Montáž solárni čerpadlové jednotky krok za krokem

Produkty teprve připravujeme.

Můžete se ale podívat na ostatní kategorie.

Montáž solární čerpadlové jednotky krok za krokem

Montáž solární čerpadlové jednotky patří mezi zákroky, které na první pohled vypadají jednoduše – vždyť „jen“ zavěsíte kompakt na zeď a připojíte hadice, co? V praxi to však vypadá jinak. Po letech zákaznické zkušenosti vím, že právě tady vzniká nejvíce chyb, které potom vedou ke ztrátám výkonu, vzduchem ve vedení, provozním poruchám nebo zbytečným servisním výjezdům. Tento článek vám dá skutečně kompletní návod – od plánování přes mechanickou montáž, hydraulické připojení, plnění systému, elektrické připojení až po první spuštění a nastavení regulátoru.

Pokud jste ještě jen ve fázi výběru a nevíte, jakou jednotku koupit, doporučuji nejprve si přečíst článek Jak vybrat řídící jednotku pro solární systém nebo Rozdíl mezi solární čerpadlovou jednotkou a samostatným regulátorem ve Vědomostním centru. Tady předpokládám, že správnou jednotku už máte vybranou a jdeme na montáž.

Co je vlastně solární čerpadlová jednotka a co v ní najdeme

Solární čerpadlová jednotka (někdy nazývaná také solární stanice nebo solar station) je kompaktní blok, který integruje do jednoho celku všechny komponenty potřebné pro provoz primárního okruhu solárního systému. Najdete v ní:

Oběhové čerpadlo – zvyčejně EC nebo standardní mokroběžné čerpadlo, v ECO verzích s permanentním magnetem a velmi nízkým příkonem (např. 3–45 W)
Kulové kohouty s vypouštěním – na každé straně (flow/return), umožňují izolovat jednotku bez vypuštění celého systému
Zpětná klapka (check valve) – brání noci termosifonní cirkulaci, kdy by kolektory chladily zásobník
Manuální odvzdušňovač nebo automatický odvzdušňovač – na odvod vzduchu z okruhu
Teploměr (kulová teplota okruhu) – někdy kombinovaný s tlakoměrem
Přítokoměr – mechanický rotametr nebo elektronický přítokoměr
Bezpečnostní sestava – v některých modelech integrovaná (pojistný ventil, manometr, expanzní nádoba)
Regulátor / řídící elektronika – buď vestavěná přímo v jednotce, nebo externí (závisí od modelu)

Příkladem kompaktní stanice se vestavěnou elektronikou je Solární čerpadlová řídící jednotka ZPS 18e - 01 ECO, která má regulátor integrovaný přímo v těle jednotky a čerpadlo s EC motorem s příkonem do 45 W. Naopak, Solární čerpadlová jednotka ZP2-12 ECO je mechanická jednotka bez vestavěného regulátoru – k ní potom přidáváte externí regulátor, například Euroster 813 Solar.

Příprava před montáží – to se neoplatí podcenit

Zkušenosti z praxe jednoznačně ukazují, že většina problémů vzniká ne při samotné montáži, ale kvůli špatné přípravě. Před tím, než rozbalíte samotnou jednotku, si ověřte následující body:

Kontrola podkladu a místa instalace

Solární čerpadlová jednotka se standardně montuje v technické místnosti – kotelna, prádelna nebo jiná vyhřátá místnost. Teplota okolí by neměla klesnout pod 0 °C ani v zimě (jednotka není mrazuvzdorná). Stěna musí unést hmotnost jednotky včetně kapaliny v okruhu – běžná kompaktní stanice s čerpadlem váží 4–9 kg, naplněná solární kapalinou může být těžší. Zkontrolujte, zda je stěna cihla/beton (do sádrokartonu bez rámového uchycení nedoporučuji).

Jednotku montujeme vždy co nejblíže k zásobníku – každý zbytečný metr potrubního vedení znamená tepelné ztráty, vyšší tlakovou ztrátu a delší čas náběhu. Ideální vzdálenost od zásobníku je do 1–2 metrů.

