>
Eshop roka 2025 s vykurovacou technikou

Povrchová vs. ponorná vodáreň: ktorá je lepšia pre můj zdroj vody?

Stacionární kotel na tuhá paliva – ideální řešení pro větší domácnosti

Stacionární kotel na tuhá paliva je vhodný pro větší domácnosti, kde je potřeba vytápět větší plochu a zároveň zajištění ohřevu teplé vody. Tento typ kotle je navržen tak, aby byl schopen efektivně využívat různá druhá tuhá paliva, jako jsou dřevěné brikety, uhlí nebo pelety. Stacionární konstrukce zaručuje vysokou stabilitu a spolehlivost, což je ideální pro dlouhodobé využití.

Výhody stacionárního kotle na tuhá paliva:

  • Vysoká výkonová kapacita: Stacionární kotel na tuhá paliva je schopen pokrýt výkonnostní potřeby větších domácností.
  • Univerzálnost: Může být použit s různými typy tuhých paliv, což zvyšuje jeho flexibilitu.
  • Ekonomičnost: V porovnání s jinými zdroji energie může být výhodnější využití tuhých paliv, zejména pokud jsou získávána lokálně.
  • Spolehlivost: Stacionární konstrukce zaručuje dlouhou životnost a odolnost vůči nárokům denního provozu.

Co si vybrat: stacionární nebo závěsný kotel?

Vyberte si stacionární kotel, pokud máte dostatek místa a potřebujete vysoký výkon. Závěsné kotle jsou vhodnější pro menší prostory, jako jsou byty nebo menší domy. Stacionární kotel na tuhá paliva je ideální pro domácnosti, které chtějí využívat alternativní zdroje energie a zároveň získat spolehlivé a efektivní vytápění.

Montáž a údržba:

Při instalaci stacionárního kotle na tuhá paliva je důležité zajistit správné umístění a připojení k potrubí. Přidejte do košíku i potřebné příslušenství, jako jsou obehová čerpadla, expanzní nádoby a regulace. Pravidelná údržba zahrnuje čištění spalovací komory, kontrolu dymovodu a pravidelnou kontrolu výfukových plynů. Tím zajištěníte bezpečný a efektivní provoz kotle po celou dobu jeho životnosti.

Proč vybrat stacionární kotel na tuhá paliva?

Vaše objednávka stacionárního kotle na tuhá paliva je investicí do dlouhodobého a ekonomického vytápění. Tento typ kotle je vhodný pro domácnosti, které chtějí využívat alternativní zdroje energie a zároveň získat spolehlivé a efektivní vytápění. Stacionární kotel na tuhá paliva je ideální volbou pro ty, kdo chtějí minimalizovat náklady na energie a zároveň získat ekologické řešení.

Povrchová vs. ponorná vodáreň: ktorá je lepšia pro vaši zdroj vody?

Pokud plánujete zásobování domu, chaty nebo zahrady vlastní vodou ze studny či vrtu, dříve nebo později narazíte na základní otázku: využít povrchovou vodář, s klasickým ejektorovým nebo samonasávacím čerpadlem, nebo investovat do ponorné sady? Tato volba není jen otázkou ceny – ovlivňuje spolehlivost celého systému, energetickou spotřebu, nároky na montáž a v konečném důsledku i pohodlí každodenního používání na desítky let dopředu.

V tomto článku si oba typy vodáří rozobereme technicky do hloubky. Ukážeme, kde má každé řešení svou silnou stránku a kde naopak selhává – s konkrétními číselnými hodnotami a příklady z zakázkové praxe, ne obecnými frázemi z reklamních letáků.

Povrchová vs. ponorná vodáreň – základní porovnání POVRCHOVÁ VODÁŘ Studňa max 7–8 m Čerpadlo na povrchu sací had výtlak ✔ Jednoduchá montáž ✔ Lehký servis ✘ Hloubka max. 7–8 m PONORNÁ VODÁŘ Vrt / Studňa libov. hloubka Čerp. výtlačné potrubí ✔ Neomezená hloubka ✔ Tichá provoz ✘ Servis náročnější

Jak funguje povrchová vodář

Povrchová vodář je sada, kde čerpadlo stojí nad zemí – typicky v suterénu, v kotelně, v šachtici nebo v technické místnosti v blízkosti zdroje vody. Čerpadlo nasává vodu přes sací had nebo potrubí, které směřuje dolů do studny. Princip fungování je jednoduchý: čerpadlo vytvoří podtlak, atmosférický tlak zatlačí vodu nahoru.

