový rozdělovač?

Závisí na situaci. Podomítkový je esteticky pěknější (v místnosti je vidět jen dveře), ale vyžaduje přesné plánování dopředu, protože změna po vymřížení znamená zásah do zdi. Nadomítkový je flexibilnější – dá se vyměnit i dodatečně bez rozbírání, ale vyčnívá do prostoru místnosti přibližně 12-15 cm.

Co když neznám přesný počet okruhů dopředu?

V takovém případě doporučujeme zvolit skříň o jednu velikostní kategorii větší, než je aktuální potřeba – například skříň dimenzovanou na 4-cestný rozdělovač i v případě, že nyní instalujete 3-cestný. Rozdíl v ceně skříně je zanedbatelný v porovnání s náklady na dodatečnou úpravu výklenku v murive.

Ovlivňuje směšovací modul pro podlahovku velikost skříně?

Ano, hlavně výšku. Pokud se do skříně montuje směšovací skupina (čerpadlo + třícestný ventil na snížení teploty vody pro podlahovku), potřebná výška vnitřního prostoru skříně stoupá zpravidla z cca 450 mm na 550 mm a více, protože směšovací modul se montuje nad nebo vedle samotného rozdělovače.

Dá se do existující, už osazené skříně dodatečně přidat okruh?

Pouze pokud byla skříň od začátku navržena s rezervou. Pokud byla skříň objednána přesně podle aktuálního počtu okruhů bez rezervy, dodatečné přidání okruhu zpravidla znamená buď výměnu celé skříně za větší (při nadomítkovém typu jednodušší), nebo úpravu výklenku v murive (při podomítkovém typu náročnější, se zásahem do omítky).

Související témata

Kompletní nabídku nerezových rozdělovačů najdete v hlavní kategorii Rozdělovače nerezové.

Máte dotaz k této tématu?

Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve vašem domácnosti? Napište nám – rádi poradíme.