Výška montáže

Tady je praktické pravidlo: manuální kohouty a odvzdušňovač musíte obsluhovat pohodlně. Střed jednotky umístěte do výšky 1,2–1,5 m od podlahy. Pokud je odvzdušňovač na vrchu jednotky (což je běžné), nesmí být příliš vysoko, abyste na něj dosáhli. Zároveň se ujistěte, že pod jednotkou je dostatek místa na vypouštěcí hadičky, když budete systém plnit nebo vypouštět.

Nářadí a materiál, co budete potřebovat

Vrták, příklepový, bity a vrtáky (8–10 mm do betonu)
Momentový klíč nebo kombinovaný klíč (nejčastěji 24, 27, 30 mm pro solární šroubení)
Těsnění – solární závitová těsnění (PTFE páskou nestačí na teploty nad 100 °C, používejte speciální solární těsnění nebo grafitové šňůry)
Solární nemrznoucí roztok (směs propylénglykolu a vody, zvyčejně 40–50 % glykolu)
Plnící pumpa (ruční nebo elektrická) na naplnění systému
Kbelík a hadičky na odvzdušňování a vypouštění
Multimetr na kontrolu elektrické části
Teplou izolační kryt na jednotku (pokud není v balení, kupte samostatně)

Krok 1: Mechanická montáž – osazení jednotky na zeď

Jednotka se dodává s konzolou nebo přímým závěsným uchycením. Postup:

Priložte konzolu (nebo šablonu z kartonu balení) na zeď a zřetelně vyznačte místa vrtů. Použijte vodováhu – šikmá jednotka je estetický problém, ale i funkční (odvzdušňovač nemusí správně pracovat).
Vyvrtějte otvory, osaďte rozporné hmoždinky (minimálně M8, doporučuji M10 do betonu).
Upevněte konzolu skruhovými šrouby s podložkami. Konzolu zaťažte rukou – musí být pevná bez pohybu.
Zavěste jednotku na konzolu. Na některých modelech je nutné nejprve namontovat přípojky a potom zavěsit – přečtěte si montážní návod konkrétního výrobku.

Poznámka z praxe: při Solární čerpadlové jednotce ALEX HX10 pro regulaci MiniSOL je montážní konzola součástí dodávky a umožňuje i domontování dalšího příslušenství (expanzní nádoba, bezpečnostní skupina). Před vrtáním si vždy ověřte obsah balení.

Krok 2: Hydraulické připojení – potrubí a těsnění

Toto je nejnáchylnější krok na chyby. Solární primární okruh pracuje s teplotami až 120–150 °C (při stagnaci i vyšší) a tlakem 3–6 bar. Běžné instalatérské materiály jsou nevhodné – zejména gumová těsnění degradují při takovýchto teplotách, měkká pájka na mědi může být problematická při extrémních teplotách.

Výběr potrubí

Na solární primární okruh se používá:

Měď – ideální volba, spojená tvrdou pájkou (mosaznými šroubeními). Průměr zvykle DN 15 (3/4") pro malé systémy do 4 kolektorů, DN 18 nebo DN 22 pro větší.
Nerezová ohybná trubka (vlnovec) – používá se při vedení přes stěnu (přechod kolektoru do kotelny), odolná vůči korozi a pohybům konstrukce.
Solární hadice – pro krátká připojení mezi jednotlivými zařízeními v kotelni, musí být explicitně označena jako solární (odolnost do min. 180 °C).

Na běžné vytápěcí hadice (např. PEX nebo EPDM pro ústřední vytápění) do solárního okruhu nesaháte – při stagnaci se zničí.

Kde je FLOW a kde RETURN

Na každé čerpadlové jednotce je jasně označeno, která strana je výstup (flow – horká kapalina z kolektoru) a která vstup (return – chladnější kapalina směřující zpět do kolektoru). Toto je třeba dodržet – při obráceném zapojení čerpadlo běží „proti sobě“ a zpětná klapka brání průtoku.