A tu narazíme na základní fyzikální limit: atmosférický tlak odpovídá sloupci vody zhruba 10,3 metru. V praxi, s ohledem na hydraulické ztráty v sacím potrubí a omezení reálných čerpadel, je maximální praktická sací výška povrchového čerpadla 7–8 metrů. Někteří výrobci uvádějí až 9 metrů, ale to jsou ideální laboratorní podmínky – v praxi, při delším sacím potrubí, zúženích nebo zastaralém packingu, čerpadlo při takové hloubce jednoduše nepřetáhne vodu.

Povrchová vodář zpravidla tvoří:

  • Samonasávací nebo ejektorové čerpadlo (elektromotor + oběžné kolo)
  • Tlakový spínač (presostat)
  • Tlaková nádoba (membránová expanzní nádoba, typicky 24–100 litrů)
  • Sací potrubí se zpětnou klapkou a sítí na dně studny
  • Výtlačné potrubí směrem k odberovým místům

Jak funguje ponorná vodář

Ponorná vodář má čerpadlo umístěné přímo v zdroji vody – ve vrtu nebo studně, pod hladinou vody. Čerpadlo netlačí vodu nahoru přes sací had vytvořením podtlaku, ale fyzicky ji vytlačuje ze spodní části vrtu až na povrch a dále do tlakového systému domu. Výtlačná výška je proto o mnoho větší – moderní ponorná čerpadla běžně pracují na hloubkách 30, 50, 80 metrů a více.

Sada ponorné vodáře zahrnuje:

  • Ponorné čerpadlo (vícestupňové, s rotory v ose) – umístěné ve vrtu
  • Výtlačné potrubí (HDPE nebo nerezová trubka) vedoucí z hloubky na povrch
  • Elektrický kabel k čerpadlu (odolný vůči vodě)
  • Tlakovou nádobu – nejčastěji 50 litrů, instalovanou na povrchu v technické místnosti
  • Tlakový spínač a ochranné prvky (ochrana proti běhu nasucho, ochrana proti přepětí)
Rez instalací – povrchová (vlevo) vs. ponorná (vpravo) Povrch terénu Povrch terénu Studňa kopáná hladina vody max. 7–8 m Čerpadlo + presostat TN do domu → Vrt hl. vody Ponorné čerpadlo 20–100+ m Tlaková nádoba PS do domu →

Kdy je povrchová vodárna správná volba

Ploché kopané studny a rovné terény

Povrchová vodárna má smysl v tom případě, kdy hladina vody ve studni leží maximálně 6–7 metrů pod úrovní instalace čerpadla. Ve praxi to znamená: máte kopaný betonový skruž s průměrem 80–120 cm, hladina podzemní vody je například 4–5 metrů pod zemí a máte možnost umístit čerpadlo blízko studny – v suterénu, přilehlém sklepovém prostoru nebo v samostatné šachtici.

Na Slovensku je tento scénář typický pro záhradní chaty s plochou studnou, rodinné domy na nížinách (Podunajská, Záhorská nížina), kde podzemní voda leží relativně vysoko, nebo pro závlahy záhrad a sadů z povrchových záchytných nádrží.

Výhody povrchového řešení v takovémto scénáři:

  • Výrazně nižší nákupní cena – základní samonasávací čerpadlo s tlakovou nádobou 24 l vyjde na několik desítek eur, zatímco sestava s ponorným čerpadlem začíná na vyšších sumách
  • Jednoduchá montáž – nevyžaduje speciální znalosti, spuštění do vrtu, vazby kabelů
  • Snadný servis – čerpadlo je stále přístupné, výměna těsnění nebo obežného kola trvá hodinu
  • Lehká inspekce – stav čerpadla vidíte a slyšíte přímo
  • Možnost použít levnější jednorázová samonasávací čerpadla

Povrchové zdroje a záchytné nádrže

Pokud čerpáte vodu z potoka, rybníka, jazera, záchytné jámy na dešťovou vodu nebo z jakéhokoli povrchového zdroje, ponorné čerpadlo není nutností – hladina vody je prakticky na úrovni terénu a sací podmínky jsou ideální. Povrchová vodárna tu vyhrává jednoznačně.

