Zvířené šroubení na měděné potrubí – výběr a montáž
Zverné šróbení na měděné potrubí – úvod do témy
Ak pracujete s měděným potrubím v kotelnu, bytové inženýrství nebo ve slunečních systémech, brzy narazíte na situaci, kdy je třeba spojit potrubí s armaturou, kolena, ventilem nebo jiným prvkem bez nutnosti pájení. Právě na to slouží zverné šróbení – na pohled jednoduchá, ale přitom velmi funkční a spolehlivá spojka, která má v profesionální montáži pevné místo. V tomto článku se podíváme na celou problematiku do hloubky: co to vlastně zverné šróbení je, jak funguje, jak ho správně vybrat pro měděné potrubí a jak ho montovat, aby spoj vydržel dlouhé roky bez úniků.
Zverné (kompresní) šróbení není žádnou novinkou – používá se desítky let a přináší s sebou několik zásadních výhod oproti pájeným nebo lisovaným spojením. Nevhoduje otevřený oheň, speciální nářadí ani speciální kvalifikaci s certifikátem. Například to existuje množství detailů, které rozhodují o tom, zda spoj bude těsný a trvanlivý, nebo se po krátké době začne projevovat netěsností. Proto je důležité pochopit nejen „jak“, ale i „proč“ – a přesně to je cílem tohoto textu.
Co je zverné šróbení a jak funguje
Zverné šróbení (nazývané také kompresní šróbení nebo fitting s olivou) je mechanická spojka, která tvoří těsný spoj na potrubí bez jakéhokoli lepení, pájení nebo lisování. Skládá se ze tří základních komponentů: tělo šróbení, zvislá matice a zverný kroužek – tzv. oliva. Princip je jednoduchý: oliva se při utažení matice plasticky deformuje a pevně přitlačí na vnější povrch trubky, čímž vytvoří hermetický uzávěr.
Tento princip funguje tak spolehlivě právě proto, že měděné potrubí má definovanou vnější geometrii a relativně měkký povrch, do kterého se oliva při utažení lehce zarýje. Výsledkem je spoj, který odolá běžným tlakům v kotelnu (standardně 6 až 10 barů), není citlivý na vibrace a v případě potřeby jej lze rozmontovat a znovu použít – samozřejmě s novou olivou, protože ta se při původním utažení trvale deformuje.
V oblasti kotelnu a sanitárních instalací existují dva základní typy zverných šróbení: jednoduché (single ferrule) a dvojité (double ferrule). Pro měděné potrubí v bytové kotelnu se běžně používá typ s jednou olivou, který plně vyhovuje tlakovým a teplotním požadavkům standardních systémů. Dvojoliva se uplatňuje spíše v průmyslu nebo při vyšších tlacích.
Normy, materiály a značení – co musíte vědět před nákupem
Před tím, než si objednáte zverné šróbení, je důležité pochopit, co vlastně nakupujete. Trh nabízí obrovské množství produktů různé kvality a původu, a ne každé „zverné šróbení na 15 mm potrubí“ je totožné. Rozdíl může být v materiálu těla, materiálu olivy, toleranci výroby a maximálních provozních parametrech.
Pro měděné potrubí ve systémech kotelnu platí, že tělo šróbení bývá vyrobené z mosazi (CuZn) nebo z pochromované mosazi. Oliva je zpravidla z měkké mosazi nebo mědi, což zaručuje kompatibilitu s měděnou trubkou – nedochází k galvanické korozi. Některé výrobky mají olivu z nerezové oceli, což je přípustné, avšak u měděné trubky může být kontakt měď-ocel v určitých prostředích (kyselá voda, agresivní médium) dlouhodobě problematický. Vždy si proto ověřte, pro jaké médium je šróbení certifikováno.
Co se týká označení produktů, při výběru narazíte na kombinaci čísel a písmen jako například 15×1 EK. Toto označení znamená: průměr potrubí je 15 mm, tloušťka stěny je 1 mm, a EK (Einrohr-Kompression nebo European Kompression) označuje evropský standard kompresního fitingu. Konkrétně pro systém Hepworth je to důležité: Zverné šróbení - na měděné potrubí - 15x1-EK je navrženo přímo pro měděné trubky s vnějším průměrem 15 mm a tloušťkou stěny 1 mm, což je nejrozšířenější rozměr měděného potrubí v domovních kotelnu na Slovensku.
