Jakou teplotu nastavit na kondenzačním kotli

Otázka „akou teplotu nastavit na kondenzačním kotli" zní jednoduše, ale ve skutečnosti se za ní skrývají tri zcela odlišné teploty, které si kotl pamatuje nezávisle od sebe: teplota výtopní vody (ta, která proudí do radiátorů nebo do podlahovky), teplota teplé užitkové vody – TÚV (ta, která teče z kohoutku, když si zapneš teplou sprchu) a nakonec místnostní teplota, kterou si nastavujete na termostatu nebo přímo na kotli, pokud termostat nemáte. Každá z nich se řídí jinou logikou a jiným doporučením – a právě zaměňování mezi nimi je nejčastější důvod, proč majitelé kondenzačních kotlů buď zbytečně kouří drahým způsobem, nebo si (méně často, ale přesto) riskují zdravotní problém s teplou vodou. V tomto článku si všechny tři teploty postupně rozobereme, vysvětlíme si proč a ukážeme i konkrétní pomůcky, které vám nastavování usnadní.

Tři teploty, jeden kotl

Kondenzační kotl je v podstatě malá elektrárnička na teplo, která zároveň obsluhuje dva zcela odlišné okruhy:

• Výtopní okruh – voda, která cirkuluje mezi kotlem a radiátory nebo podlahovým vytápěním. Její teplota se nazývá „teplota na výstupu" nebo „teplota výtopní vody" a na displeji kotlu ji často najdete pod symbolem radiátoru.
• Okruh TÚV – teplá užitková voda v zásobníku (bojleru) nebo při přítokovém ohřevu přímo při odběru. Na displeji ji označuje symbol kohoutku nebo kapek.
• Místnostní teplota – teplota vzduchu ve vaší obývací místnosti, kterou kotl nezná přímo, pokud mu ji nehlásí místnostní termostat.

Zatímco u místnostní teploty platí jednoduché „nastavím si, kolik mi je pohodlné", u prvních dvou teplot existují odborná doporučení, která se vyplatí dodržet – jedno kvůli úspoře a účinnosti kotlu, druhé kvůli zdraví. Pojďme si to rozbrat postupně.

Teplota výtopní vody – čím nižší, tím lépe

Toto je paradoxně bod, kde většina lidí dělá přesný opak toho, co je při kondenzačním kotlu správné. U starého klasického kotlu platilo „čím vyšší teplota vody v radiátorech, tím teplejší v byte, tak si raději víc". U kondenzačního kotlu je to jinak – a souvisí to přímo s principem, díky kterému je kondenzační technologie tak úsporná.

Kondenzační kotl získává extra teplo navíc tím, že ochlazuje spaliny natolik, že se v nich vodní pára vyzráží (skondenzuje) zpět na vodu, a při tomto fázovém přechodu se uvolní další teplo, které by jinak uteklo komínem. Aby k této kondenzaci vůbec došlo, musí být teplota návratní vody (vody, která se vrací z radiátorů zpět do kotlu) dostatečně nízká – zhruba pod 55 °C, ideálně ještě nižší. Čím nižší teplotu výtopní vody kotlu nastavíte, tím více spalin skondenzuje a tím vyšší účinnost z paliva vytáhnete. Naopak, pokud nastavíte teplotu zbytečně vysoko „pro jistotu", kotl může fungovat prakticky jako klasický nekondenzační – spálíte více plynu za stejný komfort.

Proto je u kondenzačního kotlu základní pravidlo: nastavte nejnižší teplotu výtopní vody, která vám ještě spolehlivě vykouří prostor na požadovanou místnostní teplotu i při největších mrazech. Konkrétní hodnota se liší hlavně podle typu výtopní soustavy:

Podlahové vytápění

Velkoplošné podlahové vytápění má obrovskou vyzařovací plochu (celá podlaha místnosti), takže na odovzdání stejného množství tepla stačí oveľa nižší teplota vody než u radiátorů. Běžný rozsah je přibližně 30 – 40 °C, u dobře izolovaných novostaveb často stačí i méně. Právě tato nízká pracovní teplota je důvod, proč je kombinace kondenzační kotl + podlahovka považována za jednu z nejúspornějších na trhu – kotl při ní kondenzuje prakticky nepřetržitě. Podrobný návod na dimenzování a nastavení najdete v samostatné tématu Podlahové vytápění a kondenzační kotl.