Kde povrchová vodárna selhává

Problém nastává v tom okamžiku, kdy hladina klesne pod 7–8 metrů. V tomto případě čerpadlo začne přitahovat vzduch, ztratí nasávání, motor běží suchým a za krátkou dobu ho zničíte. Ani ejektorové čerpadlo s hlubinným ejektorem, které zvládne 10–12 metrů, není spolehlivá náhrada – účinnost rychle klesá a energetická náročnost stoupá. Ve praxi jsem viděl desítky případů, kde zákazníci investovali do silnějšího povrchového čerpadla s ejektorem a po dvou sezónách ho museli vyměnit za ponornou sestavu – protože hladina vody v suchém lete klesla pod dosah sacího systému.

Kdy je ponorná vodárna jediné správné řešení

Vrty a hluboké studny

Akonce hladina vody leží hlouběji než 8 metrů, nebo máte vrtanou studnu s průměrem 3" (75–90 mm) nebo 4" (100 mm), ponorné čerpadlo je de facto jediný smysluplný technický výběr. Není to jen doporučení – je to fyzikální nutnost.

Typický slovenský vrt pro rodinný dům má hloubku 20–60 metrů, průměr trubky 110–125 mm, statickou hladinu vody 10–30 metrů a výdatnost 300–1 500 litrů za hodinu. Pro takový zdroj se povrchové čerpadlo vůbec použít nedá.

Nestabilní hladina – sezónní výkyvy

Na mnoha lokalitách hladina podzemní vody během léta výrazně klesá – běžně o 2–4 metry, na některých lokalitách i více. Studna, která má v březnu hladinu 4 metry, může mít v srpnu hladinu 9 metrů. Povrchová vodárna, která jaro zvládala bez problému, v létě přestane nasávat. Ponorné čerpadlo, umístěné v hloubce například 15 metrů, tento problém nemá.

Kvalita vody – ochrana před kontaminací

Hluboká voda z vrtané studny je zpravidla mikrobiologicky čistější než voda z ploché kopané studny, protože je chráněna nepropustnými vrstvami zeminy. Pokud záleží na pitné kvalitě vody, hluboký vrt s ponornou vodárnou je z hygienického hlediska lepší základ. Více o podmínkách pro pitnou vodu najdete v článku Pitná voda ze studny cez vodáreň: co musí splňovat systém a čerpadlo?

Odporúčaný typ vodárne podľa hloubky zdroja POVRCHOVÁ 0 – 7 m HRANIČNÉ 7–9 m PONORNÁ 9 m – 100+ m 0 m 7 m 9 m 100+ m Hloubka hladiny vody pod inštaláciou čerpadla / povrchom zeme

Technické parametry – co porovnávat při výběru

Výtlačná výška a průtok

Při výběru konkrétního modelu nestačí vědět, zda jde o povrchovou nebo ponornou vodáreň – klíčové jsou hydraulické parametry. Výtlačná výška (m nebo bar) udává, jak vysoko dokáže čerpadlo vytlačit vodu, resp. jaký tlak vytvoří na výstupu. Průtok (l/min nebo m³/h) udává, kolik vody za čas dodá.

Pro běžný rodinný dům s 3–4 odběry (2 koupelny, kuchyň, záhradní voda) potřebujete minimální průtok 30–40 litrů za minutu a tlak 2,5–4 bar u odběrového místa. Jak si správně vypočítat výkon čerpadla pro váš konkrétní případ, najdete v článku Aký výkon čerpadla potřebujete pro domácí vodárnu?

Ponorná čerpadla ve sestavách – konkrétní příklady

Na trhu jsou dnes k dispozici kompletní sestavy, kde výrobce dodá ponorné čerpadlo, tlakovou nádobu, tlakový spínač a potřebnou armaturu jako jedno řešení. To výrazně zjednodušuje montáž a zajišťuje správnou vzájemnou kompatibilitu komponentů.

Například Domácí vodárna s ponorným čerpadlom 3 SQIBO - 0,55 / 50l na pitnú vodu do studne je sestava určená pro studny a pložeší vrty – ponorné čerpadlo průměru 3" (75 mm) s výkonem motoru 0,55 kW v kombinaci s tlakovou nádobou 50 litrů. Tato sestava je vhodná pro domy s nižším odběrem nebo chaty, kde postačí menší výkon, ale záleží na pitné kvalitě vody.

Pro náročnější odběr nebo větší hloubku nabízí Domácí vodárna s ponorným čerpadlom 3 SQIBO - 0,75 / 50l na vodu do studne a vrtu vyšší výkon motoru 0,75 kW – vhodná tam, kde je větší počet odběrových míst nebo dlouhé výtlačné potrubí. Obe sestavy patří do kategorie 3" čerpadel, o průměru vrtu a studny si více přečtěte v článku Aký průměr vrtu nebo studny potřebujete pro ponorné čerpadlo 3"?