Praktická pomůcka: na většině jednotek je strana FLOW vybavená teploměrem s vyšší hodnotou. Pokud si nejsou jistí, sledujte směr otáčení čerpadla a směry šipek na kohoutech.

Postup připojení potrubí

Na závity jednotky nasuňte matice šroubení PŘED namontováním na stěnu (potom to není možné).
Závity zaslepte dočasně a nainstalujte potrubí od kolektorů po přechod stropem/stěnou. Potrubí izolujte – minimálně 19 mm kaučukové izolace odolné vůči UV záření (venku) a teplu (do 150 °C).
Potrubí od kolektorů zkrátěte na přesný rozměr a osaďte šroubení na oba konce.
Nasuňte těsnění – solární plochá těsnění z EPDM nebo teflonu odolné vůči glykolům. NIKDY nezapomeňte na těsnění.
Zaskrutkujte šroubení rukou, potom dotáhněte klíčem (zvykle moment 25–35 Nm, ne více – mosazná šroubení se mohou poškodit při přílišném dotahování).
Na solární stranu zásobníku (vstup a výstup tepelného výměníku) připojte potrubí stejným způsobem.

Bezpečnostní sestava a expanzní nádoba

Pokud vaše čerpadlová jednotka nemá integrovanou bezpečnostní skupinu (mnohé kompaktní stanice ji integrují), musíte ji osadit externě. Minimálně musíte mít:

Pojistný ventil nastavený na max. 6 bar (nebo podle projektu) – osazený co nejblíže ke kolektoru, nikdy za kulový kohout
Expanzní nádoba – dimenzovaná na objem solární kapaliny v systému plus objem vzniklý při stagnaci (páry). Chyba, kterou vidím opakovaně: příliš malá expanzní nádoba = pojistný ventil vypouští při každém slunečném dni
Manometr – na kontrolu tlaku v systému

Krok 3: Instalace teplotních senzorů

Regulátor solárního systému pracuje minimálně s dvěma teplotními senzory. Jejich správné umístění je klíčové pro funkci systému – špatně umístěný senzor může způsobit, že systém vůbec nespuští, nebo naopak běží zbytečně.

Senzor kolektoru (T1)

Tento senzor měří teplotu absorbéru nebo výstupního potrubí kolektoru. Instaluje se do jamky, která je buď přímo na kolektoru (nejlepší možnost – přímo na absorbéru), nebo na výstupním potrubí těsně za kolektorem (do 30–50 cm od kolektoru). Senzor NESMÍ být na stíněném místě ani příliš daleko od kolektoru – každý metr potrubí zde znamená teplotní rozdíl a zpomalení reakce systému.

Praktická chyba z praxe: zákazník měl senzor kolektoru osazený uvnitř kotelny (kde ho technik považoval za pohodlnější přístup). Systém spouštěl čerpadlo se 40minutovým zpožděním, protože kapalina musela nejprve dojít až do kotelny, než senzor zaznamenal změnu teploty. Přesun senzoru na střechu (přímo k výstupu kolektoru) problém okamžitě vyřešil.

Senzor zásobníku (T2)

Tento senzor měří teplotu v zásobníku, zpravidla v dolní třetině (kde je voda nejchladnější – to je cílový bod pro ohřev). Senzor se osadí do jamky zásobníku, kterou většina moderních zásobníků má přímo připravenou. Pokud jamka chybí, může senzor být upevněn na vnější povrch zásobníku s tepelně izolační plachtou – ale to sníží přesnost měření.

Možně: senzor T3 (druhý zásobník, proud kolektoru)

Při dvouzásobníkových systémech nebo při systémech s více okruhy (např. bazén + TV) se přidává třetí senzor. Je důležité ověřit, kolik senzorových vstupů podporuje váš regulátor. Například Euroster 813 Solar pracuje s dvěma senzory (kolektor + zásobník), což je postačující pro běžný jednookruhový systém.

