Časté otázky o řídicích jednotkách solárních systémů
Časté otázky o riadiacích jednotkách solárnych systémů – komplexní průvodce pro instalatéry i vlastníky
Pokud se pohybujete v oblasti sluneční techniky – ať už jste domácí vlastník, který chce pochopit svůj systém, nebo instalatér, který denně řeší zakázky – pravděpodobně víte, že řídicí jednotka je srdcem celého slunečního zařízení. A zároveň je to i komponent, kolem kterého se točí nejvíce otázek, nedorozumění a někdy i chyb při instalaci či nastavení. V praxi vidíme, že lidé investují tisíce eur do kolektorů a zásobníku, ale na řídicí jednotku se dívají jako na druhoradou „elektroniku“ – a právě to bývá zdrojem problémů.
Tento článek shromažďuje skutečně časté otázky, které se opakují při prodeji, instalaci i servisu řídicích jednotek. Nejde o marketingový přehled, ale o věcné odpovědi s technickou hloubkou, kterou zákazník nebo technik skutečně potřebuje. Témata jsme seřadili od základních pojmů až po pokročilejší scénáře z praxe.
Co vlastně řídicí jednotka dělá – a co ne?
Toto je první otázka, kterou si klade každý, kdo se s tématem setkává poprvé. Řídicí jednotka slunečního systému – odborně nazývaná také regulátor, diferenciální regulátor nebo solární automatika – má v zásadě jednu hlavní úlohu: rozhodovat, kdy spustit oběhové čerpadlo. Dělá to na základě porovnání teplot na předem definovaných místech v systému.
Najčastější princip: regulátor měří teplotu na kolektoru (pomocí snímače T1) a teplotu v zásobníku tepla (snímač T2). Pokud je teplota kolektoru vyšší o definovaný rozdíl (tzv. hystereze – typicky 5–8 °C), regulátor zapne čerpadlo a začne přečerpat tepelné médium. Když se rozdíl zmenší (typicky 2–4 °C), čerpadlo vypne. Toto je základní diferenciální algoritmus, který najdete v každém regulátoru – od nejjednoduššího po nejsložitější.
Co regulátor nedělá: nezahřívá vodu sám od sebe, není zdrojem tepla, nenahrazuje záložní ohřev a ani neriadi kotel (pokud není speciálně navržený). Toto základní vymezení je důležité, protože mnozí zákazníci si myslí, že pokud koupí „lepší regulátor“, budou mít více teplé vody – což není pravda. Výkon systému závisí především na ploše a orientaci kolektorů, objemu zásobníku a místních klimatických podmínek.
Co je rozdíl mezi regulátorem a čerpadlovou jednotkou?
Tato otázka patří mezi nejčastější a zároveň nejdůležitější. Mnozí zákazníci si tyto dva pojmy mýlící, případně předpokládají, že jde o to samé. Není to tak.
Samostatný regulátor (řídicí jednotka) je elektronické zařízení, které měří teploty, vyhodnocuje podmínky a vydává řídicí signál čerpadlu. Sám o sobě neobsahuje čerpadlo ani hydrauliku. Je to „mozek“ systému.
Solární čerpadlová jednotka je hydraulický blok, který v jednom kompaktním tělese integruje oběhové čerpadlo, kulové kohouty, zpětný ventil, tlakovou pojistku, průtokoměr a – v komplexnějších verzích – i řídicí elektroniku. Taková jednotka je tedy „mozek i srdce“ dohromady.
Příklad z praxe: pokud koupíte Solární čerpadlovou řídicí jednotku ZPS 18e - 01 ECO, dostanete kompaktní řešení s integrovanou elektronikou – nemusíte dokoupovat samostatný regulátor. Naopak, pokud koupíte pouze Euroster 813 Solar, máte samotný regulátor, který musíte zapojit k externímu čerpadlu a hydraulickým komponentům.
Podrobnější porovnání najdete v článku Rozdíl mezi solární čerpadlovou jednotkou a samostatným regulátorem v tomto Vědomostním centru.
Kolik snímačů teploty regulátor potřebuje a kde se montují?
Počet a umístění snímačů závisí na schématu systému a na funkcích regulátoru. V praxi se setkáváme s několika typickými scénáři:
- Základní systém (1 kolektor, 1 zásobník): stačí 2 snímače – T1 na kolektoru (nebo na výstupním potrubí kolektoru, tzv. flow), T2 v zásobníku v horní třetině.