Pro hlubší vrt a vyšší objem zásobování je určena Domácí vodárna s ponorným čerpadlem IBO 3 SDM24 / 50l - RTS na vodu do studny, která má ve sestavě i ochranu RTS (ochrana proti běhu nasucho) – to je v praxi velmi důležité, protože běh nasucho je jednou z nejčastějších příčin poškození čerpadla. Podobnou ochranu nabízí i Domácí vodárna s ponorným čerpadlem 3Ti-20 / 50l - RTS na pitnou vodu do studny a vrtu s modulárnější konstrukcí vhodnou pro vrty i hlubší studny.

Pro zahradní použití a zalévání, kde cena hraje hlavní roli a požadavky na pitnou kvalitu nejsou prvoradé, je dobrým výběrem Domácí vodárna s ponorným čerpadlem SCR-0,50 / 50l do studny, na zalévání – sestava navržená právě pro takovéto aplikace.

Energetická účinnost a provozní náklady

Ponorné čerpadlo je z fyzikálního hlediska energeticky efektivnější než povrchové čerpadlo s ejektorem. Důvod: voda kolem ponorného čerpadla ho přirozeně chladí, což umožňuje intenzivnější provoz bez přehřátí, a neexistují ztráty způsobené sacím potrubím. Povrchová čerpadla s ejektorem navíc recirkulují část čerpané vody zpět pro vytvoření podtlaku – tato energie je „vypilována".

V číslech: ejektory povrchová čerpadla s výtlačnou výškou 30 m a průtokem 30 l/min mohou mít příkon 1,5–2 kW, zatímco ponorné čerpadlo se stejnými parametry vystačí s 0,75–1,1 kW. Při běžné domácnosti, kde vodárna běží 3–5 hodin denně, je roční úspora 100–300 kWh – to při dnešních cenách elektřiny není nezajímavá položka.

Montáž a instalace – zásadní rozdíly

Povrchová vodárna: montáž svojpomocně

Povrchová vodárna je pro manuálně zručného majitele domu poměrně snadno zvládnutelná svojpomocně. Potřebujete:

  • Vsázet sací had do studny (s filtrační sítí a zpětnou klapkou na konci)
  • Připojit čerpadlo na sací a výtlačnou stranu
  • Nastavit tlakový spínač (typicky rozjezdový tlak 1,5 bar, zastavovací 3,0 bar)
  • Naplnit sací had vodou (priming), odvzdušnit a spustit

Celá instalace trvá při pozorné práci 2–4 hodiny. Není potřeba šachta, speciální lana ani ponorný kabel.

Ponorná vodárna: vyžaduje více přípravy

Ponorná vodárna je technicky náročnější na instalaci – ne proto, že by byla složitá, ale proto, že vyžaduje větší přesnost a předchozí měření. Podrobný postup najdete v článku Montáž domácí vodárny s ponorným čerpadlem krok za krokem, tady stručně: čerpadlo musí být správně dimenzované na hloubku vrtu a výdatnost zdroje, výtlačné potrubí musí být odolné vůči tlaku, kabel musí být správné dimenze a odolný vůči vodě. Spouštání čerpadla do úzké roury vrtu vyžaduje nerezové lano nebo istící šňůru.

Servis ponorné vodárny je náročnější – pokud je třeba čerpadlo vyměnit, musíte ho vytáhnout z vrtu, což při hloubce 30–50 metrů není jednom minutová práce. Na druhé straně, dobrá ponorná čerpadla pracují bez zásahu 10–15 let, takže servisní intervaly jsou řídké.

Rozhodovací strom: jaká vodárna pro můj případ? Jaká je hloubka hladiny vody pod čerpadlem? ≤ 7 m Povrchová vodárna ✔ > 7 m Je to vrt (úzký průměr) nebo kopaná studna? vrt/studna Ponorná vodárna ✔✔ průměr 3" nebo 4" Ejektorová povrchová? Pouze 7–10 m (nestabilní) Doporučujeme spíše ponornou vodárnu – spolehlivější dlouhodobě Sestava s ochranou RTS + tlaková nádoba 50 l = ideální základ

Hlučnost a komfort provozu

Toto je aspekt, na který zákazníci před koupí zapomínají, ale po instalaci řeší intenzivně. Povrchová vodárna je hlučnější – čerpadlo, které stojí v suterénu nebo technické místnosti, generuje vibrace a hluk 50–65 dB. Pokud je technická místnost přímo pod obývací místností nebo ložnicí, je to slyšet – zejména v noci, kdy se spustí toaleta nebo kohout.

