Rozměry a požadavky na instalaci fancoilů IVAR SL, SLI a SLS

Rozměry a požadavky na instalaci fancoilů IVAR SL, SLI a SLS

Když projektant nebo instalatér poprvé zvedne ruku po fancoilech řady IVAR SL, SLI nebo SLS, nejčastější první otázka není o výkonu ani o typu ovládání – je to jednoduché: „Změstí se mi to tam?" A hned za ní přichází: „Co všechno musím před instalací zajistit?" Téma je na první pohled nudné, ale v praxi je právě ignorování rozměrových a instalačních požadavků příčinou většiny reklamací, přestaveb a nespokojených zákazníků.

V tomto článku podrobně rozebereme vše, co potřebujete vědět o fyzických rozměrech, stavebních výřezech, instalačních prostorech, požadavcích na přístup a dalších technických detailích pro fancoily IVAR ve třech základních konfiguracích – podhledová SL, potrubní (kanálová) SLI a podlahová SLS. Čísla, schémata, příklady z praxe a tipy, které vám ušetří čas a nervy.

Tři řady, tři filozofie instalace

Před tím, než se pustíme do konkrétních čísel, je důležité pochopit základní konstrukční rozdíl mezi těmito řadami, protože přímo ovlivňuje požadavky na instalaci.

IVAR.SL je kasetový/podhledový fancoil určený především na montáž nad podhled nebo přímo na strop. Vzduch odebírá shora (nebo z boku) a distribuuje ho přes výustky. Jedná se o nejrozšířenější typ v kancelářských prostorech, hotelích a obchodních provozech.

IVAR.SLI je kanálový (potrubní) fancoil – zkráceně „ductable" jednotka. Vzduch je přiváděn a odváděn potrubím, samotná jednotka je úplně skrytá v podhledu nebo v technické šachtě. Používá se tam, kde je třeba rozvést vzduch do více místností nebo kde design interiéru nedovoluje žádné viditelné zařízení.

IVAR.SLS je podlahový/parapetní fancoil. Instaluje se na podlahu nebo pod parapet, vzduch cirkuluje zdola nahoru nebo směrem dopředu. Ideální pro rekonstrukce, kde není možné (nebo žádoucí) zasahovat do stropu, a pro prostory s velkými roletovými fasádami.

Každý z těchto typů má odlišné nároky na stavební výřezy, přístupy k zařízení, odvod kondenzátu a připojení médií. Podívejme se na každý zvlášť.

IVAR.SL – podhledový fancoil: rozměry a prostorové nároky

Fancoily řady IVAR.SL se vyrábějí v několika výkonových velikostech, přičemž každé velikosti odpovídají jiné fyzické rozměry. Výrobce je označuje číslem (např. 200, 300, 400, 600, 800, 1000, 1200), které obecně odpovídá nominálnímu výkonu v desítkách wattů při chlazení.

Typické rozměry podhledových jednotek IVAR.SL jsou následující (všechny hodnoty v mm, orientačně – vždy ověřte v aktuálním technickém listu daného modelu):

Model	Šířka (mm)	Hloubka (mm)	Výška (mm)	Hmotnost (kg)
SL 200	620	300	220	11
SL 300	820	300	220	13
SL 400	1020	300	220	15
SL 600	1220	340	240	18
SL 800	1420	340	240	20
SL 1200	1820	340	240	25

Z tabulky vyplývá několik důležitých praktických závěrů. Hloubka jednotky (rozměr kolmo od stropu dolů) je u většiny modelů 220–240 mm. To znamená, že pokud máte podhled hloubky jen 180 mm, SL jednoduše nezapadnete. V praxi jsem se s tímto problémem setkal například při rekonstrukci kancelářských prostor v panelových budovách – původní podhled měl volný prostor jen 160 mm, takže jsme museli celý podhled spustit o 8 cm a zákazník o to přišel ve světlé výšce.

Šířka jednotky roste přímo úměrně s výkonem a u největších modelů přesahuje 1,8 m. Toto je klíčový parametr při návrhu rozložení v dlouhých chodbách nebo při kombinaci více jednotek. Mezi dvěma sousedními SL jednotkami nechte minimálně 30 cm volného prostoru kvůli přístupu k instalačním přípojkám a servisnímu otvoru.

Přístupový servisní prostor pro IVAR.SL

Jednou z nejčastějších chyb, kterou vidím na zakázkách, je nedostatečné naplánování servisního prostoru. Fancoil je zařízení, které vyžaduje pravidelnou údržbu – minimálně jednou za rok je třeba vyčistit filtr, zkontrolovat kondenzační nádržku a elektrická připojení. Pokud není k jednotce přístup, stává se z ní ticking time bomb.