- Systém se dvěma zásobníky: potřebujete 3 snímače – T1 na kolektoru, T2 v prvním zásobníku, T3 ve druhém zásobníku. Regulátor pak prioritně plní první zásobník a po jeho dohřátí přepíná na druhý.
- Systém s bazénem: 3 snímače – T1 na kolektoru, T2 v zásobníku TÚV, T3 v bazénu nebo na výměníku bazénu.
- Dvojokruhové systémy (kombinovaný systém s kotlem): až 4–6 snímačů včetně snímače kotlového okruhu, zásobníku a kolektoru.
Velmi důležité je umístění snímače T1 na kolektoru. Měl by být vsunutý do speciální jímky kolektoru (tzv. „senzorová jamka“), ne jen přiložený na povrch. Při nesprávném umístění mohou být naměřené hodnoty o 10–15 °C nižší, což způsobí, že systém nespustí čerpadlo i tehdy, kdy by měl.
Snímač T2 v zásobníku by měl být umístěn v dolní třetině zásobníku (ne na dně, ne nahoru), aby regulátor „viděl“ skutečnou teplotu studeného vstupu a správně vyhodnotil, zda má smysl čerpat teplo z kolektoru. Pokud je snímač příliš vysoko (v horní, nejteplejší části), systém se téměř vypne, protože nahoru stoupá teplá vrstva – zásobník může být zdánlivě „dohřátý“, i když v spodní části je voda stále studená.
Co znamená hystereze a jak ji nastavit?
Hystereze je parametr, který přímo ovlivňuje efektivitu a životnost solárního systému. Jedná se o teplotní rozdíl mezi podmínkou pro zapnutí a vypnutí čerpadla.
Konkrétní příklad: nastavíte ΔT zapnutí = 8 °C a ΔT vypnutí = 3 °C. To znamená, že čerpadlo se zapne, když je kolektor o 8 °C teplejší než zásobník, a vypne se, když se tento rozdíl zmenší na 3 °C. Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami je právě hystereze (5 °C v tomto případě).
Proč je to důležité? Pokud nastavíte příliš malou hysterezí (např. ΔT zapnutí = 5 °C, ΔT vypnutí = 4 °C), čerpadlo se bude velmi často zapínat a vypínat – tzv. „cyklování“. Každý start čerpadla je zátěž pro elektroniku i motor, taktéž způsobuje tepelné ztráty při každém novém cyklu. Na druhé straně, příliš velká hystereze (např. ΔT zapnutí = 15 °C) způsobí, že systém neskůr reaguje a přichází o využitelné solární teplo v ranních a večerních hodinách.
Z praxe doporučujeme pro běžné systémy: ΔT ON = 6–8 °C, ΔT OFF = 2–4 °C. Při dlouhých potrubích (více než 15 m) zvyšte ΔT ON na 9–10 °C, protože chladné médium v potrubí „ochladí“ kolektor při startu a regulátor by jinak okamžitě vypnul čerpadlo.
Proč regulátor nezapíná čerpadlo, i když svítí slunce?
Tato otázka je v servisní praxi na prvním místě. Zákazník zavolá rozčarovaný – „slnko svítí, kolektor je horký, ale čerpadlo stojí.“ Příčin může být více a je třeba je systematicky odhalit:
- Zásobník je dohřátý na maximální teplotu: Většina regulátorů má nastavenou maximální teplotu zásobníka (TMax), po dosažení které čerpadlo zastaví, i když je kolektor horký. Typicky je to 60–75 °C. Zkontrolujte nastavení TMax a skutečnou teplotu zásobníka.
- Porucha snímače T1 na kolektoru: Pokud snímač odpadl od kolektoru, měří okolitou teplotu místo teploty kolektoru. Doporučujeme fyzicky zkontrolovat, zda je snímač správně vsunutý do jímky a upevněný.
- Prerušená svorka nebo poškozený kabel snímače: Digitální regulátor při prerušeném snímači zobrazí chybový kód (např. „E1“ nebo "---"). Zkontrolujte odpor snímače – pro běžný NTC 10K by měl být při 20 °C cca 10 000 ohmů.
- Čerpadlo se zaseklo po letní prestávce: Oběhová čerpadla, která několik měsíců nestála, mohou mít zaseknutý rotor. Odšrouhujte přístupovou zátku a rotor otočte šroubovákem – problém zvyčejně okamžitě zmizí.