Radiátory

Radiátory mají menší plochu, takže na odovzdání potřebného výkonu potřebují teplejší vodu – běžně 45 – 65 °C, v extrémních mrazech a u starších, podrozměřených radiátorů výjimečně i více. Přesná hodnota závisí na tom, jak velké radiátory máte vzhledem k tepelné ztrátě místnosti (tzv. výtopní (výkonová) křivka), a od toho, na jaký teplotní spád byly radiátory původně navrženy (typicky 55/45 °C nebo starší 70/55 °C). Pokud máte radiátory dobře předrozměřené, můžete zkoušet scházet i pod 50 °C bez ztráty komfortu. Více o výběru správné teploty a o tom, kdy se vyplatí radiátory vyměnit za větší, najdete v tématu Radiátory a kondenzační kotl.

Proč je lepší nenastavovat pevnou teplotu ručně

Většina lidí si teplotu výtopní vody nastaví jednou na podzim „od oka" a nechá ji tak celou zimu. Problém je, že potřebná teplota vody se mění den co den podle venkovní teploty – v mírném lednovém zahřátí stačí na vykouření oveľa méně než během mrazivé noci s -15 °C. Pokud necháte kotl běžet na jednu pevnou vysokou teplotu „pro jistotu", zbytečně překouříte a ztrácíte účinnost i v dnech, kdy by stačilo oveľa méně.

Řešením je ekvitermická regulace – kotl si pomocí venkovního čidla sám postupně přepočítává, jakou teplotu výtopní vody právě potřebuje, podle aktuální venkovní teploty a předem nastavené výtopní křivky. Vy tak nemusíte nic ručně přestavovat, kotl se přizpůsobuje sám a běžně přitom drží nižší průměrnou teplotu vody, než kdybyste ji nastavovali pevně – což znamená vyšší účinnost a nižší účty za plyn.

Protherm – Snímač venkovní teploty (káblový) pro kotle s eBus sběrnicí – venkovní čidlo, které kotlu neustále hlásí aktuální teplotu venku. Díky němu kotl sám dopočítává potřebnou teplotu výtopní vody a vy nemusíte nic ručně přestavovat – místo jedné pevné hodnoty tak máte plnohodnotnou ekvitermickou regulaci. Cena od 33,54 €.

Druhou stranou téže mince je místnostní termostat, který zase hlásí kotlu, zda je v místnosti už dost tepla, nebo je třeba ještě přidat. Kombinace venkovního čidla a místnostního termostatu je nejkomfortnější a nejúspornější řešení, jaké při běžném kondenzačním kotlu můžete mít.

Vaillant VRT 50 – místnostní termostat na nastavení požadované místnostní teploty a týdenního časového programu (například nižší teplota cez noc, vyšší ráno a večer). Kotl díky němu kouří přesně tolik, kolik je třeba, a ne „naslepo" podle pevně nastavené křivky. Cena od 71,64 €.

Kompletní přehled typů regulace, jak se nastavuje výtopní křivka a na co si dát pozor při instalaci najdete v tématu Termostat a ekvitermická regulace kotla.

Teplota teplé úžitkové vody (TÚV)

Při teplé vodě z kohoutku platí úplně jiná logika než při vytápěcí vodě – zde se nevyplatí jít „co nejníže". Odborné doporučení je udržovat teplotu v nádrži TÚV na asi 55 – 60 °C, a to z jednoho konkrétního zdravotního důvodu: bakterie legionella.