Pro IVAR.SL platí tyto minimální servisní prostory:

• Pod jednotkou: volný přístup minimálně 400 mm (pro vytiahnutí filtru a přístup k ventilátoru)
• Na straně přípojky médií: minimálně 200 mm od stěny nebo jiné překážky pro připojení flexibilních hadic a kulových kohoutů
• Servisní otvor v podhledu: minimálně 600 × 400 mm umístit vždy na straně přípojek, ideálně i na straně ventilátoru
• Kondenzační odvod: vést spádem min. 1 % od jednotky, bez sifónu nainstalovaného těsně za výtokem z nádržky hrozí spátný nasáv

IVAR.SLI – kanálový fancoil: rozměry, výřezy a potrubní nároky

Kanálový fancoil IVAR.SLI je ze všech tří řad ta, která klade na instalatéra největší nároky na přesnost plánování. Jednotka sama o sobě je skrytá, ale každé milimetrová chyba v rozměrech potrubního systému se projeví buď hladem, sníženým výkonem, nebo – co je nejhorší – kondenzací na místech, kde nemá být.

Typické rozměry samotné SLI jednotky jsou mírně kompaktnější než u SL, protože nemá kasetu s výstupními žaluziemi:

Model SLI	Šířka (mm)	Hloubka (mm)	Výška (mm)	Príruba nasávání
SLI 200	550	270	195	250×150
SLI 300	750	270	195	300×150
SLI 400	950	270	195	350×200
SLI 600	1150	310	220	400×200
SLI 800	1350	310	220	450×250

Prírubové pripojenie potrubného systému – čo si všimnúť

Príruba nasávacieho otvoru je kľúčový rozmer, který projektant musí zachytit hned v první fázi návrhu. Pokud později zjistíte, že vzduchotechnické potrubí má jiné rozměry, musíte vyrobit redukci – a každá redukce zvyšuje tlakové ztráty a potenciálně generuje hluk. Pro IVAR.SLI 400 je príruba nasávání 350 × 200 mm. Pro model 600 je to 400 × 200 mm.

Pro nasávací vstup je k dispozici také doplňkové příslušenství – například nasávací sada vstupní pro IVAR.SLI DC 400, která usnadňuje připojení filtrovaného vzduchu z podhledového prostoru bez nutnosti rozvodu VZT potrubím. Tato sada obsahuje rámek, filtr a těsnění – je výhodná zejména v případě, že je kvalita vzduchu v podhledu dostatečná a není třeba přivádět vzduch ze šachty.

Obdobně, u modelu SLI 600 je dostupná vstupní mřížka pro IVAR.SLI DC 600, která umožňuje přímé nasávání přes otvor v podhledu s dekorativním zakrytím.

Minimální podhledový prostor pro SLI

Výška SLI jednotky je 195–220 mm, ale k tomu musíte připočítat:

• Závěsné konzoly nebo profily: 30–50 mm
• Vzduchotechnické potrubí nad jednotkou (pokud nasává shora): typicky 100–150 mm včetně izolace
• Výfukový kanál: dalších 100–200 mm při bočním vedení
• Montážní prostor pro instalatéra při osazování: ideálně min. 200 mm „nad hlavou"

Reálně tedy počítejte s minimálním volným podhledovým prostorem 550–700 mm pro SLI jednotky středních velikostí. Tento požadavek je při nízkých podhledech (např. ve starších administrativních budovách s výškou 2,6 m) velmi kritický a je třeba ho řešit se stavitelem ještě před zahájením obkladů.

IVAR.SLS – podlahový a parapetní fancoil: rozměry a stavební požadavky

Podlahové fancoily IVAR.SLS jsou pro mnohé projektanty preferovanou volbou při rekonstrukcích bytů, penthouseů, recepčních prostorů a prostorů s panoramatickým zasklením. Důvod je jednoduchý: nespravujete strop, neriešíte podhled a zařízení je přístupné pro servis kdykoliv.

Typické rozměry IVAR.SLS jednotek:

Model SLS	Šířka (mm)	Hloubka (mm)	Výška (mm)	Výstup vzduchu
SLS 200	600	220	580	přední/horní
SLS 400	800	220	580	přední/horní
SLS 600	1000	240	600	přední/horní
SLS 800	1200	240	600	přední/horní

Hloubka SLS jednotky je 220–240 mm. Pokud je zařízení instalováno před oknem jako parapetní jednotka, tato hloubka musí být zohledněna v projektu interiéru. Většina architektů modeluje parapet s hloubkou 250 mm, což je přesně dost – ale musíte zajistit, že se za zařízení vejdou i médiopřípojky (ohybné hadice DN 15, kondenzační odvod DN 16–20).