- Nesprávně nastavené ΔT: Pokud máte ΔT ON = 20 °C a zásobník je na 55 °C, čerpadlo se spustí až když kolektor dosáhne 75 °C – což v oblačném dni nemůže nastat.
Co je funkce ochrany proti přehřátí zásobníka (cooling function)?
Solární systémy v létě mohou v zásobníku dosáhnout teploty nad 90 °C, což je nebezpečné z hlediska sprchovacího komfortu (obarvení), ale i pro technologii zásobníka a pojistné ventily. Funkce „cooling“ (chladění zásobníka) je speciální provozní režim, při kterém regulátor v nočních hodinách spouští čerpadlo v opačném smyslu – teplo z zásobníka odvádí zpět do kolektoru, kde se vyzařuje do okolí.
Funguje to takto: když teplota zásobníka překročí nastavenou ochrannou hodnotu (např. 85 °C), regulátor v noci (kdy je kolektor chladnější než zásobník) otočí logiku – čerpadlo začne pracovat a teplo se odvádí z horkého zásobníku přes kolektor, který v noci funguje jako radiátor. Ráno je zásobník o 5–10 °C chladnější a systém může opět normálně sbírat solární energii.
Tato funkce je standardem ve většině moderních regulátorů, ale musí být správně aktivována a nastavena. Pokud ji nemáte zapnutou a zásobník se v létě přehřívá, hrozí aktivace pojistného ventilu a únik teplonosného média.
Aký je rozdíl mezi ECO a štandardní čerpadlovou jednotkou?
ECO označení u solárních čerpadlových jednotek hovoří především o typu oběhového čerpadla. Štandardní čerpadla mají pevně nastavené otáčky (nebo několik manuálně volitelných stupňů), zatímco ECO čerpadla – technicky jde o elektronicky komutované motory (EC motory) – regulují otáčky plynule a automaticky podle potřeby systému.
Výhodou ECO čerpadla je zásadně nižší spotřeba elektrické energie. Běžné čerpadlo s pevnými otáčkami spotřebuje 40–80 W, zatímco EC čerpadlo při stejném hydraulickém výkonu spotřebuje 5–25 W. Za rok provozu (cca 2 000–2 500 hodin ročního chodu) to může být rozdíl 50–100 kWh, což při ceně elektrické energie 0,20 €/kWh tvoří úsporu 10–20 € ročně. Není astronomická suma, ale za 10 let provozu se to sečte.
Nadto, ECO čerpadla jsou tichá a mají delší životnost díky nižšímu tepelnému zatížení elektroniky. Například Solární čerpadlová jednotka ZP2-12 ECO právě díky tomuto řešení dosahuje příkonu jen několik wattů při běžné provozu. Detailní porovnání najdete také v článku Solární čerpadlová jednotka ECO vs. štandardní – v čem je rozdíl a kdy se oplatí.
Jak funguje průtokoměr v řídicí jednotce a načo ho potřebuji?
Průtokoměr měří, kolik litrů teplonosného média proteče za hodinu (nebo za minutu) přes solární okruh. Spolu s teplotami na vstupu a výstupu z kolektoru umožňuje regulátoru vypočítat aktuální tepelný výkon systému v kW a celkovou získanou energii v kWh od instalace.
Toto není jen „ozdobná“ funkce. Sledování průtoku a výkonu vám umožní:
- Ověření správnosti nastavení systému – optimální průtok pro ploché kolektory je zvykle 30–50 l/h na m² kolektoru (při nižším průtoku je vyšší teplotní účinnost, ale horší kapacita přenosu).
- Odhalení částečného upchatí filtru nebo systému – pokud průtok výrazně klesne oproti běžným hodnotám, signalizuje to problém v hydraulice.
- Výpočet energetické bilance a ověření návratnosti investice.
Moderní jednotky jako Elektronický průtokoměr pro GH 26 digitálně integrují naměřené hodnoty a komunikují s regulátorem. Analogové průtokoměry (rotameter s plavající kuličkou) jsou levnější, ale neumožňují záznam dat. Více o zapojení průtokoměru najdete v článku Elektronický průtokoměr v solárním systému – na co slouží a jak ho zapojit.
Můžete připojit k regulátoru více kolektorů nebo více zásobníků?