Existuje také Zverné šróbení 15 x 1 EK na měděné nebo PB potrubí, které je skonstruováno tak, aby fungovalo i s polybutylénovým (PB) potrubím se stejným vnějším průměrem. Toto je důležitý detail – pokud máte v objektu kombinaci materiálů, můžete použít jeden typ šróbení, což zjednoduší logistiku i zásoby na skladě.
Výběr správního zvernýho šroubení – rozměry, tlak, teplota
Průměr a tloušťka stěny potrubí
Prvním a nejdůležitějším parametrem při výběru je vnější průměr potrubí. Měděné potrubí se v topení nejčastěji vyskytuje v rozměrech 15×1 mm a 18×1 mm – číslo před lomítkem je vnější průměr v milimetrech, číslo za lomítkem je tloušťka stěny. Na Slovensku a v ČR platí, že rozvody od kotla k rozdělovači, případně horizontální vedení po podlaze, se realizují v 18 mm, zatímco odbočky k radiátorům jsou zpravidla v 15 mm. Pro každý z těchto rozměrů existuje odpovídající zverný šroub – nejsou zaměnitelné.
Pokud si nejsi jistý rozměrem, neodhaduj ho okem – změř vnější průměr posuvným měřidlem. Zaměnitelnost mezi 15 mm a 18 mm je vyloučena, protože rozdíl v průměru je dostatečně velký, ale mezi různými výrobci mohou být jemné toleranční odchylky, které ovlivní kvalitu spoje. Proto je důležité kupovat šroubení z ověřených zdrojů s deklarovanými tolerancemi.
Prováděcí tlak a teplota
Pro běžné topení (nízko- nebo vysokoteplotní) platí, že standardní zverná šroubení na měděné potrubí jsou dimenzovaná minimálně na 10 barů při teplotě do 110 °C. Většina kvalitních mosazných šroubení zvládne i vyšší tlak – v katalogech výrobců najdete hodnoty 16, někdy 25 barů (PN16, PN25). Ve solárních systémech, kde teplota média může krátkodobě překročit 150 °C, se doporučuje ověřit teplotní odolnost konkrétního produktu a v případě potřeby zvolit šroubení s teflonovou (PTFE) olivou nebo s vysokoteplotní certifikací.
Důležité je také pamatovat si, že při tepelné roztažnosti potrubí (měděné potrubí se při zahřátí o 50 °C na 1 metr prodlouží o cca 0,85 mm) může být spoj mechanicky namáhaný. Správné upevnění potrubí pomocí lišt a sponek – jak je popsáno v článku Spunky vs. lišty na uchytení potrubí – co kdy použít – výrazně snižuje riziko, že tepelná roztažnost zaťaží spoje.
Závit na druhé straně šroubení
Zverný šroub spojuje obvykle potrubí s armaturou, má tedy na jedné straně kompresní mechanismus (oliva + matice) a na druhé straně závit – buď vnější (AG) nebo vnitřní (IG). Nejčastěji používané jsou závity G 1/2" a G 3/4" (BSP/Whitworth). Před koupí si vždy ověřte, jaký závit má vaše armatura, a kupte odpovídající šroubení. Jiné kombinace (např. metrické závity M22×1,5) se také objevují při napojení na měřiče nebo speciální armatury.
Systém Hepworth a jeho specifikace pro zverná šroubení
Hepworth (Wavin Hep2O, resp. systém Hepworth) je britský systém trubkových rozvodů a fitinků, který má dlouhou historii na evropském trhu a v posledních letech si získává stále pevnější místo i na slovenském trhu, zejména díky své flexibilitě a dostupnosti komponentů. Systém Hepworth pokrývá nejen plastové (polybutylénu) rozvody, ale v rámci sortimentu pomůcek na montáž zahrnuje i prvky, které jsou kompatibilní s měděným potrubím – a to včetně zverných šroubení.
Důvod je pragmatický: v praxi se velmi často setkáváme se situací, kde existující měděné rozvody je třeba doplnit nebo rozšířit, případně spojit s novými plastovými částmi systému. Hepworth na to myslí a nabízí adaptéry a zverná šroubení, která jsou navržena tak, aby fungovala s oběma materiály. Konkrétně Zverný šroub 15 x 1 EK na měděné nebo PB potrubí je toho typickým příkladem – jeden komponent, dvě aplikace, ověřená kvalita systémového řešení.