Krok 4: Elektrické zapojení regulátoru a čerpadla

Toto je práce pro osobu s elektrotechnickým vzděláním nebo aspoň s elektrotechnickou schopností podle vyhlášky. V případě pochybností je lepší nechat elektrickou část elektrikáři.

Napájení regulátoru

Standardní solární regulátory a čerpadlové jednotky se napájejí ze sítě 230 V / 50 Hz. Zdroj musí být jistěný minimálně 6A pojistkou (samostatný okruh je ideální). Do rozvaděče je potřeba vyvést kabel s uzemněním (minimálně 3 × 1,5 mm²). V blízkosti jednotky by měl být dvojpólový jistič pro servisní odpojení.

Zapojení čerpadla

Pokud je čerpadlo součástí kompaktní jednotky (ZPS 18e, ZP2-12 a pod.), je zpravidla připojené přímo k regulátoru. Pokud je čerpadlo samostatné, výstup čerpadla na regulátoru (označený PUMP nebo SOLAR PUMP) vede kabelem minimálně 3 × 0,75 mm² přímo na svorkovnici čerpadla.

Zapojení senzorů

Senzory teploty (NTC nebo Pt1000, záleží na regulátoru) se zapojují dvojvodičovým kabelem, zpravidla přiloženým v balení regulátoru. Délka kabelu senzoru do 20–30 m není problém – nejde o silnoproud, ale o slabý signál (odpor). Při delších vedeních (nad 30 m) použijte stíněný kabel, abyste eliminovali rušení.

Pozor na polarity: mnohé NTC senzory jsou symetrické (polarity nehraje roli), ale některé Pt1000 senzory při špatném zapojení zobrazují záporné teploty. Vždy ověřte v návodu.

Možné pomocné vstupy a výstupy

Modernější regulátory (např. ZPS 18e - 01 ECO) mohou mít další vstupy a výstupy – například relé pro druhé čerpadlo, vstup pro teploměr bazénu, výstup pro signalizační lampu a pod. Tyto zapojte podle konkrétního zapojovacího schématu v návodu – schémata jsou zpravidla jasná a dobře komentovaná.

Krok 5: Naplnění systému solární kapalinou

Naplnění je krok, na který si vyhraďte dostatek času a pokoje. Utíkané naplnění bez řádného odvzdušnění způsobí problémy při provozu (vzduchové zábrany, hlučnost čerpadla, nedostatečný průtok).

Příprava solární kapaliny

Používejte výhradně směsi propylénglykolu (nezávadné, na rozdíl od ethylénglykolu) a demineralizované vody. Standardní míchání pro Slovensko je 40 % glykolu a 60 % vody – to zajistí ochranu do -25 °C. Ve severnějších nebo horských polohách zvyšte na 50 % glykolu (ochrana do -35 °C). Nikdy nepoužívejte autoantifreeze ani jiné kapaliny – tyto obsahují inhibitory koroze nevhodné pro solární systémy a degradují těsnění.

Postup naplnění

Zavřete pojistný ventil dočasně kapse (jen během naplnění, potom odistě!).
Na vypouštěcí šroubení (zpravidla na straně RETURN jednotky) nasuňte plnicí pumpu.
Na druhý konec okruhu (výstup) nasaďte hadici odvádějící vzduch do nádoby.
Začněte čerpat kapalinu. Sledujte, kdy kapalina začne vytékat z odvzdušňovací hadice bez vzduchových bublin.
Otevřete manuální odvzdušňovač na čerpadlové jednotce – vypusťte vzduch, potom opět zavřete.
Natlačte systém na provozní tlak – zpravidla 1,5–2,5 bar v studeném stavu (závisí od výšky systému: výška v metrech / 10 + 0,5 bar minimální tlak).
Kontrolujte všechny spoje – není viditelný únik? Všechny šroubení dotáhněte (ale nepřetáhněte).

Test těsnosti

Po naplnění nechte systém pod tlakem min. 30 minut. Tlak by měl zůstat stabilní (nebo jen mírně klesnout – při nasávání vzduchu do těsnění, což je normální první 1–2 hodiny). Pokud tlak rychle klesá, hledejte únik. Typická místa: šroubení u jednotky, spojení na zásobníku, průstupy stropem/stěnou.