Podlahová instalace SLS – přípojky a těsnění

Vodní přípojky u SLS jednotky vycházejí ze spodku nebo z boku (záleží na modelu a konfiguraci). Pro podlahovou instalaci je to výhodné – přípojky mohou jít přes podlahu do rozdělovače. Musíte však zajistit:

• Výřez v podlaze nebo podlahovém profilu minimálně 80 × 80 mm pro průchod dvojice trubek + elektrického kabelu
• Těsnění výřezu proti pronikání vzduchu z technické podlahy (kondenzace)
• Kondenzační odvod vedený pod podlahou se spádem 1–2 % do sipónu nebo sifónu s vodním uzávěrem
• Přístup k přední stěně zařízení – min. 600 mm volného prostoru před jednotkou pro výměnu filtru

Přípojky médií – obecná pravidla pro SL, SLI a SLS

Bez ohledu na to, kterou řadu fancoilů instalujete, platí některá společná pravidla pro připojení vody a elektřiny.

Vodní přípojky

Fancoily IVAR se dodávají standardně s přípojkami G 3/4" nebo G 1/2" (záleží na velikosti modelu). Na přípojkách musí být vždy osazeny:

• Koule kohout na přívodu i spátočce (pro možnost demontáže bez vypuštění celého systému)
• Vypouštěcí kohout nebo odvzdušňovací šroub (fancoil musí být odvzdušnitelný)
• Regulační ventil (dvoucestný nebo třícestný) pro ovládání výkonu – typicky pohon 230 V nebo 24 V podle zvolené regulace
• Flexibilní hadice (min. 300 mm dlouhá) jako kompenzátor vibrací mezi pevným rozvodem a jednotkou

Vzdálenost vodních přípojek od zdi nebo podhledu musí být min. 150 mm, aby byly kohoutky fyzicky ovladatelné rukou. Toto je detail, který se při projektování snadno přehlédne, a při servisu způsobuje neuvěřitelnou zlost.

Odvod kondenzátu

Kondenzát vzniká při chladícím režimu na vypařovací ploše. Každý fancoil má kondenzační nádržku s odvodovým hrdlem průměru 16–20 mm (záleží na modelu). Odvod musí být veden s náklonem minimálně 1 cm na metr délky, bez jakýchkoli převisů směrem nahoru. Kondenzační hadice musí být tepelně izolovaná všude tam, kde prochází teplým prostředím (podhled, stěna za fasádou), jinak se na ní tvoří další kondenzát.

Na konci kondenzačního vedení musí být sifon s vodním uzávěrem výšky min. 50 mm. Bez sifonu dochází k návratnému nasávání vzduchu do nádržky, což způsobuje charakteristický „grgající" zvuk a někdy i zaplavení nádržky.

Elektrické zapojení

Fancoily IVAR SL, SLI a SLS vyžadují přívod 230 V / 50 Hz, jednofázový. Příkon závisí od modelu a rychlosti ventilátoru – pohybuje se od cca 40 W (malý SLS 200 na 1. rychlost) až po 250 W (SL 1200 na 3. rychlost). Ke každé jednotce musí být přiveden samostatný elektrický obvod s jisticím maximálně 10 A, s ochranou proudovým chráničem 30 mA.

Pro regulaci slouží různé typy ovládacích zařízení. Pro jednoduché instalace je postačující 4-rychlostní regulace 230 V pro IVAR.SL a SLS – jedná se o vestavěný ovládací modul, který umožňuje manuálně nastavit rychlost ventilátoru v 4 stupních (0-1-2-3) a ovládat ventil. Více o typech regulací najdete v článku Regulace fancoilů – od jednoduchého spínače po plynulou DC INVERTER regulaci.

Instalační box a skryté instalace

Pro aplikace, kde je fancoil (nebo případně příslušná klimatizační jednotka) instalován v zdi nebo v níži, je k dispozici speciální příslušenství – instalační box pro klimatizace a fancoily. Jedná se o ocelový box, který se zasune do stěny a fancoil se do něj vloží – výsledkem je čistý, zabudovaný vzhled bez viditelného zařízení.