Ponorné čerpadlo pracuje pod hladinou vody ve studně nebo vrtu – voda ho odhluční. Na povrchu slyšíte jen tichý běh motoru tlakové nádoby (prakticky ticho). Pokud záleží na komfortu, je to další bod pro ponornou sestavu.

Mraz a zimní provoz

Povrchová vodárna je náchylnější na mrazové podmínky. Čerpadlo stojí nad zemí (i když v izolované místnosti) a při dlouhodobých mrazech hrozí zmrazení vody v čerpadle nebo sacích hadicích. Zařízení je třeba před zimou vyprázdnit, konzervovat nebo zateplit prostor.

Ponorné čerpadlo je celé pod zemou, kde teplota vody je stabilních 8–12 °C celoročně. Výtlačné potrubí musí být uložené pod hloubku mrazu (minimálně 80 cm v nížinách, 100–120 cm v hornatějších oblastech), ale samotné čerpadlo nepotřebuje zimní ochranu. Tlaková nádoba na povrchu musí být v nezamrzajícím prostoru rovnako jako při povrchové vodárně.

Porovnávací tabulka: povrchová vs. ponorná vodárna

Parameter Povrchová vodárna Ponorná vodárna
Maximální sací/výtlačná hloubka 7–8 m (ejector 9–12 m) 20–150 m podle modelu
Typ zdroje Plochá studna, nádrž Vrt, hluboká studna
Obstaratelská cena (orientačně) Nižší Střední až vyšší
Energetická účinnost Střední Vyšší
Hlučnost Vyšší (50–65 dB) Nízká (čerpadlo pod vodou)
Náročnost montáže Nízká Střední
Dostupnost servisu Jednoduché – čerpadlo na povrchu Náročnější – třeba vytáhnout
Ochrana před mrazem Nutné temperování/vypuštění Čerpadlo chráněné hloubkou
Vhodnost pro pitnou vodu Závisí od kvality zdroje Vyšší (hluboká, chráněná voda)
Sezónní výkyvy hladiny Riziko ztráty nasávání Bez vlivu (čerpadlo hluboko)

Praktické scénáře ze zákazkové praxe

Scénář A: Zahrádkářská chata, kopaná studna, hloubka 3 metry

Zákazník má starou murovanou studnu s průměrem 1 metr, hladina vody je 3 metry pod terénem i v suchém létu. Potřebuje zásobování zahrady a příležitostně sprchy v chalupě. Řešení: povrchová vodárna s malým samonasávacím čerpadlem a tlakovou nádobou 24 litrů. Instalace byla hotová za jedno předpolední, náklady minimální. Povrchová vodárna tu má doslova ideální podmínky.

Scénář B: Novostavba na vesnici, vrt 42 metrů, hloubka hladiny 18 m

Vrtár vrtal na 42 metrů, statická hladina je 18 metrů pod terénem, výdatnost vrtu 800 litrů za hodinu. Rodina 4 osoby, plnohodnotné zásobování domu včetně koupelny, kuchyně a záhradní vody. Řešení: ponorná vodárna s čerpadlem 3" průměru, výkon 0,75 kW, výtlačná výška min. 40 m, tlaková nádoba 50 litrů. Čerpadlo bylo spuštěno na 35 metrů (17 metrů pod statickou hladinou), což zabezpečí dostatečnou rezervu i při dlouhodobém čerpaní.

Scénář C: Dům s plochou studnou a sezónními výkyvy

Zákazník měl povrchovou vodárnou s plochou studnou 6 metrů. Jara a jesyne bez problémů, ale každé léto v červenci–srpnu studna „vyschla" – hladina klesla na 8–9 metrů a čerpadlo přestalo nasávat. Koupil jednu povrchovou vodárnou za druhou a každou dvě sezóny vyhodil. Řešení: prohloubení studny a ponorné čerpadlo spuštěné na 7 metrů. Od té doby bez výpadku tři roky, spotřeba elektřiny mírně nižší, hluk prakticky nulový.

Scénář D: Záhradníctví, závlaha 0,5 ha, záchytná nádrž dažďové vody

Větší záhradní plocha se záchytnou betonovou nádrží, hladina vody v nádrži 0,5–1,5 metru pod terénem podle sezóny. Potřebný průtok 60–80 litrů za minutu pro kapkový závlahový systém. Řešení: povrchová vodárna s větším samonasávacím čerpadlem, případně ponorné čerpadlo do nádrže se základní automatizací. V tomto případě obě řešení fungují – rozhodl nižší rozpočet a jednodušší opravitelnost, tedy povrchová varianta.