Závisí to od konkrétního modelu regulátoru a jeho funkcí. V běžné praxi se setkáváme s několika situacemi:
Více kolektorů paralelně: Pokud zapojíte více kolektorů do jednoho pole (paralelně), regulátor to "vidí" jako jeden zdroj tepla – na kolektoru je pouze jeden snímač T1 (obvykle v posledním kolektoru v sérii, kde je nejvyšší teplota). Regulátor nemusí vědět, kolik kolektorů je zapojeno, potřebuje jen teplotu na výstupu pole. Toto je bezproblémové pro všechny regulátory.
Dva zásobníky (prioritní nabíjení): Na to potřebujete regulátor s funkcí "2 zásobníky" nebo "dvojzásobníkový systém". Regulátor ovládá přepínací ventil (trojcestný motorový ventil), který směruje tok média střídavě do prvního nebo druhého zásobníku. Priorita se nastavuje – typicky se nejprve dohřeje zásobník TÚV (teplá úžitková voda) a když dosáhne požadovanou teplotu, přepne se na zásobník podlahového vytápění nebo bazénu.
Víceokruhové systémy: Pro složitější schémy (např. kolektory + zásobník + bazén + solární podlahové vytápění) je potřeba pokročilejší regulátor s více výstupy a snímači. Tady doporučujeme konzultovat s projektantem systému, protože hydraulická schéma musí být správně navržena.
Podrobný návod na výběr regulátoru podle počtu kolektorů a zásobníků najdete v článku Aký regulátor potrebujeme k solárním kolektorům – výběr podle počtu kolektorů a zásobníků v tomto Vědomostním centru.
Regulátor ukazuje chybový kód – co to znamená?
Každý výrobce má svou sadu chybových kódů, ale některé typy poruch jsou společné pro všechny systémy. Nejčastější chybové stavy a jejich příčiny:
- E1 / Snímač otevřený (open circuit): Přerušený kabel nebo odpojený snímač. Zkontrolujte svorky a celistvost kabelu. Měřte odpor snímače – přerušený snímač bude mít odpor OL (mimo rozsah).
- E2 / Snímač zkratovaný (short circuit): Kabel snímače má zkrat (např. pohryznutý hlodavcem, přisroubený ve dveřích). Zkratovaný NTC snímač bude mít odpor téměř 0 ohmů.
- Čerpadlo běží, ale žádný průtok: Zaseknuté čerpadlo, uzavřený kohout, vzduch v systému nebo ucpání filtru. Zkontrolujte ruční odvzdušnění.
- Kolísající teploty na displeji: Nestabilní kontakt snímače nebo elektromagnetické rušení (např. blízkost silnoproudých kabelů ke snímači).
- Systém se zapíná a ihned vypíná: Příliš malá hystereze ΔT OFF, případně vzduch v systému způsobuje teplotní výkyvy.
Podrobnější řešení problémů najdete v článku Časté poruchy solárních regulátorů a čerpadlových jednotek přímo v tomto Vědomostním centru.
Jak nastavit maximální teplotu kolektoru (funkce Tmax kolektor)?
Většina regulátorů umožňuje nastavit i maximální teplotu kolektoru – při jej dosažení regulátor vypne čerpadlo, aby zabránil přehřátí tepelného média a poškození kolektoru. Typicky se nastavuje na 110–130 °C pro vakuové kolektory, u plochých kolektorů stačí 95–110 °C.
Proč to nezanechat na maximum? Při vysoké teplotě kolektoru (nad 150 °C, což může nastat v létě při stagnaci) hrozí rozklad glykolového média, ztráta tlaku v systému a v extrémním případě poškození těsnění. Regulátor by měl být nastaven tak, aby systém vypnul dříve, než nastane kritický stav.
Systémy s vakuovými trubicovými kolektory jsou citlivější na přehřátí než ploché, protože při stagnaci mohou dosáhnout teploty nad 200 °C uvnitř trubice. Proto u vakuových kolektorů doporučujeme i mechanická opatření – stínění v létě, dimenzování expanzního tlumivého zásobníku s větší rezervou a solární médium s vyšším bodem varu (např. propylénglykol 50 %).
Je nutné na regulátoru nastavovat čas a datum?
U základních diferenciálních regulátorů (jen porovnání T1 a T2) není čas potřeba – systém se řídí výhradně teplotami a ne časem. U regulátorů s pokročilejšími funkcemi, jako je časové blokování nočního chlazení, funkce dohřevu záložním zdrojem v konkrétních hodinách nebo zálohování dat s časovou pečetí, je nastavení hodin a data důležité a ovlivní správnost funkce.