Instalační box je třeba osadit ještě před finální omítkou, takže koordinace se stavbou je nezbytná. Box má přesně definovaný vnější rozměr, do kterého se zasune, a vnitřní rozměr, do kterého pasuje konkrétní fancoilová jednotka. Nikdy nevkládejte fancoil do koupeného boxu bez předchozí kontroly kompatibility rozměrů – tolerance jsou typicky ±5 mm.

Hygienické příslušenství – UVC lampy

S rostoucími požadavky na kvalitu vzduchu se stávají běžným i dezinfekční UVC lampy do fancoilo. Pro IVAR.SL a SLI 400 je dostupná UVC lampa o délce 475 mm. Tato lampa se montuje přímo do skříně fancoilu, za filtr, směrem k výparníku.

Z hlediska instalace je důležité, aby lampa fyzicky pasovala do vnitřního prostoru konkrétního modelu – délka 475 mm je navržena pro SL/SLI 400, pro jiné modely mohou být jiné rozměry. Nikdy nemontujte UVC lampu delší, než je vnitřní šířka fancoilu. Elektrické připojení lampy (typicky 230 V, 18–36 W) řešte prostřednictvím vypínače integrovaného do ovládání jednotky, aby lampa svítila pouze tehdy, když běží ventilátor – a nikdy ne v případě, že je panel jednotky otevřený (riziko poškození zraku).

Typické chyby při instalaci – příklady z praxe

Za roky práce v oblasti vytápěcí a chladící techniky jsem viděl opakovaně stejné chyby. Tady je stručný přehled těch nejdražších:

• Nedostatečná výška podhledu: Zákazník si vybral SLI 400, ale podhledový prostor měl volných jen 280 mm. Jednotka sama má 195 mm výšky, ale s konzolami a potrubím se nevešla. Řešení? Přestavba celého podhledu v části chodby – plus tři týdny zpoždění.
• Chybějící servisní otvor: Fancoil SL 600 zamurfován v podhledu bez jakéhokoli servisního otvoru. O rok se upchl filtr, motor ventilátoru přehřál a celou kazetovou desku bylo třeba vyměnit. Přístup k ní trval půl dne rozbírání sádrokartonu.
• Kondenzát bez sifónu: Klasika. Zabudnutý sifón způsobil návrat vzduchu, vanička se přelila, kapalo na strop o poschodí nižší. Voda poškodila omítku za 800 €.
• Prípojky příliš blízko stěny: Vodní kohoutky osazené 4 cm od zdi – nedalo se jimi ani otočit klíčem. Při první servisní kontrole musel instalatér demontovat celou zásuvnou kazetu, aby se k nim dostal.
• Zanedbaní izolace kondenzátového potrubí: Trubka vedena cez teplý podhled bez izolace – na ní kondenzovala voda z teplého vzduchu podhledu a kapala na sádrokarton. Vypadalo to jako únik z fancoilu, ale příčinou bylo jen zanedbání izolace 3 metrů trubky.
• Nesprávná výška zavěšení SL: Jednotka zavěšená příliš nízko – žaluzie jsou viditelné z podlahy v celém profilu, esteticky nevhodné. Doporučená výška spodní hrany kazety od podlahy je 2,4–2,7 m.

Více o postupech, jak se těmto chybám vyhnout, najdete v článku Montáž fancoilu – postup, připojení a uvedení do provozu a v Nejčastější poruchy fancoilo a jak je odstranit.

Požadavky na nosnost stropu a závěsné body

Hmotnost fancoilů SL a SLI se pohybuje od 11 kg (SL 200) po 25 kg (SL 1200). K tomu je třeba přidat hmotnost vody ve výparníku (0,5–1,5 litru), hmotnost příslušenství (regulační ventil, kohouty), hmotnost flexibilních hadic a hmotnost potrubí při SLI. Celková zavěšená hmotnost může u velkých modelů snadno přesáhnout 35–40 kg.

Závěsné body musí být zakotveny do nosné konstrukce – ne do sádrokartonu ani do pěnobetonových tvárnic. Standardně se používají:

• Chemická kotva M8 nebo M10 do betonu – únosnost min. 1,5 kN na kotvu, při 4 kotvách máte rezervu přes 600 %
• Závitové tyče M8 s maticí a podložkou – minimální délka podle tloušťky stropní desky + hloubky podhledu
• Nastavitelné konzoly (tvaru L nebo U) z pozinkované oceli

  Máte dotaz k této tématu?

  Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve vaší domácnosti? Napište nám - rádi poradíme.

  Jméno a příjmení Nevyplňujte toto pole:

  E-mail

  Zpráva