Krok 6: Elektrické spuštění a nastavení regulátoru

Po mechanickém a hydraulickém dokončení a po naplnění systému přichází na řadu spuštění elektroniky. Před zapnutím napájení ještě jednou zkontrolujte:

Jsou senzory správně osazeny a zapojeny?
Je čerpadlo zapojeno na správném výstupu regulátoru?
Jsou kulové kohouty na jednotce otevřené?
Je systém natlacený na správný tlak?

První spuštění

Zapněte napájení. Regulátor se inicializuje a zobrazí aktuální teploty na senzorech. Zkontrolujte, zda teploty dávají smysl – senzor kolektoru by měl zobrazovat teplotu blízkou okolitým teplotám (pokud je noc nebo zataženo) nebo vyšší (pokud svítí slunce). Senzor zásobníku by měl odpovídající skutečné teplotě vody v zásobníku.

Pokud je teplota kolektoru výrazně nižší než zásobníku (např. v noci), čerpadlo by nemělo běžet – to je správný stav. Pokud čerpadlo běží například i přesto, zkontrolujte senzory, zda nejsou zaměňovány.

Nastavení diferenčního termostatu – klíčové parametry

Regulátor spouští čerpadlo na základě teplotního rozdílu mezi kolektorem (T1) a zásobníkem (T2). Typická nastavení pro standardní systém:

ΔT zapnutí (Ton): 5–8 K – čerpadlo se spustí, když je kolektor o 5–8 °C teplejší než zásobník
ΔT vypnutí (Toff): 3–4 K – čerpadlo se zastaví, když rozdíl klesne na 3–4 °C
Maximální teplota zásobníku (Tmax): 60–70 °C – ochrana zásobníku před přehřátím
Funkce nočního chlazení (Cooling): vypnutá pro standardní instalace, zapnout pouze při nadstandardním přehřevání

Více o nastavování najdete v článku Jak nastavit regulátor solárního systému pro maximální účinnost ve Vědomostním centru.

Nastavení průtoku čerpadla

Průtok v primárním okruhu se nastavuje podle plochy kolektorů. Orientační hodnoty: 40–60 litrů za hodinu a m² plochy absorbéru při Low-flow systémech, 60–80 l/h·m² při High-flow. Pro běžný systém s 2–4 plochými kolektory (4–10 m²) je typický průtok 150–400 l/h.

Průtok nastavíte mechanickým regulačním šroubením na průtokoměrové části jednotky – sledujte škálu rotametru. Pokud máte elektronický průtokoměr (například Elektronický průtokoměr pro GH 26), hodnotu můžete odečíst přímo v litrech za minutu nebo hodinu na displeji regulátoru. Více o fungování průtokoměru se dočtete v článku Elektronický průtokoměr v solárním systému – na co slouží a jak ho zapojit.

Krok 7: Tepelná izolace, závěrečná kontrola a dokumentace

Tepelná izolace spojů a jednotky

Po spuštění a ověření funkce systému izolujte všechny potrubní spoje a samotnou čerpadlovou jednotku. Většina jednotek se dodává s tepelně izolačním krytem (puzdrem). Pokud ne, je nutné ho dokoupit samostatně nebo izolovat jednotku kaučukovou izolací na míru. Neizolované potrubí a jednotka může ztrácet 10–30 % získané energie ještě v kotelni – to je nesmysl, kterému se snadno vyhnete.

Závěrečná kontrola po prvním dnu provozu

Zkontrolujte tlak v systému – po prvním ohřevu a ochlazení by měl být stabilní. Pokud klesl, systém může mít drobné netěsnosti nebo příliš malou expanzní nádobu.
Odvzdušnítko: po prvním dnu provozu (kdy systém prošel cyklem ohřevu a chlazení) znovu odvzdušněte.
Zkontrolujte průtokoměr – průtok by měl zůstávat stabilní.
Otestujte reakci regulátoru: zacloněte kolektor kartonem nebo počkejte na zataženou oblohu a sledujte, zda regulátor správně zastaví čerpadlo.