V praxi se setkáváme s tím, že zákazník aktivuje funkci "cooling" (noční vyzařování tepla přes kolektor), ale má nastavený nesprávný čas – a regulátor spouští chlazení během dne, kdy kolektor svítí, což je přesný opak toho, co má dělat. Proto po každé výměně baterie záložního napájení nebo po delším výpadku elektrické energie vždy zkontrolujte nastavení času.
Musím po instalaci kalibrovat snímače teploty?
Běžné NTC snímače (termistory), které se používají v solárních regulátorech, mají výrobní toleranci ±1–2 °C. Pro většinu aplikací je to postačující a kalibrace není nutná. Některé pokročilé regulátory umožňují offset – ruční korekci zobrazené hodnoty o definovaný počet stupňů, což využijete, pokud máte referenční teploměr a zjistíte systematickou odchylku.
Důležitější než kalibrace je správná montáž snímače: pevné mechanické přichycení v jímce, tepelná izolace kabelu v místě kontaktu (aby nepřenášel okolitou teplotu dovnitř), a u vnějších snímačů (na kolektoru) odolné provedení kabelu vůči UV záření a teplu.
Jaká je životnost řídicí jednotky a kdy ji vyměnit?
Elektronika solárních regulátorů má při běžné provozu životnost 10–20 let. Nejčastějším důvodem výměny není porucha samotného regulátoru, ale:
- Konec výroby náhradních dílů nebo snímačů – po 15+ letech může být problém získat kompatibilní snímač nebo displej.
- Potřeba modernizace – starší regulátor nemusí podporovat EC čerpadla, WiFi monitoring nebo jiné nové funkce.
- Fyzické poškození – nejčastěji vlhkost v rozvaděči nebo přepětí při blesku (regulátory doporučujeme chránit přepěťovou ochranou).
Oběhová čerpadla mají obvyklou životnost 8–15 let při solárních podmínkách (vysoká teplota média, glykolové směsi). Charakteristickým příznakem docházejícího čerpadla je zvýšená hlučnost nebo pokles průtoku při stejných nastaveních. Pravidelná roční kontrola a údržba systému (preplach, kontrola tlaku, vizuální prohlídka) výrazně prodlužuje životnost – více o této tématu najdete v článku Údržba a servis solární čerpadlové jednotky.
Jak optimálně nastavit systém pro maximální energetickou úsporu?
Toto je téma, kterou rozvádíme detailně v článku Jak nastavit regulátor solárního systému pro maximální účinnost, ale v krátkosti: nejdůležitější parametry jsou správné ΔT ON/OFF, správná poloha snímačů, správný průtok (nastavení výkonu čerpadla) a aktivace ochranných funkcí.
Konkrétní tip z praxe: mnoho instalatérů nastavuje čerpadlo na nejvyšší výkon (3. stupeň) – myslí si, že "čím rychlejší prudí médium, tím více tepla přenesou." To ne vždy platí. Při příliš vysokém průtoku jsou teploty na vstupu a výstupu z kolektoru téměř stejné (malý ΔT), což znamená nízkou tepelnou efektivitu kolektoru. Optimální průtok pro většinu plochých kolektorů je 30–50 l/h na m² – při 4 m² kolektoru to je 120–200 l/h. Nastavte čerpadlo tak, aby ΔT mezi výstupem a vstupem kolektoru bylo 8–12 °C při typickém slunečném dni.
Pro pokročilejší nastavení, jako jsou systémy Solární čerpadlová jednotka ALEX HX10 pro regulaci MiniSOL, kde regulace průtoku a teplot probíhá automatizovaně, jsou optimalizační parametry převážně předinstalované výrobcem a vyžadují jen základní zadání typu kolektoru a objemu zásobníku.
Časté otázky (FAQ)
Můžete zapojit regulátor solárního systému sám bez elektrikáře?
Závisí to od elektrického napájení a od legislativy v SR. Regulátor sám se napájí ze zásuvky (230 V) nebo z pevného elektrického rozvodu. Pokud jde o zapojení do pevného rozvodu (bez zásuvky), je zákona potřeba elektrikář s příslušnou kvalifikací (vyhláška č. 508/2009 Z. z.). Hydraulickou část – čerpadlovou jednotku, potrubní spojení, snímače – může instalovat koupelníký nebo sanitární instalatér. Kompletní postup montáže najdete v článku Montáž solární čerpadlové jednotky krok za krokem.