Montáž zverného šróbenia na medené potrubie – krok za krokom
Příprava potrubí
Kvalita spoje začíná přípravou samotného potrubí. Měděné potrubí musí být odříznuté kolmo – jakýkoliv úhel nebo nerovnost řezu způsobí, že oliva nedosadí rovnoměrně a spoj bude potenciálně netěsný. Nejlepší na to slouží speciální rúrkový rezák (tzv. pila nebo rotační rezák), který automaticky zaručuje kolmý řez. Použití běžné pily na kov je možné, ale vyžaduje větší opatrnost při finálním dorovnání.
Po odříznutí je třeba odstranit všechny otřepy – jak zvnitřní, tak i zvenku trubky. Zvnitřní pomáhá zaoblená pila nebo speciální odhlovací nářadí, zvenku stačí jemný pilník nebo brusný papír. Vnější hrana trubky musí být hladká a bez zubů, protože právě o ni se oliva opírá. Jakékoliv zářezy nebo hrubé otřepy mohou narušit těsnění.
Měděná trubka by měla být čistá a suchá. Pokud jde o trubku vybranou z existující instalace, zkontrolujte, zda není korozirována nebo deformovaná – taková trubka není vhodná k použití s kompresním šroubením. Zkontrolujte také, zda vnější průměr trubky odpovídá jmenovitému rozměru – u levných dovozních trubek mohou být odchylky.
Správní pořadí komponentů
Jednou z nejčastějších chyb při montáži kompresního šroubení je nesprávní pořadí nasazení komponentů. Před vložením trubky do těla šroubení musíte na trubku nasadit ve správním pořadí: nejprve matku (zatavenou stranou směrem od konce trubky), poté olivu. Pokud zapomenete nasadit matku a olivu předem, spoj není možné dokončit bez rozmontování celého připojení.
Olivka má vždy definovanou stranu – obvykle úzkou, mírně kuželovitou stranu směrem k tělu šroubení, zatímco kulatá strana je obrácená k matici. U symetrické olivy (některé typy) na pořadí nezáleží, ale u asymetrické olivy orientaci dodržte podle výrobce. Chybná orientace olivy může snížit těsnost spoje nebo způsobit jeho rychlé poruchy.
Utahování matice – zlaté pravidlo 1¼ otáčky
Po nasazení matice a olivy vložte trubku do těla šroubení až na doraz – hloubka dosednutí je obvykle viditelná nebo cítit. Poté ručně dotáhněte matici, dokud není pevná. Trubka nesmí v tomto momentu volně hýbat, ale matice ještě není těsná. Nyní nastupuje klíč: standardní postup je dotáhnout matici o další 1 a čtvrt otáčky (tj. 360° + 90°). Někteří výrobci doporučují 1 až 1,5 otáčky – záleží na materiálu olivy a jejím designu.
Toto pravidlo je pro zkušeného instalatéra intuitivní, ale pro začátečníka může být těžko pochopitelné. Princip je následující: první otáčka zatlačí olivu do kontaktu s kuželovým sedlem v těle šroubení, čtvrtina otáčky navíc plasticky deformuje olivu tak, aby pevně obepnula trubku a vytvořila těsnění. Pokud utažení zastavíte dříve, oliva není dostatečně stlačená a spoj bude netěsný. Pokud naopak přetáhnete, deformujete olivu příliš a rizikujete její prasknutí, případně poškození závitů.
Při utahování vždy používejte dva klíče – jeden drží tělo šroubení (např. armaturu), druhý tahuje matici. Nikdy neotáčejte samotným tělem, protože byste mohli pootočit armaturu nebo potrubní systém, což může poškodit jiné spoje v trase.
Kontrola a tlaková zkouška
Po dokončení montáže vždy proveďte vizuální kontrolu spoje: matice musí být řádně dotáhnuta, trubka musí být řádně vložená a oliva nesmí být viditelná mimo tělo šroubení. Před napuštěním systému na plný tlak doporučujeme tlakovou zkoušku – standardně na 1,5-násobek provozního tlaku po dobu minimálně 30 minut. V praxi se pro bytové vytápění používá tlak 6 baru při zkoušebním tlaku 9 baru.
Pokud spoj netěsní, NESNAŽTE SE ho utáhnout více při plném tlaku nebo při tečoucí vodě – nejprve systém odstavte, vyprázdněte a spoj zkontrolujte. Příčinou může být nesprávní orientace olivy, nečistota na povrchu trubky nebo poškozená oliva. V takových případech je správním řešením spoj rozmontovat, vyměnit olivu (nikdy nepoužívejte tu samou olivu při opětovném utažení!) a zopakovat montáž. Další informace o příčinách netěsností najdete v článku Uvolněné nebo prasklé spoje – příčiny a řešení.
