Kov

Kov (alebo zriedkava metál) je z chemického hlediska kryštalická, elektropozitivní látka s volnými valenčními elektrony. Tyto elektrony jsou společné pro všechny atomy kovu a mohou se v něm volně pohybovat, nazývají se volné elektrony. Vlastnost kovů vést elektrický proud prostřednictvím volných elektronů se volá elektronová vodivost kovů.

Vlastnosti
Vysoká elektrická a tepelná vodivost je závislá od teploty kovu. Stoupající teplota způsobí zvýšení elektrického odporu, klesající teplota zlepšuje vodivost. Při teplotách blízkých 0 K vede kov elektrickou energii absolutně (bez elektrického odporu). Tento jev se nazývá supravodivost. V pevném skupenství mají kovy plasticitu (kujnost, tvarovatelnost), jsou schopné odrážet světlo a jsou nepropustné (neprochází cez ně světlo). Tyto vlastnosti souvisí s přítomností volných elektronů.

V přírodě se kovy vyskytují převážně ve sloučeninách - rudách. Některé kovy, které těžší vytvářet sloučeniny, dají se najít i v rydží formě. Kovy, které lehce vytvářejí sloučeniny naopak nemohou existovat v rydží formě, na vzduchu postupně koroďují (obvykle kyslíkaté sloučeniny, nebo sloučenina s vazbou na volné plyny - sírová, dusíková ...). Korozi kovů výrazně podporuje voda.

Toxické kovy jsou kovy mající toxické účinky (jsou pro lidský organismus jedovaté) např. kadmium, ortuť, olovo, těžké kovy.

Feromagnetické kovy jsou kovy s magnetickými vlastnostmi (Co, Ni, Fe).

Materiály které jsou složené z atomů (molekul) více kovů (nebo kovů s nekovy při zachování vlastností kovu) nazýváme slitiny.