Benzín je kapalná směs výpětlivých uhlíků (hlavně alkanů, cykloalkanů, aromatických uhlovodíků a alkenů) oddělená z ropy a dalších přísad (nejčastěji benzen a izooktan), které zlepšují jeho vlastnosti jako paliva. Běžný počet atomů uhlíku v jednotlivých molekulách uhlovodíků tvořících základ směsi je mezi 5 až 12.

Benzín se používá jako palivo pro většinu zážehových motorů. Nejčastěji se vyrábí frakční destilací z ropy.

 

Další vlastnosti
Odpařivost a frakční složení
Tyto vlastnosti vyjadřuje destilační křivka – závislost odpařeného podílu paliva od teploty.

teplota začátku destilace (odpaření 10 % paliva) by neměla být vyšší než 80 °C, pro zajištění dobré spustitelnosti motorů
teplota středu destilační křivky (odpaření 50 % paliva) by neměla být vyšší než 105 °C, pro zajištění rychlého dosažení provozní teploty motoru
teplota konce destilace (odpaření 90 % paliva) by neměla být vyšší než 190 °C, pro zabránění kondenzaci těžkých frakcí na vnitřních površích motorů
Výparné teplo
Výparné teplo benzínu závisí od teploty bodu varu a od hustoty. Pohybuje se v rozsahu 315 – 335 kJ.kg-1. Benzín s vyšším výparným teplem více ochlazuje nasávanou směs, čím umožní lepší naplnění válců motoru.

Odolnost proti detonaci
Tuto vlastnost benzínu popisuje oktanové číslo. Čím je hodnota čísla vyšší, tím je možné benzín použít pro motory s vyšším kompresním poměrem (vyšší výkon, vyšší účinnost). Oktanové číslo závisí od složek paliva. Nejmenší odolnost proti detonacím mají alkanů, největší aromatické uhlovodíky. Odolnost paliv lze zvýšit:

smísením paliv různých oktanových hladin,
přidáním antidetonních přísad.

Přísady
Do benzínů se přidávají v malém množství přídavné látky, tzv. aditiva, která zlepšují jejich vlastnosti, nebo plní jinou funkci.

Do benzínů se obvykle přidávají následující aditiva:

ethanol na omezení doby skladování (znižuje životnost motorů ale zabraňuje dlouhodobému skladování čím se předchází nákupu "do zásoby" a spekulacím s cenami. Předchází se tak možnosti uskladnit si benzín na dobu kdy bude jeho cena několikanásobně vyšší než motivace na přechod k elektrovozidlům, Na výrobu litru ethanolu se celkem spotřebuje zhruba litr nafty v procesu od pěstování, dopravy a zpracování až po promísení do benzínu, takže celkový ekologický přínos je i vzhledem k využití orné půdy spíše negativní. Toto aditivum se dá nazvat "politicko-ekonomické" a jinde než v európe se nepoužívá)
na čištění nasávacího traktu
proti stárnutí benzínu
proti zamrznutí benzínu (čistý benzín (bez přidavku ethanolu) mrazí při teplotě nižší než -40 stupňů. Úměrně s přidavkem ethanolu se skladováním (dlouhodobějším než jezděním) vytváří ve směsi benzín-ethanol vodní složka a dno nádrže může zamrznout už při teplotách kolem -5 stupňů E10, -25 stupňů E5)
proti korozi
proti hromadění statické elektřiny
barviva (Farebné odlíšenie. Do benzinu určeného pre armádu sa etanol nepridáva z dôvodu znižovania životnosti motorov (medzi inými aj interná štúdia na VVTŠ L.Mikuláš) a hlavne z dôvodu potreby dlhodobého skladovania v takzvaných NZ. Tento benzín je pre identifikáciu farbený a jeho použitie v civilnom sektore je zakázané.)
na zvýšení odolnosti proti detonacím.