Pevné uchycení potrubí s kompresním šroubením – lišty a spony
Kompresní šroubení není jen o samotném spoji – stejně důležité je správní uchycení potrubí v trase. Měděné potrubí s kompresním šroubením musí být uchyceno tak, aby se eliminovalo mechanické namáhání spojů vlivem vlastní hmotnosti potrubí, tepelné roztažnosti nebo vnějších vibrací. K tomu slouží montážní lišty a spony.
Pro měděné potrubí 15 mm je vhodná Lišta na uchycení potrubí, 16 mm, která je dimenzovaná pro potrubí s vnějším průměrem okolo 16 mm – tedy přímo pro měděnou trubku 15×1 mm (vnější průměr je 15 mm, ale lišta mírnou volnost potřebuje pro pohodlné uchycení). Pro instalace, kde máte v trase obě dimenze – 15 mm i 18 mm – jsou vhodné Lišty na uchycení potrubí, 16–18 mm, které pokryjí oba rozměry a zjednoduší montáž.
Rozteč upevňovacích bodů závisí na průměru a materiálu potrubí. Pro měděné potrubí 15 mm platí orientačně: vodorovné vedení – každých 1,2 až 1,5 m, svislé vedení – každé 2 m. Při vyšších teplotách (např. při přímém připojení na kotl) doporučujeme rozteč zkrátit na 0,8–1 m, abyste minimalizovali průhyb. Kompresní šroubení musí být vždy umístěno tak, aby byl spoj přístupný pro případnou kontrolu nebo opravu – nikdy je nezamurujte bez revizního šachty.
Na kotvení lišt do stěny nebo stropu slouží speciální kotevní šrouby. V kategorii pomůcek na montáž najdete například Šroub KOMBI M8, který je vhodný na uchycení lišt a nosníků v různých typech podkladů. Správní volba kotevního prvku závisí na materiálu stěny – do betonu jiný, do porobetonu jiný, do sádrokartonu ještě jiný. Více o této tématu najdete v článku Jak správně namontovat spony a lišty na potrubí.
Typické chyby při montáži kompresního šroubení – z praxe
Za roky praxe v instalaci topných systémů vidíme stále tytéž chyby, které vedou k problémům. Uvádíme je ne proto, abychom někoho strašili, ale proto, že jejich poznání je tou nejlepší prevencí.
Chyba č. 1: Zapomenutá matice před nasazením olivy. Toto se stává nezkušenému instalatérovi téměř zákonitě při první nebo druhé zakázce. Trubka je vložena do těla, oliva je nasazena, ale matice je zapomenuta. Výsledek: není možné spoj dokončit, je třeba vše rozmontovat. Řešení: vždy si před začátkem montáže připravte všechny komponenty ve správním pořadí na trubce ještě předtím, než trubku vložíte do těla.
Chyba č. 2: Opakované použití stejného těsnění. Někteří se snaží ušetřit a po demontáži spoje znovu použijí staré těsnění. Jedná se o zásadní chybu – těsnění se při prvním utažení plasticky deformuje a není možné dosáhnout stejné těsnění při druhém použití. Vždy používejte nové těsnění při každé montáži.
Chyba č. 3: Nespojený spoj – dojem, že „to drží i tak“. Vizuální kontrola bez ověření utažení klíčem vede k tomu, že spoj drží při nízkých tlacích, ale při tlakové zkoušce nebo při prvním uvedení do provozu začne netěsnit. Vždy se ujistěte, že jste dodrželi pravidlo 1¼ otáčky klíčem po ručním dotáhnutí.
Chyba č. 4: Použití těsnící pásky (teflon) na těsnění. Někteří instalatéři z prevence těsnění omíjejí teflonem nebo použijí tmel. Je to zbytečné a kontraproduktivní – správně utažené těsnění samo o sobě tvoří těsnící prvek a přídavné těsnění narušuje správné dosazení těsnění a může zhoršit těsnost. Teflon je vhodný pouze pro závity – ne pro těsnění.
Chyba č. 5: Nesprávný typ závitu pro materiál potrubí. Závit určený pro měděné potrubí není automaticky vhodný pro plastové PB nebo pro potrubí z nerez oceli. Každý materiál má jiné mechanické vlastnosti a tolerance. Pokud potřebujete spoj mezi mědí a PB, použijte závit explicitně certifikovaný pro oba materiály, jako je Závit 15 x 1 EK na měděné nebo PB potrubí z systému Hepworth.
