Mulčování
Pro upřesnění - jde o kosení trávníku kosačkou přizpůsobenou tak, aby se odkosená tráva rozmletla na co nejmenší rozměr bez sběru s tím, aby se materiál ponechal na ploše jako hnojivo-závlaha-kvantita.
Tato - metoda - je stará jako příroda, proto považuji už z podstaty za nezmysl, aby někdo o fungování tohoto mechanismu pochyboval, resp. považoval ho naopak za novinku.
Mulčování nebo nastílení půdy je úžasným pomocníkem každého zahradníka. Udržuje půdu vlhkou, brání růstu burín a podporuje život v půdě.
Kvůli působení slunce rychle vysychá. Pod prívalovými dažďi se rozplaví a vznikne prísušek, který brání pronikání vody do půdy. Musíme ji tedy častěji kypřit, převzdušňovat a zalévat. Pokud se těmito zbytečnými kroky chceme vyhnout, řešením může být právě mulčování.
Výhody a nevýhody mulčování
Výhody nastílení půdy jsou následující:
- chrání půdu před vysušováním a zmenšuje potřebu zalévání
- brání růstu většiny burín
- chrání půdu před prívalovými dažďi a tvorbou půdního prísušku
- vytváří ideální mikroklímu pro půdní život a kořenky rostlin
- rozkladem mulče vzniká humus, čímž se půda přirozeně hnojí
- šetří čas spojený s vytrháváním burín
Tak jako všechno, i mulčování má své nevýhody:
- může se dočasně zvýšit populace slizovic a hlodavců
- na zle zamulčovaných místech může i tak dojít k prerastání buriny – například pýr
- na začátek může být náročné získat dostatečné množství organického materiálu na mulčování
Jak správně mulčovat?
Při mulčování se vše odvíjí od materiálu, kterým mulčujeme. Čerstvý a vlhký materiál bychom měli nastílet jen v tenké vrstvě. Hrubá vrstva by mohla zlehnut a začít zahnívat. Suchý materiál můžeme vrstvit ve větší tloušťce, ne však příliš vysoké, abychom zbytečně nelákali hraboše či jiné škodce.
Rovněž je třeba pamatovat na to, že nadrobno nasekaný materiál se bude rozkládat rychleji, než ten ve větších kusech.
Při mulčování je třeba odlišovat dva základní postupy – plošné a lokální mulčování.