Nejčastější chyby při výběru

Z praxe mohu říct, že nejčastější chyby při volbě mezi povrchovou a ponornou vodárnou jsou tyto:

  • Podceňování sezónních výkyvů hladiny – zákazník měří hladinu v březnu, koupí povrchovou vodárnou, a v červenci mu nefunguje. Vždy měřte hladinu v nejsušším měsíci nebo se informujte u sousedů.
  • Koupě příliš malého čerpadla „aby ušetřil" – podrozměrované čerpadlo pracuje na hranici svých možností, opotřebuje se rychleji a nestíhá pokrýt špičkové odběry.
  • Ignorování průměru vrtu – do vrtu 3" (75 mm vnitřní průměr) nezapadne čerpadlo 4". Vždy ověřte skutečný použitelný vnitřní průměr, ne nominální rozměr trubky.
  • Zapomenutí na ochranu před během nasucho – pokud studna vyschne nebo výdatnost nestačí, čerpadlo bez ochrany RTS se zničí za několik minut. Modely s ochranou RTS (např. IBO 3 SDM24 nebo 3Ti-20) jsou o něco dražší, ale chrání investici.
  • Nesprávné nastavení tlakové nádoby – přednastavený tlak dusíku v tlakové nádobě musí být o 0,2–0,5 bar nižší než rozbehový tlak spínače. Více o nastavení najdete v článku Tlaková nádoba v domácí vodárně: na co slouží a jak ji nastavit?

Nejčastější otázky (FAQ)

Můžu použít povrchovou vodárnou při vrtu hlubokém 25 metrů?

Ne, to není možné žádným standardním povrchovým čerpadlem. Ani ejektorové čerpadlo nedosáhne více než 10–12 metrů sací výšky, a to s výrazně sníženým průtokem a vysokou spotřebou. Pro vrt s hloubkou hladiny nad 8 metrů je jediným správním řešením ponorné čerpadlo spuštěné přímo do vrtu.

Je ponorná vodárna vhodná i pro pitnou vodu?

Ano – za předpokladu, že je čerpadlo určené pro pitnou vodu (materiály v kontaktu s vodou z nerezové oceli nebo potravinářských plastů) a voda ze zdroje splňuje mikrobiologické a chemické limity. Voda z hlubokého vrtu je zvyčejně mikrobiologicky čistější než z ploché kopané studny, ale to neznamená, že není třeba dělat rozbor. Více v článku Pitná voda ze studny přes vodárně: co musí splňovat systém a čerpadlo?

Co když mám kopanou studnu s průměrem 120 cm – můžu použít ponorné čerpadlo?

Ano, velká kopaná studna s průměrem 80–150 cm je pro ponorné čerpadlo ideální – je dost prostoru i pro čerpadlo průměru 4" a ještě zůstává místo pro obsluhu. Ponorné čerpadlo se sem vejde bez problémů a z takové studny dosáhnete mnohem většího zásobníku vody než z úzkého vrtu, což je výhoda při vyšším odběru.

Jak dlouho vydrží ponorné čerpadlo v provozu?

Při správné dimenzi, ochraně proti běhu nasucho a kvalitní instalaci je životnost ponorného čerpadla 10–20 let. Nejčastější příčiny předčasného poškození jsou: běh nasucho (studna vyschla), písek a mechanické nečistoty bez filtrace, proudové rázové výkyvy při zapínání, a koroze při vodě s vysokým obsahem železa nebo síry.

Je povrchová vodárna levnější na servis?

Ano, jednoznačně. Čerpadlo je přístupné kdykoli, výměna těsnění nebo kondenzátoru trvá hodinu a nepotřebujete žádné speciální vybavení. Při ponorném čerpadle je třeba čerpadlo vytáhnout z vrtu, což při hloubce 30–50 metrů vyžaduje pomoc a čas. Na druhé straně, dobře dimenzované ponorné čerpadlo vyžaduje servisní zásah mnohem méně často. Co dělat, když vodárna nečerpá, najdete v článku Domácí vodárna nečerpá al

Máte otázku k této tématu?

Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve vaší domácnosti? Napíšte nám - rádi poradíme.

Nevyplňujte toto pole:
Vytvořil Shoptet | Design Shoptak.cz.