solární systém
Solární systém je forma využití a přeměny solární energie v prospěch provozu budovy.
Solární systémy dělíme z hlediska využití solární energie:
- Pasivní(přímé) solární systémy
- Aktivní(nepřímé) solární systémy
- Hybridní(kombinované) solární systémy
Pasivní(přímé) solární systémy
Spočívají ve využití slunečního záření na vytápění nebo ochlazování místnosti. Většinou fungují na principu přeměny viditelného - světelného slunečního záření po jeho dopadu na povrchy stěn, podlah (absorber) na dlouhovlnné infračervené - tepelné záření(fototermická přeměna). Základem využití sluneční energie je odpovídající architektonicko - ekologický koncept(strategie zisku energie z prostředí kontroly dopadajícího záření).To znamená vhodné umístění a orientace objektu v terénu, faktor tvaru, přesklení priečelí, uspořádání vnitřních prostorů, tepelnětechnické vlastnosti stavebních materiálů atd.
Aktivní(nepřímé) solární systémy
Využívají technická zařízení, která zachytávají, akumulují a odovzdávají teplo, resp. elektrickou energii získanou ze solární energie. Tento proces probíhá následujícím způsobem: sluneční paprsky dopadají na zbernou plochu, jsou pohlcovány absorpční plochou, kterou může tvořit např. systém trubek. Tato plocha teplo odovzdává do zásobníku pomocí tepelného média. Odtud se teplo odebírá přímo na vytápění interiérů. Podle druhu tepelného média rozlišujeme:
- Vzduchový zberač
- Kvapalinový zberač
Teplovzdušné helioenergetické systémy
Na přenos tepla slouží vzduch. Teplý vzduch vodičem potrubím do zásobníku tepla, kterým bývá drobné kamenivo, štěrk nebo betonové bloky, umístěné v izolovaném obalu. Teplý vzduch se ze zásobníku vpuští do jednotlivých místností pomocí ventilátorů. Nevýhodou tohoto systému je, že se může využívat jen na vytápění teplovzdušnými vykurovacími soustavami.
Kvapalinové helioenergetické systémy
Sou omnoho výhodnější než teplovzdušné, protože mají vyšší akumulační schopnost a možno je využít i na vytápění, i na přípravu TÚV (teplé úžitkové vody). Teplo z kolektoru se odvádí pomocí tepelného média do zásobníku inštalačními rozvody. Ako tepelné médium se nejčastěji využívá voda, oleje a nemrznoucí směsi.
Fotovoltaické helioenergetické systémy
Zachytená solární energie se přeměňuje přímo na elektrický proud. Absorpční plochu tvoří solární články (nejčastěji z kremíku), které sluneční světlo nabíjejí elektrickým nábojem. 100cm2 solárního článku vyprodukuje 1,5W. Účinnost těchto systémů je různá, pohybuje se v rozmezí 4 - 28% z celkového množství dopadajícího záření.