Dokumentace instalace

Vyhotte jednoduchou dokumentaci instalace: fotografii zapojení, schéma s rozměry a polohou senzorů, protokol o prvním spuštění (datum, tlak, průtok, nastavení regulátoru, typ a koncentrace kapaliny). Tato dokumentace se později hodí při servisních zásazích a při prodeji nemovitosti je i součástí revizní dokumentace.

Typické chyby při montáži – co jsem viděl v praxi

Za roky práce v této oblasti jsem viděl opakující se chyby. Tady jsou ty, které se vyskytují nejčastěji:

Zaměněný senzor: T1 (kolektor) a T2 (zásobník) jsou zaměňovány → regulátor spouští čerpadlo v noci a za dne ho zastavuje
Příliš malá expanzní nádoba: pojistný ventil vypouští kapalinu při každém slunečném dni – systém ztrácí glykol a postupně koroďuje
Chybějící zpětná klapka nebo její nesprávná orientace: noční termosifonová cirkulace chladí zásobník o 5–15 °C za noc
Gumová těsnění místo solárních: po 1–2 sezónách se začnou projevovat úniky na spojích
Nedostatečné odvzdušnění: čerpadlo je hlučné, průtok kolísá, na regulátoru jsou nepravidelné teploty
Senzor kolektoru příliš daleko od kolektoru: dlouhé reakční časy, systém neoptimálně využívá solární energii
Neizolovaná jednotka a spoje v kotelni: zbytečné tepelné ztráty snižující výkon systému

Speciální případ: dvojzásobníkový systém a víceokruhové systémy

Běžný jednozásobníkový systém (kolektor → zásobník TV) je popis v tomto článku. V praxi se však setkáváme i se systémy, kde solární kolektory zásobují dva zásobníky (TV + puf. zásobník pro vytápění) nebo kde je paralelně bazénový výměník. Tady platí stejný postup s následujícími doplňky:

Regulátor musí podporovat prioritní řízení zásobníků (více v článku Aký regulátor potřebujete k solárním kolektorům – výběr podle počtu kolektorů a zásobníků)
Pro každou větev je potřeba přesné vyvážení průtoku (regulační ventily nebo rozdělovač s průtokomery)
Každý zásobník potřebuje vlastní teplotní senzor
Bezpečnostní sestava musí být dimenzovaná na maximální výkon všech kolektorů ve stagnaci

Údržba po montáži – na co nezapomenout

Solární čerpadlové jednotky jsou poměrně bezúdržbová zařízení, ale několik kontrol jednou ročně (ideálně na jaře před sezónou) je nezbytných:

Kontrola tlaku v studeném stavu – měl by být 1,5–2 bar. Pokud je nižší, doplňte kapalinu.
Kontrola pH a koncentrace glykolu – po 3–5 letech je třeba kapalinu vyměnit nebo doplnit inhibitory
Odvzdušnění systému
Visuální kontrola pojistného ventilu (není zanesený nebo poškozený?)
Kontrola filtru (pokud je součástí systému)

Podrobnější informace najdete v článku Údržba a servis solární čerpadlové jednotky a při poruchách v článku Nejčastější poruchy solárních regulátorů a čerpadlových jednotek.

Nejčastější otázky (FAQ)

Můžete měnit solární čerpadlovou jednotku sám, bez elektrika?

Hydraulickou část (mechanická montáž, připojení potrubí, plnění) můžete v principu udělat sám, pokud jste zručný. Elektrickou část – zapojení na 230 V – by měl řešit elektrikář se příslušnou kvalifikací. V opačném případě se vystavujete riziku úrazu elektrickým proudem a pojistka vám nemusí připlatit škodu v případě nehody. Navíc, v mnoha případech si výrobce podmíní záruku odbornou instalací.

Jak dlouho trvá montáž solární čerpadlové jednotky?