Legionella je bakterie, která se přirozeně vyskytuje i v pitné vodě a při teplotách zhruba mezi 20 °C a 45 °C se ve stojaté vodě (například právě v nádrži teplé vody) dokáže rozmnožovat. Při vdýchnutí vodního aerosolu (například v sprše) může způsobit závažné onemocnění dýchacích cest. Při teplotě nad 55 – 60 °C se rozmnožování bakterie zastavuje a při vyšších teplotách (okolo 70 °C) dochází k její přímé likvidaci – proto se v praxi doporučuje buď udržovat nádrž trvale nad 55 °C, nebo aspoň pravidelně (například jednou týdně) zahrnout tzv. termickou dezinfekci, kdy kotel vodu na krátkou dobu zahřeje na vyšší teplotu.

Zároveň to ale neznamená, že „čím vyšší, tím lépe". Příliš vysoká teplota TÚV má dvě nevýhody:

• Více vodního kamene – čím teplejší je voda, tím rychleji se z ní vylučuje vápník a hořčík a usazuje se v nádrži, na výměníku i v potrubí. To zkracuje životnost nádrže a snižuje účinnost ohřevu (nádrž se musí čistit a odvápňovat častěji).
• Větší spotřeba energie – ohřev vody na vyšší teplotu stojí více energie, a protože se také při odběru míchá se studenou vodou na příjemných cca 38 – 40 °C, zbytečná „rezerva" navíc se v podstatě zbytečně promrhá.

Proto se v praxi doporučuje držet se právě v rozmezí 55 – 60 °C – je to kompromis, který bezpečně eliminuje riziko legionely a zároveň nepřehání zbytečně tvorbu vodního kamene ani spotřebu. Při odběru z kohoutku se tato teplá voda míchá se studenou pomocí směšovací baterie, takže skutečně si z sprchy či umývadla pustíte příjemných 38 – 40 °C bez ohledu na to, že v nádrži má voda 55 – 60 °C.

Běžně doporučené hodnoty místnostní teploty.

Protherm FE 200 BM – stacionární nádrž – právě v tomto typu nádrže se teplota TÚV nastavuje a udržuje. Větší objemy (tu 200 litrů) mají výhodu stabilnější teploty při více současných odberech, například v domácnosti s více koupelnami. Cena od 822,66 €.

Doporučená místnostní teplota

Třetí teplota, kterou řešíte, je ta, kterou pociťujete přímo vy – teplota vzduchu v místnosti. Zde už jde spíše o komfort než o technický parametr, ale i zde existují běžně doporučené hodnoty:

• Bytové prostory cez den: obvykle 20 – 22 °C je hodnota, kterou většina lidí vnímá jako komfortní.
• Ložnice: mnoha lidem vyhovuje nižší teplota, okolo 17 – 19 °C – chladnější vzduch je spojen s kvalitnějším spánkem a navíc šetří energii.
• Noc nebo nepřítomnost v bytě/domě: vyplatí se využít tzv. útlmový režim – teplotu dočasně snížit o 2 – 4 °C místo úplného vypnutí vytápění. Úplné vypnutí a opětovné roztopení vychlazeného domu totiž často spotřebuje více energie, než mírný, plynulý útlm.

Každý stupeň navíc při místnostní teplotě se počítá do spotřeby – obecně se uvádí, že snížení o 1 °C dokáže ušetřit řádově několik procent na vytápěcích nákladech. Podrobnější výpočty a tipy na reálnou úsporu najdete v tématu Spotřeba plynu a úspora na vytápění.

Protože doporučená místnostní teplota se liší místnost od místnosti (ložnice chladnější, obývací pokoj teplejší), vyplatí se nastavovat teplotu po jednotlivých místnostech samostatně, ne jednou hodnotou pro celý dům:

Elektrobock EMF-1 – programovatelná termostatická hlavice na radiátor, která umožňuje nastavit jinou teplotu a časový program v ložnici než v obývací místnosti, bez potřeby zásahu do vytápěcí soustavy. Cena od 20,06 €.

Přehledná tabulka doporučených teplot

Orientační teploty uvedené v jednotlivých kapitolách výše.