Chyba č. 6: Spoj v nesnadno dostupném místě bez revizního otvoru. Závit je rozpojitelný spoj a jeho výhodou je právě možnost revize a opravy. Pokud ho zamřížujete nebo zakryjete sádrokartonem bez revizního otvoru, ztrácíte tuto výhodu a při úniku budete muset rozbírat. Vždy plánujte trasu tak, aby byl každý spoj přístupný.
Závit vs. jiné typy spojů – praktické porovnání
V rozhodovacím procesu, zda použít závit nebo jiný typ spoje, hraje roli několik faktorů. Podívejme se na stručné praktické porovnání:
- Svařování (kapilární spoj): Nejtrvanlivější a mechanicky nejodolnější řešení. Vyžaduje otevřený oheň, přídavný materiál (svarovací páku), flux a kvalifikaci. Nevhodné tam, kde je nebezpečí požáru, v blízkosti hořlavých materiálů nebo pokud nemáte příslušné nářadí. V hotové instalaci, kde je třeba potrubí přerušit a vložit nový prvek, je svařování náročnější a časově náročnější než závit.
- Stlačené spojky (pressfitting): Moderní alternativa bez ohně, ale vyžaduje speciální stlačovací kleště (cena 500–2000 €), která nemá každý instalatér. Spoj je nerozpojitelný a velmi spolehlivý. Pro velké zakázky s opakujícími se spoji je pressfitting ekonomičtější, ale při malých opravách nebo jednotlivých napojeních je závit flexibilnější volbou.
- Závit: Nevýhoduje speciální nářadí ani oheň. Rozpojitelný, opravitelný, rychlá montáž. Ideální pro napojení armatur (ventily, měřidla, rozdělovače), opravy, doplnění stávajících rozvodů nebo místa, kde svařování není vhodné. Vyžaduje opatrnost při montáži a pravidelné kontroly v prvních letech provozu.
V praxi se tyto metody navzájem nevylučují – zkušený instalatér je kombinuje podle situace. Dlouhé rovné úseky potrubí může řešit svařováním nebo pressfittingem, zatím co napojení na armatury a odvzdušňovací místa řeší závity díky jejich rozpojitelnosti.
Kompatibilita materiálů a galvanická koroze – na co nezapomenout
Měděné potrubí v kontaktu s jiným kovem může za určitých okolností vytvářet galvanický článek, který urychluje korozi slabšího kovu. Téma, která v praxi bývá podceňována. Základní pravidlo: měděné potrubí nesmí být v přímém hydraulickém kontaktu s ocelovým potrubím, protože měděné ionty (Cu2+) pronikají do vody a usazují se na oceli, čímž ji urychlují korozi. Mosazné závity (CuZn) jsou z hlediska galvanické kompatibility s meďovým bezproblémové.
Pokud musíte spojit měděné a ocelové části (což je při rekonstrukcích běžné), použijte dielektrickou spojku (izolovanou spojku, tzv. dielectric union), která elektrickou vodivost mezi kovy přeruší. Toto není zbytečná opatrnost – bez dielektrické spojky mohou ocelové části systému korozy radikálně rychleji, což se projeví hlavně na ocelových tělesech vytápění.
Nejčastější otázky (FAQ)
Můžu závit použít v podlahovém vytápění, kde je potrubí v potěru?
Obecně se závity do potěru nedoporučují – ne proto, že by byly nespolehlivé, ale proto, že byste ztratili přístup k spojům v případě revize. V podlahovém vytápění se preferují buď bezspoje (celá smyčka z jednoho kusu potrubí), nebo při nevyhnutnosti spoje použití stlačeného (pressfitting) nebo svařeného spoje se speciální chráničkou. Pokud přesto musíte mít spoj v konstrukci, zajistěte revizní šachtu. Pro rozvody nad podlahou nebo v přístupné drážce je závit plně akceptovatelný.
Jaký klíč použít na utažení? Musí to být momentový klíč?
Momentový klíč není povinný – většina instalatérů pracuje s běžnými plochými klíči nebo francouzskými klíči. Důležitější než absolutní hodnota momentu je dodržení pravidla 1 a 1/4 otáčky po ručním dotáhnutí. Pro závity G 1/2" s těsněním na Cu 15 mm se utažení pohybuje v rozsahu 20–30 Nm, což je snadno dosažitelné běžným klíčem bez nadměrné síly. Momentový klíč je užitečný při sériové výrobě nebo při instalaci v kontrolovaném prostředí (průmysl, solární systémy s certifikací), kde je třeba dokumentovat moment utažení.
