anóda

Anoda ( ἄνοδος (anodos), „výstup“) je elektróda, odvádzající z prostoru záporné částice elektrického náboje.

Která z elektród konkrétní součástky představuje v daném okamžiku anodu a která katodu, závisí na typu součástky a provozním režimu. V elektrochemii predstavuje anoda elektróda, na které probíhá oxidace. V případě přiložení dostatečně velkého vnějšího napětí ná elektródy nastává elektrolýza, při které je anodou elektróda s kladným nábojem. Příkladem je nabíjení akumulátoru. Naopak, při vybíjení elektrochemického zdroje, kdy proud teče opačným směrem, než při nabíjení, je anodou elektróda se záporným nábojem.

V elektronice se s tímto názvem můžeme setkat u součástek jako jsou dióda nebo elektronka, kde anoda zvykle (ne vždy) představuje elektródu s kladným napětím. U polovodičových diod je anoda polovodič typu P a v přepustném směru je připojena k kladnému napětí. Speciálním případem je fotodióda. Jedná se o diodu, která při osvětlení pracuje jako zdroj elektrické energie. Polovodič typu P je v takovém případě kladným pólem zdroje, proud z něj vystupuje, prochází elektrickým obvodem a vstupuje do záporné svorky - polovodiče typu N, který tvoří anodou.