Co za tepelné médium použít v solárním okruhu a má to vliv na regulátor?
Standardně se používá propylénglykol (nemrznoucí solární směs) v koncentraci 30–50 % podle místní minimální teploty. Regulátor musí vědět, jaké médium je v systému, protože měrná tepelná kapacita propylénglykolu se liší od čisté vody – při výpočtu výkonu regulátor používá tento parametr. Některé regulátory umožňují nastavení "voda" nebo "glykol 30/40/50 %" přímo v menu. Nepoužívejte etylénglykol (automobilová nemrznoucí směs) – je toxický a v případě úniku by kontaminoval zásobu vody.
Regulátor zobrazuje reálné hodnoty, ale zásobník se nezahřívá – proč?
Nejčastější příčina: vzduch v solárním okruhu. Vzduch snižuje účinný průtok a může způsobit, že čerpadlo čerpá jen vzduch bez přenosu tepla – průtokoměr ukazuje nulu nebo velmi nízké hodnoty. Řešením je důkladné odvzdušnění systému. Další příčinou může být upchatý filtr (strainer) v čerpadlové jednotce, který je třeba vyčistit. Méně časté, ale v praxi reálné: zamrznuté médium v potrubí při prvním spuštění v zimě, pokud nebyla správně zmíšená nemrznoucí směs.
Je kompatibilní každý regulátor s každým čerpadlem?
Nie vždy. Standardní regulátory ovládají čerpadla prostřednictvím relé – jednoduché zapni/vypni. S EC čerpadly (PWM nebo 0–10V řízení) potřebujete regulátor, který tyto protokoly podporuje. Pokud koupíte ECO čerpadlo, ale starý regulátor, EC motor poběží buď na plný výkon (nefunguje regulace otáček) nebo vůbec – podle konkrétního zapojení. Vždy si ověřte kompatibilitu regulátora a čerpadla před koupí, ideálně konzultací s dodavatelem.
Jak zjistit, že solární systém pracuje správně, když nemáte zkušenosti s technikou?
Nejjednodušší způsob: porovnejte teploty na displeji regulátora v slunečný letní den (11–14 h). Kolektor by měl mít teplotu 60–90 °C (při stagnaci i vyšší), zásobník by měl mít v tomto čase teplotu alespoň 5–10 °C vyšší než ráno před východem slunce. Čerpadlo by mělo běžet. Pokud tyto podmínky jsou splněny, systém pracuje. Pokud zásobník nezahřívá, i když kolektor je horký a čerpadlo běží – pravděpodobně je problém v hydraulice (vzduch, upchatý ventil). Každoroční vizuální kontrola a evidence spotřebované energie (pokud regulátor má počítadlo kWh) vám dá dobrý přehled o zdraví systému.
Co se stane, když regulátor selže – je to pro systém nebezpečné?
Při výpadku regulátora se čerpadlo zastaví – systém je ve stavu stagnace. Kolektory se zahřejí na maximální teploty (při plochých do 200 °C, při vakuových až 250 °C) a tepelné médium se v nich odpaří do expanzní nádoby. Systém nezhorí, protože pojistný ventil odvede páru při překročení maximálního tlaku (zvyčejně 6 bar). Po opravě regulátora médium se znovu sestaví. Nebezpečí: časté stagnace degradují glykol a těsnění – po delší stagnaci (více dní) je vhodné nechat zkontrolovat složení média. Proto je vhodné mít záložní napájení regulátora na UPS nebo aspoň rychlou signalizaci poruchy (e-mail alert při moderních WiFi regulátorech).
Závěr
Riadiací jednotka solárního systému není jen "appendix" – je to komponent, od kterého závisí celková energetická bilance instalace. Správná volba, instalace, nastavení a pravidelná kontrola regulátoru nebo čerpadlové jednotky se přímo promítají do množství získaného solárního tepla za sezónu a do životnosti celého systému.
Pokud si nejste jisti, který typ riadiací jednotky je pro váš konkrétní systém vhodný, doporučujeme přečíst článek Jak vybrat riadiací jednotku pro solární systém, kde najdete krok za krokem postup výběru podle schémy systému. Přehled všech dostupných regulátorů a čerpadlových jednotek najdete v kategorii riadiacích jednotek na atria.sk.
Máte otázku k této tématu?
Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve vaší domácnosti? Napište nám - rádi poradíme.