Co dělat, pokud po utažení spoj stále netěsní?
Nepokoušejte se ho utáhnout více – přetáhnutí věcí nezlepší, spíše zhorší. Správný postup: systém odstavte a vypusťte vodu z dotčeného úseku. Spoj demontujte, zkontrolujte těsnění (zda není prasklé, nerovnoměrně deformované nebo špatně orientované), zkontrolujte povrch potrubí (škrábance, otřepy, oválnost). Těsnění vždy vyměňte za nové. Zkontrolujte i dosedací plochu v těle závitu – pokud je poškozená, je třeba vyměnit celý závit. Rez a přípravu potrubí zopakujte pečlivě a znovu zmontujte. Ve většině případů problém s netěsností pochází z nedostatečné přípravy potrubí nebo z poruchy těsnění.
Můžu použít závit pro pitnou vodu?
Ano, ale musíte se ujistit, že konkrétní výrobek je certifikován pro pitnou vodu (DVGW, KTW, WRAS nebo jiné platné certifikace pro váš trh). Mosazné závity bez certifikace pro pitnou vodu mohou obsahovat olovo, které do vody migruje a je zdravotně škodlivé. Pro pitnou vodu vždy vyžadujte doklad o certifikaci produktu. Systém Hepworth na atria.sk je primárně orientován na vytápění, proto si při použití na pitnou vodu ověřte specifikace konkrétního produktu.
Kolik závitů mohu dát za sebou na jedné trase potrubí?
Neexistuje technické omezení na počet závitů v trase, ale z praktického hlediska platí: každý závit je potenciálním místem úniku a každý přidává hydraulický odpor (i když zanedbatelný). Z hlediska spolehlivosti je vždy lepší minimalizovat počet spojů na trase a používat závity pouze tam, kde je to nezbytné – například při napojení armatur nebo při přechodech mezi materiály. Více o plánování trasy se dozvíte v článku Jak vybrat správné montážní pomůcky pro potrubí Hepworth.
Jaký je rozdíl mezi závitem a stlačeným fittingem z hlediska ceny?
Samotný závit je ve většině případů levnější než stlačený pressfitting stejného rozměru a funkce. Avšak při porovnání celkových nákladů zakázky je třeba zohlednit, že pressfitting vyžaduje investici do stlačovacích kleští (několik stovek až tisíc eur), zatímco pro závit stačí běžný klíč. Pro menší zakázky (rodinný dům, byty) je závit ekonomicky výhodnější volbou. Pro velké projekty se desítkami nebo stovkami spojů se investice do stlačovacího nářadí obvykle vrátí v úspoře práce. Více o výběru správného postupu najdete i v článku Ruční vs. strojní uchycení potrubí – rozdíly a použití.
Závěr – závěrné šroubení jako spolehlivý pomocník v kouření
Závěrné šroubení na měděné potrubí je osvědčeným, praktickým a všestranně použitelným prvkem každé kouřeřské instalace. Pokud znáte jeho princip, vyberete správnou velikost a dodržíte postup montáže, můžete být si jisti, že spoj vydrží dlouhé roky bez jakéhokoli zásahu. Klíčové body, které si odnesie každý čtenář tohoto textu: ověřte vnější průměr a tloušťku stěny potrubí, použijte správný typ šroubení (pro Cu nebo pro Cu i PB), potrubí pečlivě odřízněte a odhleďte, navlečte matici a olivu ve správném pořadí, utáhněte o přesně 1¼ otáčky klíčem a proveďte tlakovou zkoušku. Každý spoj musí zůstat přístupný pro případnou revizi.
Správná instalace začíná i dobrým upevněním potrubí – proto nezapomínejte na lišty a spony s vhodnou roztečí, abyste chránili spoje před mechanickým namáháním. Kompletní sortiment pomůcek na montáž pro systém Hepworth najdete v kategorii pomůcky na montáž, kde si vyberete vše potřebné na profesionální instalaci – od závěrných šroubení přes lišty a spony až po kotvené šrouby.
Máte otázku k této tématu?
Nevíte se rozhodnout nebo řešíte konkrétní situaci ve vaší domácnosti? Napište nám - rádi poradíme.