Skusený technik zvládne standardní výměnu nebo novou montáž kompaktní čerpadlové jednotky včetně plnění a prvního nastavení za 3–5 hodin. Prvomontáž celého systému (včetně potrubního rozvodu) je jiná věc – tam počítejte na 1–2 pracovní dny v závislosti na rozsahu. Pokud je potřeba i vyložení elektriky (nová pojistková skupina), připočtěte další práci elektrikáře.

Jaká solární kapalina je nejvhodnější a kde ji koupit?

Vždy používejte kapalinu na bázi propylénglykolu (ne ethylénglykolu!) s inhibitory koroze určenými pro solární systémy. Míchejte s demineralizovanou vodou – běžná voda z vodovodu obsahuje vápník, který při opakovaném zahřátí vytváří vodní kámen ve výměníku zásobníku a snižuje výkon. Koncentrace 40 % glykolu postačuje pro většinu lokalit na Slovensku (ochrana do –25 °C). V horách nebo na severu použijte 50 % (ochrana do –35 °C).

Co dělat, když po montáži čerpadlo běží, ale zásobník se nezahřeje?

První věc: zkontrolujte, zda proud skutečně prochází systémem (rotameter by se měl otáčet). Pokud ne, systém je pravděpodobně uzavřený vzduchem – odvzdušněte. Pokud proud je, zkontrolujte zapojení primárního okruhu zásobníku – zda flow a return jsou připojeny ke správným hrdlům výměníku zásobníku. Další možnost: senzory jsou vzájemně zaměněné a čerpadlo se zastaví hned jak zásobník začne teplo přijímat. Přečtěte si teploty na displeji regulátoru a porovnejte s reálnými hodnotami na senzorech.

Jaký je rozdíl mezi ECO a standardní jednotkou z hlediska montáže?

Z pohledu samotné montáže je postup stejný. Rozdíl je v elektrické části – ECO jednotky s EC motorem (např. ZP2-12 ECO) mají čerpadlo řízené PWM signálem nebo 0–10 V signálem od regulátoru. To znamená, že při zapojení je nutné připojit navíc řídicí kabel čerpadla ke správnému výstupu regulátoru. Pokud jste zvyklí na standardní čerpadlo s jednoduchým relé zapínáním, věnujte tomuto kroku zvláštní pozornost. Více o rozdílech najdete v článku Solární čerpadlová jednotka ECO vs. standardní – v čem je rozdíl a kdy se vyplatí.

Můžete k existující čerpadlové jednotce přidat elektronický průtokoměr dodatečně?

Většinou ano, ale závisí to od modelu jednotky. Některé stanice (např. GH 26 a kompatibilní) mají přímo předdefinovaný vstup pro elektronický průtokoměr – například Elektronický průtokoměr pro GH 26 je doplněk osaditelný bez dalších úprav. U jiných jednotek je to mechanicky složitější a může být jednodušší vyměnit celou jednotku za verzi s průtokoměrem ve standardu. Zkontrolujte kompatibilitu u prodejce před nákupem.

Závěr: investice do správné montáže se vrátí

Solární čerpadlová jednotka je srdcem celého primárního okruhu. Ani ten nejlepší kolektor, ani prémiový zásobník vám nezajistí výkon, pokud je jednotka špatně namontovaná, špatně nastavená nebo špatně naplněná. Většina problémů, které jsem za roky v praxi řešil, měly původ právě v detailích při montáži – špatná těsnění, vzduch v okruhu, zaměněné senzory, příliš malá expanzní nádoba. Věnujte montáži dostatek času a klidu, nezapomeňte na tepelnou izolaci a dokumentaci, a systém vám bude spolehlivě sloužit 20 i více let s minimálními náklady na údržbu.

Pokud hledáte vhodné komponenty, v kategorii řídicí jednotky najdete kompletní sortiment solárních čerpadlových jednotek a regulátorů – od jednoduchých

Máte otázku k této tématu?

Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve vaší domácnosti? Napište nám - rádi poradíme.