Minerál

Minerál nebo nerost je látka (prvek nebo chemická sloučenina), která^[1]:

je za normálních podmínek krystalická
se přirozeně vyskytuje v přírodě
má rovnorodé chemické složení (může se však v rámci určitých mezí měnit) a rovnorodé fyzikální vlastnosti v libovolné části (rovnorodou strukturu i na mikroskopické úrovni); samozřejmě se nevylučuje přítomnost vráslících a jiných poruch v minerálu

Spravidla se uvádí i to, že minerál musí být anorganický (po česky neústrojný), ale i když velká většina minerálů je anorganická, existuje i několik organických (ústrojných) minerálů. Kromě toho se někdy uvádí, že může být jakéhokoli skupenství, čili sem patří i plyny jako oxid uhličitý či sírovodík. Dále se někdy uvádí, že musely vzniknout prostřednictvím geologických procesů (tedy na Zemi), ale dnes se už za minerály považují i látky z jiných kosmických těles (Mars, Měsíc, meteority). Minerály jsou materiálem, ze kterého se skládají všechny horniny^[2].

Existuje několik substancí považovaných často za minerály, i když porušují výše uvedenou definici, jsou to například:

dva kapalné látky: rtuť a kapalná voda (někdy se voda v kapalném stavu, na rozdíl od ledu mezi minerály neradí)
mineraloidy, tedy amorfné anorganické (po česky beztvaré neústrojné) látky bez krystalové struktury, které jinak splňují definici minerálu (opál, obsidián); amorfné minerály vytvářejí zvyčejně kulovité nebo hroznovité útvary
biogenní (tj. v živých systémech obsažené) materiály, pokud se na jejich formování podílely geologické procesy (např. minerály guanu).

Naopak za minerály nejsou považovány:

atmosférické plyny atd. (ty se však někdy za minerály považují, viz výše)
ropa a nekrystalické bitumenové látky, např. uhlí, ty se však za minerály často považují také
antropogenní (člověkem vytvořené) materiály, geologickými procesy modifikované antropogenní materiály,
látky vzniklé zásahem člověka do přírody (např. produkty hoření uhlíkových hald), ale naopak za minerály považujeme látky vzniklé přeměnou materiálu hald dolů, na stěnách dolních děl atd.
biogenní materiály, pokud nejsou modifikované geologickými procesy (žlčové kamene, schránky měkkýšů a pod.),
směsi minerálů (horniny)
horniny, což jsou obyčejně mechanické směsi různých minerálů (např. žula se skládá z křemene, živců, slíd a dalších minerálů). Výjimkou jsou monominerální horniny, které jsou tvořeny jen jedním minerálem (např. mramor se skládá jen z částeček kalcitu).

Jak vidno, definice se mírně liší, důležité ale vždy je, že minerál vznikl přirozenými silami bez lidského zásahu.

Chemické složení minerálu možno vyjádřit chemickou značkou nebo chemickým vzorcem. Věda o minerálech (neroste) je mineralogie, ve starší literatuře i nerastopis.