Tři odlišné teploty, které kotl zároveň řeší.

Důvod, proč se vyplatí ekvitermická regulace místo pevné hodnoty.

Časté otázky

• Ovlivňuje vyšší teplota vykurovací vody rychlost vykouření místnosti? Ano, vyšší teplota vody dodá do prostoru více tepla za kratší čas, ale pro běžnou provoz je výhodnější nastavit nižší teplotu a nechat kotl kouřit déle a plynulejší – ušetříte tím na spotřebě plynu a prodloužíte dobu, počas které kotl kondenzuje.
• Mohu mít teplotu TÚV nastavenou trvale na 70 °C, abych měl „istotu" proti legionele? Není to potřeba a dlouhodobě to zbytečně zvyšuje tvorbu vodního kamene i spotřebu energie. Doporučených 55 – 60 °C už riziko legionely spolehlivě eliminuje; vyšší teplotu (například 65 – 70 °C) má smysl použít jen krátkodobě, při občasném termickém dezinfekci zásobníku.
• Proč mi kotl při nízké teplotě vykurovací vody „nestíhá" vykouřit dům během silných mrazů? Znamená to, že nastavená teplota (respektive vykurovací křivka při ekvitermické regulaci) je pro daný mraz příliš nízká vzhledem na velikost vašich radiátorů nebo tepelné ztráty domu. Řešením je mírně zvýšit křivku pro nízké venkovní teploty, případně přehodnotit dimenzování radiátorů – více v tématu Radiátory a kondenzační kotl.
• Je rozdíl mezi teplotou vykurovací vody a teplotou TÚV nastavitelný nezávisle? Ano, jde o dva úplně samostatné okruhy s vlastním nastavením na displeji nebo v aplikaci kotle, změna jedné hodnoty nijak neovlivňuje tu druhou.
• Oplatí se investovat do venkovního čidla a izbového termostatu, když kotl funguje i bez nich? Ano – bez nich totiž musíte teplotu vykurovací vody nastavovat ručně „od oka" a v praxi ji většina lidí drží zbytečně vysoko po celou výkurovací sezónu. Ekvitermická regulace se vstupy z obou čidel dokáže přinést citelnou úsporu bez ztráty komfortu.
• Proč mi z kohoutku teče teplá voda jiné teploty, než jakou mám nastavenou v kotle? Teplota v zásobníku (např. 58 °C) se při odběru míchá se studenou vodou v baterii, takže na kohoutku skutečně cítíte nižší, příjemnou teplotu okolo 38 – 40 °C. Samotná teplota v zásobníku je tedy vyšší záměrně, kvůli prevenci legionely.
• Musím teplotu vykurovací vody měnit ručně při každé změně počasí? Ne, právě na to slouží ekvitermická regulace s venkovním čidlem – kotl si potřebnou teplotu dopočítá sám podle aktuální venkovní teploty a vy nemusíte nic prestavovat.
• Mění se doporučaná teplota TÚV mezi letem a zimou? Samotné doporučené pásmo 55 – 60 °C v zásobníku platí celoročně stejně, protože souvisí s prevencí legionely, ne s počasím. Mění se jen teplota vykurovací vody (ta v létě prakticky není potřeba vůbec, protože kotl přejde do letního režimu a připravuje už jen TÚV), zatímco nastavení zásobníku TÚV nechává většina domácností nezměněné po celý rok.

Související témata

• Termostat a ekvitermická regulace kotle
• Podlahové kúrení a kondenzačný kotol
• Radiátory a kondenzačný kotol
• Spotřeba plynu a úspora na vytápění

Máte otázku k výběru kotle?

Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve vaší domácnosti? Napište nám – rádi poradíme.

Výkurovacia technika

Výkurovacia technika zabezpečuje optimálne vykurovanie a efektívne využitie energie. Ide o moderné riešenie pre domáce aj priemyselné aplikácie.

• Moderný dizajn
• Šetrnosť k prostrediu
• Vysoká účinnosť